(15.00 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Druhou věcí, kterou bych chtěl podtrhnout, je to, že návrh státního rozpočtu byl připraven v kontextu i ostatních součástí veřejných financí, kde má vláda vliv, a samozřejmě i s přihlédnutím těch složek veřejných financí, kde vliv vlády není, jako je třeba typicky oblast hospodaření měst a obcí.
Zejména se chci soustředit na význam rozpočtů Fondu rozvoje dopravní infrastruktury a Fondu rozvoje bydlení.
Pokud zaznělo v rozpravě, jak dramaticky klesly investice do některých oblastí, např. v oblasti dopravy či dopravní infrastruktury, je to právě proto, že část těchto výdajů na sebe přebírá nově zřízený fond a rozpočet byl takto navržen záměrně právě v souladu s paralelně navrhovanými rozpočty.
Omlouvám se za vládu v tom smyslu, že rozpočty obou fondů byly dopraveny do Poslanecké sněmovny později než návrh státního rozpočtu, nicméně dnes již tady jsou, čili v době projednávání je mají poslanci jako materiál zaslaný z vlády k dispozici. Tato omluva je, domnívám se, nicméně pochopitelná, podíváme-li se na to, k jakým datům byly schváleny příslušné zákony, kdy nabyly platnosti a jaké kroky musely být uskutečněny k tomu, aby statutární a dozorčí orgány příslušných fondů mohly s návrhy pracovat a dovést je do podoby, kde je bylo možno z vlády odeslat do Poslanecké sněmovny. Je to příklad toho, že jde o náběhovou záležitost prvního roku existence těchto nově zřízených státních fondů, a důvody zpoždění jsou čistě technické právě pro onen relativně pozdní start těchto fondů.
Nicméně litera zákona, která praví, že v době projednávání rozpočtu mají být tyto návrhy ve sněmovně, domnívám se, byla dodržena, a že to nebylo ovlivnitelné ze strany vlády. Sami z toho nemáme žádnou radost, protože nám to komplikuje naši situaci právě při obhajobě návrhu státního rozpočtu.
Třetí věc, na niž bych rád upozornil, je otázka průhlednosti, transparentnosti veřejných financí. Domnívám se - a řekl jsem to už v úvodním slově, ale stojí za to to zopakovat - že právě míra informací, která byla poskytnuta Poslanecké sněmovně o všech složkách veřejných financí, a to včetně podmíněných závazků, o kterých hovořil pan poslanec Filip, včetně různých rizik, která existují v podobě státních garancí apod., srovnáme-li poctivě tento návrh státního rozpočtu s loňským, nemluvě o všech předchozích, je zde výrazný posun. Myslím si, že říkám cosi, co může každý, kdo se na to podívá, pouze podepsat či odsouhlasit.
Tento návrh rozpočtu ve své analýze struktury veřejných financí, včetně řady rizik a jejich konkrétního popisu, jde nejdál do všech rozpočtů, jaké kdy byly v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předloženy.
Není to náhoda, naopak, je to výsledek záměru vlády hrát s veřejností a s Poslaneckou sněmovnou jakožto reprezentantem veřejnosti otevřenou hru. Že tam nejsou odhadnuta rizika vyplývající z dodatečné ztráty Konsolidační banky ve vztahu k záchraně krachující IPB, to je pravda, je tam hvězdička, je tam napsáno: tato rizika zde nejsou odhadnuta. Důvod je prostý: na základě dat, která v této chvíli zpracovatelé měli k dispozici, nebylo možné tržní ocenění rizik podobně, jako se to udělalo třeba u některých podmíněných závazků, nebylo možno udělat, ale je tam takto napsáno a myslím si, že to je obhájitelné.
Chápu jako problém to, že v loňském roce byl dříve než letos Poslanecké sněmovně předložen střednědobý fiskální výhled. Střednědobý fiskální výhled se nám na Ministerstvu financí do jisté míry zdržel z hlediska zpracování, je v závěrečné fázi, resp. v připomínkovém řízení, a bude do sněmovny dodán neprodleně. Nicméně pro rok 2001 a další vidíte, že kontinuita mezi střednědobým fiskálním výhledem z loňského roku a stávajícím návrhem rozpočtu i informací o dalším výhledu, které tu jsou, v tomto smyslu nebude nový střednědobý fiskální výhled nějakým způsobem překvapivý.
