(15.20 hodin)
(pokračuje Kocourek)
A poté abychom propustili tento vládní návrh s těmito pozměňovacími návrhy do finálního hlasování ve třetím čtení. Z toho vyplývá, že zároveň v této obecné rozpravě navrhuji, abychom tisky 602, 603, 671 a 672 zamítli.
Chtěl bych zdůvodnit, že toto zamítnutí neznamená moje věcné stanovisko k obsahu těchto tisků, nicméně znamená pouze zjednodušení situace, neboť obsah tisků 602 a 603, 671 a 672 je obsažen v pozměňovacích návrzích předložených zpravodajem, ke kterým je možné se přihlásit v rámci podrobné rozpravy, a tyto pozměňovací návrhy poté nechat hlasovat ve třetím čtení zákona o daních z příjmů v rámci tisku 615. To znamená, chci znovu upozornit, že zpravodaj hledá cestu ke zjednodušení a zprůhlednění situace, nikoliv k hodnocení jednotlivých poslaneckých iniciativ, neboť tyto poslanecké iniciativy jsou již obsaženy v pozměňovacích návrzích. Procedurálně to tedy znamená, že zpravodaj dává návrh nebo dá v podrobné rozpravě návrh na zamítnutí zmíněných tisků. Tolik tedy k úvodu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji, jsem přesvědčen o tom, až otevřeme obecnou rozpravu, že pokud byste chtěl postupovat podle vašeho návodu, musíte tyto návrhy dát v obecné rozpravě, protože potom bychom postoupili všechny tisky do podrobné rozpravy.
Otevírám proto obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Kořistka.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Děkuji, pane předsedo. Naváži na svoji úvodní řeč ke svému tisku 602. Pan zpravodaj tady správně avizoval, že všechny pozměňovací návrhy i z mého návrhu jsem podal k vládnímu návrhu, tedy ke sněmovnímu tisku 615. Tedy vše podstatné je ve vládním návrhu zákona. Sám jsem zvědav, jakou proceduru sněmovna přijme, jestli všechny návrhy novel zákonů zamítne a budeme se zabývat jenom vládní předlohou. Uvidíme dále.
Chtěl bych navázat na to, co jsem zde v úvodu řekl o rozdílech ve dvou oblastech mezi mým návrhem a vládním návrhem. Rozdíly jsou dva. Jeden princip jsem popsal, to znamená, kdy bude zvýhodněné daňové plnění platit. Vláda navrhuje až po dožití 60 let, já jsem ještě rozšířil tuto nabídku o další podmínku, a to že doba trvání pojistné smlouvy bude 20 let.
Chtěl bych tady reagovat na argument vlády, který se objevil v rozpočtovém výboru a který jsme dostali v tisku pro rozpočtový výbor, že nelze přece daňově zvýhodňovat občana, který začne spořit např. v 18 letech a bude čerpat pojištění v 38 letech. Považuji tento argument za zcela lichý. Jsem přesvědčen, že je přece lépe, když si člověk začne v mládí šetřit na těžkou životní situaci, že to je zodpovědné chování. A veškeré statistiky a veškeré zkušenosti ve světě ukazují, že člověk, který je zodpovědný v tomto věku, po ukončení smlouvy životního pojištění dále tuto smlouvu prodlužuje. A všechny tyto ukazatele o tom hovoří jednoznačně. Kdo se chová odpovědně ve 20 - 25 letech, určitě se bude chovat za 20 i 30 let.
Za druhé všechny zkušenosti hovoří o tom, že je to zcela běžné v Evropě. Například v Rakousku, Francii, Maďarsku a Německu atd. je tato podmínka, tedy variantní možnost v trvání 20 let pojistné smlouvy, v zákonech a daňově jsou takto občan i firma zvýhodněni.
