(10.20 hodin)
(pokračuje Exner)
Přítomní představitelé Dopravního podniku mě informovali, že např. jenom na odstranění výtvorů sprejerů v jedné malé pražské tramvajové vozovně bylo za rok vynaloženo více než 200 000 Kč a za rok 1998 kupř. v celém Dopravním podniku na odstranění důsledků "práce" sprejerů a jiných, podobně poškozujících dopravní prostředky a stanice bylo vynaložit více než 20 milionů korun.
Je ale potřeba říci, že navržený zákon má závažné vady. Především jde o to, že škoda způsobená jiným způsobem než sprejerstvím, a to škoda stejná, by byla trestána bohužel jiným způsobem, méně závažným, a že by tudíž prostředek, který způsobil škodu, kterým byl spáchán trestný čin nebo přestupek, měl vliv na to, jaký bude konečný výsledek projednávání takového skutku.
Viděl jsem právě také v konkrétní provozovně Dopravního podniku např. poškrábaná skla tramvají rytím, kde by důsledek samozřejmě byl a také je obdobný, ale posuzování z hlediska zákona by se nevztahovalo pod navržený paragraf o provedení trestného činu prostřednictvím sprejové barvy.
Souhlasím samozřejmě také s tím, aby se kromě postihu přestupků a postihu podle trestního zákona uplatňovala náhrada způsobené škody, a to nejen bezprostředně způsobené škody podle nákladů na odstranění konkrétní plochy postižené sprejem, ale na základě výpočtu podle nákladů na uvedení do původního stavu, což velmi často má také vliv na to, zda jde o trestný čin, nebo jen přestupek.
Souhlasím také s názorem, že způsobená škoda vandalstvím obecně, nejen sprejerstvím, nemusí být jen obecného charakteru a že při posuzování důsledků takového činu je třeba vzít v úvahu možnost veřejného ohrožení, např. při poškození jízdních řádů, veřejných nebo veřejně prospěšných zařízení, anebo vliv nepřímé škody v důsledku nemožnosti nebo omezené možnosti používat je.
Není pravda, že není možné uplatňovat trest veřejných prací v současné době. Souhlasím naopak s tím, že použitím tohoto trestu bude ve velké části případů lépe dosaženo účinku trestu a podílu na nápravě škod. Takový trest byl zcela nedávno uložen v Brně za poškození ruského konzulátu při možná politicky sporné demonstrační akci, ale ukazuje se, že to lze, i když tento rozsudek zatím není pravomocný a obvinění se odvolali. Domnívám se, že víc než taková nedokonalá změna zákona, kdy např. stejná škoda způsobená štětkou by byla postihována jinak než sprejem, by věci pomohlo sjednocení postupu soudů a přestupkových komisí cestou metodických pokynů, judikatury, školení, publikování vyřešených případů apod.
Dostal jsem v této věci takový rozhořčený příspěvek z našeho velvyslanectví ze Švýcarska, který sepsal obchodní rada Ivo Petřík a schválil Richard Belcredi, velvyslanec. V tomto příspěvku se sděluje do České republiky zkušenost Švýcarska s podobnou činností, kdy podle názoru pisatele se podařilo především změnit veřejné mínění a hlavní důraz se klade na důslednou kampaň proti sprejerům. Žádá se - tady cituji - vyburcovat veřejnost ke spolupráci. Naproti tomu se bohužel naopak u nás setkáváme v zásadě se sympatizujícími pořady a články ve sdělovacích prostředcích, které rozhodně zhoršení podmínek pro sprejery nepřispějí. Na konci si dovolím z dopisu, který jsem dostal, ocitovat několik švýcarských rad, jak se sprejerům bránit.
Za prvé v každém případě nové grafiti hlásit na policii nebo na příslušné ohlašovací místo, i když pachatel není znám. V Bernu došlo k takovému zlepšení, že zatímco v roce 1995 bylo takových hlášení jenom dvacet, tak v letošním roce to bylo již 243 hlášení do doby, kdy byl psán uvedený dopis, který jsem dostal 22. června. Současně je v tisku potřeba sdělovat telefonní čísla, fotografickou dokumentaci zajišťovat nejen policií, jak bylo uvedeno, ale i městem nebo obcí, protože pachatel se často podepisuje a na základě fotografické dokumentace je odhalen i dodatečně.
Za druhé. Grafiti je nutno co nejrychleji odstranit. Zkušenost praví, že jednou pomalovaná zeď přitahuje další tzv. kolegy z branže.
Za třetí. Doporučuje se vybavit budovy dostatečným osvětlením či senzory registrujícími pohyb. Je známo, že sprejeři se snaží zachovat si anonymitu, a proto pracují především v noci. Dobře osvětlená místa proto nemají rádi.
Za čtvrté. Vhodné je opatřit fasády speciálními přípravky, které zabrání proniknutí barvy do fasády. Na trhu je dnes již i u nás velký výběr těchto ochranných přípravků. Následně je pak možné sprejerské výtvory snadno umýt.
Za páté. Důležité je, aby se sousedi a občané prostě domluvili, organizovali, jakýkoliv pohyb podezřelých osob hlásili, aby sprejeři věděli, že jsou sledováni nejen policií, majiteli domů, ale i všemi občany. V tomto směru např. Obvodní úřad v Praze 5 vyzývá občany tabulkami na svých domech, aby pomohli při odhalování pachatelů takové trestné činnosti.
Na závěr ještě jednou opakuji, že jde o závažný problém. Vytržením tohoto jednoho trestného činu, jehož důsledky se však neliší od trestné činnosti páchané jinými prostředky, z celé systematiky trestního zákona nepokládám za účelné. Nepokládám za účelné ani vrátit návrh zákona k přepracování z toho důvodu, že jeho praktický důsledek je stejný jako v případě, že ho přímo zamítneme. V obecné rozpravě návrh zopakuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli registruji přihlášku pana kolegy Jičínského, paní kolegyně Dundáčkové, pana kolegy Pejřila - ten je zatím poslední. Prosím.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh, který tu teď projednáváme, je zajímavý z řady důvodů.
***