Konečně rád bych se vyjádřil k tomu, jaké priority zvolila vláda. Část kritiky v rámci rozpravy se věnovala tomu, proč některá priorita nebyla zahrnuta.
My jsme stejnou diskusi absolvovali v rámci semináře k přípravě státního rozpočtu a posléze v rámci samotného jednání o prioritách na schůzi vlády České republiky a samozřejmě při přípravě tohoto jednání. Závěr, který vláda učinila, byl omezit se skutečně na pouhé tři priority z toho prostého důvodu, že vyšší počet priorit by vedl k výčtu různých úkolů, které jsou rovněž důležité, nicméně chci-li se soustředit na splnění určitých, zcela konkrétních cílů v určitém časovém období, které je jednou čtvrtinou z mandátu vlády, pak jsme se rozhodli právě záměrně pro toto omezení na pouhé tři priority, nikoli tedy 7 nebo 10 nebo nějaký vyšší počet. To ale neznamená, že ostatní body programového prohlášení vlády vláda pouští ze zřetele. Pouze říká, že ve fiskálním roce 2001 se rozpočtové prostředky zaměří zejména na ty prvky naší politiky, které samozřejmě korespondují s programovým prohlášením vlády.
Není-li tam priorita hospodářského růstu, je to z jediného důvodu. Hospodářský růst a jeho podporu považujeme za samozřejmou konstantu všech tří návrhů rozpočtu, které dosud předložila vláda do Poslanecké sněmovny. Tento návrh rozpočtu se v tomto základním duchu, v základní jednoticí linii od předchozích neodlišuje a domnívám se při analýze jak celkových makroekonomických parametrů rozpočtu, tak při průřezu jednotlivých kapitol plus státních fondů, o kterých jsem hovořil, tak je toto prokazatelné, a je na straně druhé možno o tom diskutovat dál v rámci druhého a třetího čtení, resp. ostatních procedur jednání v Poslanecké sněmovně. Měli-li by nicméně poslanci pocit, že např. podíl investic v některých kapitolách je třeba zvýšit, myslím si, že předkladatel se něčemu podobnému rozhodně bránit nebude.
Konečně bych si dovolil snad na závěr říci jednu velmi podstatnou věc, kterou říkám s určitým politováním.
Rozuměl jsem tomu, že část poslanců ukazovala na problém rostoucího zatížení mandatorními výdaji na straně jedné a proti tomu či spíše s tím velmi úzce související problém příjmové stránky rozpočtu na straně druhé. Začnu příjmovou stránkou.
Na příjmové stránce rozpočtu, jak už jsem uvedl v úvodním slově, domnívám se, parametry jsou nastaveny korektně, a domnívám se proto, že návrh doprovodného usnesení, který zde byl přednesen a který reaguje na některé teze vyslovené v rámci rozpravy, není prostě v pořádku. Po profesní stránce příjmová stránka je odhadnuta dobře a domnívám se, že výsledky hospodaření časem prokáží, že rozptyly nebyly větší než odpovídající běžné statistické chybě, nepřihodí-li se nic mimořádného, což samozřejmě neočekáváme.
Jinou věcí je to, zda celková úroveň příjmů státního rozpočtu odpovídá potřebám České republiky. Jinými slovy - zda je také odpovídajícím způsobem nastavena daňová struktura. Jednoznačně se domnívám, že v současnosti není - možná bych opakoval část argumentů, které zde uváděl pan poslanec Sobotka, nicméně právě proto vláda zpracovala určitý návrh, který byl nazván Koncepce modernizace daňové soustavy České republiky. Šlo o diskusní materiál, který byl rovněž zaslán členům rozpočtového výboru asi před necelým rokem, pak proběhla rozprava v rámci vlády o tomto materiálu, máme nějakou novou verzi a dříve nebo později do sněmovny dorazí. Jde nám o to, aby dorazil v kvalitní podobě.
Tím se dostávám i k otázce reformy veřejných financí jako celku. Částečně jsem se, ale domnívám se, že dost podstatně, zmínil v úvodním slově. Bezesporu práce na reformě budou dosti podstatnou součástí plnění programového prohlášení vlády i v příštím období.
***