(14.40 hodin)
(pokračuje Plachý)
Vážené dámy a pánové, přiznám se, že jako zpravodaj jsem se při hledání stanoviska neřídil ani tak směrnicí Rady č. 93/38/EHS, ale raději zdravým selským rozumem. Jak známo, zákon o zadávání veřejných zakázek si klade především za cíl zefektivnit investice financované z veřejných prostředků a ochránit je před nekalým jednáním, a to jak na straně zadavatele, tak na straně uchazečů. V případě provozovatelů telekomunikačních sítí - a zde by bylo na místě zdůraznit, že se jedná především o Český Telecom - nemůžeme hovořit o žádném financování z veřejných zdrojů, protože žádné veřejné zdroje Telecom přímo nevyužívá. Hlavním zdrojem jeho příjmů jsou příjmy za služby za ceny regulované Ministerstvem financí. Pokud tedy bude Telecom, který je z jedné třetiny privatizován a který v dohledné době bude privatizován zcela, mrhat svými prostředky při zadávání zakázek, pak mu to pouze zvýší jeho náklady a sníží jeho zisk. To je ovšem problém jeho vlastníků, nikoliv daňových poplatníků nebo veřejné sféry. Ti budou nadále do doby plné liberalizace nakupovat služby od Telecomu za nezměněné a regulované ceny.
Mimochodem, v této souvislosti mi dovolte připomenout, že veřejnoprávní rozhlas a televize nespadají paradoxně do působnosti zákona, ačkoli do nich ročně teče kolem 7 mld. Kč veřejných prostředků placených formou účastnických poplatků.
Jako zpravodaji mi to nedalo a zajímal jsem se o systém zadávání zakázek v Telecomu před nabytím účinnosti poslední novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která zahrnula do působnosti zákona provozovatele veřejných telekomunikačních sítí a telekomunikačních služeb. Dámy a pánové, mohu vás ujistit, že interní systém zadávání zakázek v Telecomu je zřejmě v důsledku částečné privatizace Telecomu dokonalejší z hlediska účinnosti investic, než vyžaduje zákon. Jako příklad mohu uvést systém hodnocení dodavatelů, a to především na základě kvality a včasnosti dodávek, o kterém zákon vůbec nehovoří a který je přitom pro každou firmu nesmírně důležitý.
Zákon o zadávání veřejných zakázek nechrání tedy v případě provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí a telekomunikačních služeb ani občana, ani veřejné finance. Pouze prokazatelně komplikuje zadávání zakázek v celém sektoru telekomunikací, a tím zvyšuje náklady na pořizování investic. Jako konkrétní příklady negativních dopadů zákona na sektor telekomunikací mohu uvést například možnost zneužívání námitek proti úkonům zadavatele, povinnost aplikovat zákon i na nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje, a to včetně pronájmu zařízení, povinnost předložit nabídku kromě jiného jazyka vždy i v českém jazyce, která odrazuje některé zahraniční dodavatele, příliš dlouhé termíny pro zpracování nabídek, nemožnost uzavírat rámcové smlouvy, povinnost zveřejňovat výsledky soutěže, která nabourává institut obchodního tajemství, požadavek nabídky v korunách, který může výrazným způsobem zvýšit cenu z důvodu zakalkulování kursového rizika, velkou administrativní náročnost zadávání zakázek, problémy při navazování strategických partnerských vztahů, nemožnost zavedení E-business procesů, a to ani u položek netelekomunikačního materiálu, nemožnost postupovat jednotně v rámci nadnárodních aliancí.
Určitě by se našla řada dalších oblastí, kde zákon negativní působí na rozvoj telekomunikací.
Z důvodů, které jsem uvedl, ale především z důvodu toho, že aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek na sektor telekomunikací nechrání občana ani veřejné finance, doporučuji sněmovně propustit návrh zákona do druhého čtení a ve shodě s organizačním výborem přikázat ho k projednání hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plachému a otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Slovo má pan poslanec Hojda. Připraví se pan poslanec Pleva.
Poslanec Pavel Hojda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, chtěl bych v diskusi vystoupit s návrhem, který víceméně podporuje stanovisko vlády, to znamená, že navrhuji zamítnutí v prvním čtení. Nyní k odůvodnění. I když zpravodaj tady říkal důvody, proč navrhuje, aby pokračovalo projednávání tohoto návrhu zákona, já se domnívám, že ještě nejsou vytvořeny podmínky liberalizovaného trhu právě v telekomunikacích, zejména v oblasti sítí, ale i v oblasti služeb, které jsou vázány na telekomunikační sítě. Podíl státu je ještě poměrně značný. Domnívám se, že není vhodné, aby došlo k úplnému uvolnění v této oblasti. To za prvé.
Za druhé - v návrhu zákona se ani neuvádí, odkdy má vlastně tento zákon platit. V případě, že by nebyl přijat můj návrh na zamítnutí a zákon by prošel do dalších čtení, budu navrhovat, aby byl platný až od doby plné liberalizace, která počítá, tuším, s prvním lednem 2003. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Hojdovi. Slovo má pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nechci hovořit o telekomunikacích, o kterých hovořil zasvěceně pan zpravodaj, ale dotkl bych se také jedné věci, kterou on zmínil okrajově, a to je problematika České televize a Českého rozhlasu, které paradoxně do režimu tohoto zákona nespadají. Myslím, že bychom měli využít příležitosti, že tento zákon je otevřen, a tuto chybu napravit, protože Česká televize i Český rozhlas skutečně hospodaří s veřejnými prostředky. Koncese jsou nařízeny zákonem a každý majitel televizního nebo rozhlasového přijímače je ze zákona pod sankcí povinen koncesi platit. Protože tyto organizace, které jsou veřejné, hospodaří s veřejnými prostředky, měly by podléhat tomuto režimu, zvláště proto, že zakázky, které se realizují v těchto organizacích, mají velmi vysokou hodnotu.
Proto se přimlouvám za to, abychom tento zákon propustili do druhého čtení, a navrhuji také jeho přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který má také v kompetenci sdělovací prostředky.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Plevovi. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Žádné další přihlášky nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Ptám se navrhovatele, zda si přeje vystoupit na závěr obecné rozpravy. Ano, slovo má pan poslanec Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Děkuji, já jen odpovím panu poslanci Hojdovi. Já věru nepatřím mezi příznivce společnosti Český Telecom. To je o mně všeobecně známo. Prostřednictvím paní předsedající mohu tlumočit panu poslanci Hojdovi, že jsem se všemi možnými prostředky snažil zajistit, aby se tato novela nevztahovala na Telecom po dobu, kdy má ještě monopolní postavení. Není to bohužel opravdu technicky možné. Současné znění zákona o zadávání veřejných zakázek komplikuje celý život všem firmám na telekomunikačním trhu, a nepodniká tu jen Český Telecom.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Mlynářovi. Dávám slovo panu zpravodaji.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v rozpravě zazněl návrh pana poslance Hojdy na zamítnutí zákona.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Budeme hlasovat o tomto návrhu. Prosím, aby všichni, kdo se chtějí zúčastnit hlasování, se dostavili do jednacího sálu.
***