(9.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Znovu opakuji, že více než polovina odchodů do důchodu je odchod do předčasného důchodu. Je naprosto zřejmé, že se v tomto případě jedná o úvahu, nikoli o vynucený krok.
Konkrétně se navrhuje zvýšit procentní sazbu redukce procentní výměry za každých chybějících 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku o 0,3 % výpočtového základu a u dosavadní sazby redukce ve výši 0,3 u trvale sníženého předčasného starobního důchodu dokonce o 0,6 výpočtového základu. Navrhovaná úprava bude spravedlivá z pojistně matematických hledisek ke stanovení výší různých druhů starobních důchodů.
Na druhé straně právě s přihlédnutím k těmto pojistně matematickým hlediskům se navrhuje zvýhodnit odložený odchod do starobního důchodu, tj. práci na procenta, kdy se důchod zvyšuje za práci konanou po vzniku nároku na starobní důchod, důchod se nepobírá a pojištěnci a jejich zaměstnavatelé přispívají do důchodového systému placením pojistného. S přihlédnutím k těmto hlediskům se navrhuje zvýhodnit odložený odchod do starobního důchodu o 0,5 výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti oproti dosavadní úpravě.
Navrhované změny spočívající ve stanovení přísnějších kritérií pro určení výše předčasných starobních důchodů na straně jedné a ve zvýhodnění odkladu odchodu do starobního důchodu na straně druhé přispějí ke snížení nákladů na předčasné starobní důchody a posílí též pružnost v rozhodování pojištěnců mezi nižším důchodem a získáním volného času a vyšším důchodem s prodlouženou pracovní aktivitou.
Návrh zákona, který projednáváme, je reakcí na aktuální problémy týkající se odchodu do starobního důchodu a jeho cílem je omezit rychlý nárůst výdajů na předčasné starobní důchody a prosadit do konstrukce starobních důchodů spravedlivější hledisko, pokud tyto důchody budou přiznávány před dosažením důchodového věku, nebo naopak později. Jde o dílčí krok v postupu reformy systému, jehož význam jako celku, a to jak z hlediska individuálních sociálních práv, tak z hlediska makroekonomického, je evidentní. Dovoluji si vyslovit předpoklad, že v pohledu na tuto aktuální otázku by mohla sněmovna nalézt všeobecnou shodu. Dovolte mi proto závěrem přednést žádost, aby návrh byl ve smyslu jednacího řádu postoupen k dalšímu projednávání v Poslanecké sněmovně, kde bude rozsáhlá příležitost diskutovat nad jeho jednotlivými detaily. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Libuše Müllerová.
Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vládní návrh novely č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, uvedený ve sněmovním tisku 663, upravuje v podstatě dva zásadní okruhy v oblasti důchodů. Jednak je to v oblasti předčasných starobních důchodů, u nichž zákon rozlišuje dočasně snížený předčasný starobní důchod a dále trvale snížený předčasný starobní důchod. Dále se tato novela týká úpravy tzv. odloženého odchodu do starobního důchodu. Navrhovaná změna tedy řeší zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do starobního důchodu.
Důvodová zpráva i zkušenosti z okresních podmínek ukazují, že možnost předčasného odchodu do důchodu využívá v poslední době stále větší část občanů v předdůchodovém věku. Často tak řeší situaci i organizace. Pokud mají potřebu řešit snížení počtu pracovníků, pak navrhují těmto občanům odchod do předčasného starobního důchodu, i když občan by sám mnohdy tuto situaci takto neřešil. Vzhledem k tomu, že se mu bohužel nedaří najít odpovídající nové zaměstnání, považuje toto řešení za svoji jedinou možnost.
Náklady na předčasné starobní důchody skutečně v posledních dvou letech rostou velmi významně. Situace je však taková, že občan, který ztratí zaměstnání v předdůchodovém věku, nemá jinou možnost vzhledem k situaci na trhu práce.
Dalším důvodem, pro který se občané rozhodují pro předčasný odchod do starobního důchodu, je v podstatě jejich zdravotní stav. Ten sice mnohdy neodpovídá částečné nebo plné invaliditě, ale značně ztěžuje možnost občanů do plného pracovního zapojení. Tito občané pak raději volí nižší příjem, ale zato jistý klid. Je tedy otázkou, do jaké míry bude zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu snižovat skutečně reálně tento počet odchodů do předčasných důchodů.
Jistým problémem v souvislosti s novelou bude i zvýšení počtu žádostí před účinností zákona, tedy zřejmě v závěru roku 2000. Již ze současných směřovaných dotazů na okresní správy sociálního zabezpečení lze v podstatě usuzovat, že naroste značně počet žádostí o předčasné starobní důchody, a to i u občanů, kteří by jinak zřejmě o odchodu do důchodu zatím ani neuvažovali.
Jak zde ale správně pan ministr řekl a jak je to patrné i z důvodové zprávy, je toto řešení - čili úprava, resp. zhoršení podmínek pro přiznání odchodu do starobního důchodu - nutné.
Novela zákona 155/1995 má snahu řešit i tzv. odložený odchod do důchodu. Je však třeba konstatovat, že se žadatelé, kteří pracují po nároku na starobní důchod bez pobírání důchodu, vyskytují spíše výjimečně a mnohdy jde o zaměstnance, kteří toto řešení volí z důvodu poměrně vysoké mzdy nebo vysokého příjmu. Mnohem častěji proto lidé volí možnost zaměstnání s příjmem do dvojnásobku životního minima a současně pobírání důchodu. Z pohledu zaměstnavatelů pochopitelně je potom daleko větší zájem o tyto pracovníky než o občany pracující po nároku na důchod. Tito lidé se samozřejmě také spokojí s nižším příjmem, který v mnoha případech bývá i na hranici minimální mzdy, ale důchod je pro ně samozřejmě jistým a významnějším zdrojem příjmu.
Dovoluji si jenom poznámku, že by potom bylo asi vhodnějším řešením, aby po určité období, např. dvou let po nároku na důchod, existovala možnost volby. To znamená buď pobírat důchod bez možnosti zaměstnání, nebo pracovat nebo být zaměstnán bez pobírání důchodu.
Jak zde zaznělo z úst pana ministra, je vlastně tato novela - byť drobná, ale významná - i významným krokem k transformaci důchodového systému, důchodové reformy. Věřím, že bude tato novela propuštěna do druhého čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli tři přihlášky v pořadí Štrait, Páralová, Volák. Prosím pana kolegu Štraita, aby se jako první přihlášený ujal slova.
***