Druhým problémem, ve kterém se s vládou lišíme, je limit, jakou výší mají být občan či firma zvýhodněni, jestli 12 tisíc, nebo 18 tisíc za rok. Opět bych zde chtěl říci, že důchodové připojištění - v návrhu se hovoří o 12 tisících a ještě má státní podporu. Jsem přesvědčen, že argumenty vlády o tom, že toto navýšení na 18 tisíc korun, které bude mít dopad na státní rozpočet ve výši 400 milionů korun, že se nezakládá na správných argumentech. V dnešní době, při intervencích státu v desítkách miliard do vytunelovaných bank a do krachujících podniků, jsem přesvědčen, že 400 milionů korun pro start tohoto dobrého principu životního připojištění není velká částka. Ale ještě jednou avizuji, že v podrobné rozpravě přednesu variantní možnost.
Za druhé, Ministerstvo financí hovoří o tom, že je lépe motivovat daňově důchodové připojištění, tedy stáří, před životním pojištěním. Chtěl bych zde hovořit o tom, že veškeré statistiky uvádějí, že penzijní pojištění je naopak považováno za krátkodobé zhodnocení peněz se státní podporou. Každoročně vysoký odliv pojištěnců z penzijních fondů dosahuje závratné výšky a jen 60 % těchto lidí, kteří jsou důchodově připojištěni, uzavírá nové smlouvy. Tedy ten argument podle mě neplatí.
A za další životní pojištění v celém světě má naopak dlouhodobý charakter a já jsem přesvědčen, že by mělo být podporováno.
A třetí argument proti stanovisku Ministerstva financí je o tom, že již dnes např. stát podporuje jinou formu, nebo jiný produkt, který chce podporovat, a to je stavební spoření. Víte, že stavební spoření se uzavírá na dobu pěti let a stát zde vlastně nemalými částkami tuto motivaci podporuje. A přitom všechny údaje hovoří o tom, že po pěti letech většina těchto peněz jde jednoznačně do spotřeby, a ne do bydlení, a výsledný efekt je tedy jiný, než si vláda představuje, a přesto stavební spoření podporuje. Jsem přesvědčen, že je to dobře, a proto zpochybňuji argument Ministerstva financí, že životní pojištění nemá být takto podporováno.
Na závěr bych chtěl ještě říci, že můj návrh je v podstatě v linii, která se používá v Evropské unii. Používají ho mnohé státy Evropské unie a jsem přesvědčen, že je vhodné o něm diskutovat. Uvidíme, jak se sněmovna procedurálně rozhodne. Každopádně všechny mé návrhy jsou dány i k vládnímu návrhu zákona a následně se ještě přihlásím s upřesněním do podrobné rozpravy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Jinou písemnou přihlášku do podrobné rozpravy nemám, proto vyzývám pana zpravodaje Kocourka, aby ještě v obecné rozpravě přednesl své názory, které naznačil jako zpravodaj.
Poslanec Martin Kocourek: Ano. Vážený pane předsedající, jak jsem avizoval, a z důvodů, které jsem zde vysvětlil, dávám návrh na zamítnutí tisků 602 až 603 ve druhém čtení a tisků 671 a 672 v prvním čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Budu se snažit sezvat poloprázdnou sněmovnu. Přesto se ještě zeptám. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím a přistoupíme k hlasování o návrzích, které přednesl zpravodaj pan poslanec Kocourek.
Pane poslanče, budeme hlasovat jednotlivě, nebo o všech najednou? Váš návrh? - Pan poslanec navrhuje, abychom hlasovali o všech jeho návrzích, to znamená o čtyřech zamítnutích, najednou. Jsou to tisky 602, 603… Jsou tady procedurální námitky. Budeme tedy hlasovat o každém návrhu zákona zvlášť. Všechny vás odhlásím na žádost z pléna a prosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
První hlasování, které proběhne Poslaneckou sněmovnou: Poslanecká sněmovna zamítá tisk 602 ve druhém čtení.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 z přítomných 173 poslanců pro 136, proti 27. Návrh byl přijat.
***