(14.20 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni. Jako další se přihlásil poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji vyřadit z programu schůze stávající bod 25, tj. novela důchodového zákona 155/1995 Sb. Vede mě k tomu to, že v současné době se připravuje jak důchodová reforma - je před spuštěním - i organizační reforma sociálního pojištění. Tedy zařazení tohoto bodu považuji v současné době za krajně nesystémové. Také dopady novely na zaměstnanost jsou negativní a úspory zanedbatelné. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Dále se přihlásil pan poslanec Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dosud jsme slyšeli návrhy na vyřazení, já si dovolím obrátit vaši pozornost k mému návrhu na zařazení nového bodu programu na tuto schůzi sněmovny. Bodu s názvem "Usnesení Poslanecké sněmovny, že Český rozhlas a Česká televize neplní své poslání podle § 2 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, a § 2 zákona 483/1991 Sb., o České televizi".
Ve zdůvodnění chci nejprve citovat z uvedených paragrafů, které znějí pro obě tato zmíněná veřejnoprávní média stejně: "Posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin, sloužit vzdělávání a výchově mladé generace." Na příkladech vás chci, vážené kolegyně a kolegové, přesvědčit o nutnosti společného posouzení, jestli a nakolik tato média placená z koncesionářských poplatků občanů všech zabarvení politických, názorových, náboženských atd. plní tato svá zákonem stanovená poslání.
Například informace, která zaznívá v České televizi i v Českém rozhlase - ale specialistou je Česká televize - že vláda schválila zákon, podle kterého bude mít občan tu a tu povinnost, je taková, že vlastně nepřispívá k obecné vzdělanosti národa o tom, kdo, co a jak vlastně tady má v tomto státě za povinnost a za kompetence. Všichni víme, kdo zde schvaluje zákony, že to není vláda, že to, když vláda projedná návrh zákona, ještě neznamená, že občan tu povinnost mít bude. Nebo něco jako "poslanci schválili zákon, podle kterého bude muset člověk malé postavy jezdit v autosedačce". Zatímco za chvíli poté - den, dva, týden - se z téhož média ozve k tomu samému zákonu "senátoři přijali zákon, podle kterého budou mít chodci konečně přednost na přechodech". Tato zpráva má přece od objektivnosti, všestrannosti a vyváženosti hodně daleko.
Ovšem z mého pohledu - a věřím, že i z pohledu řady z vás, kolegyně a kolegové - má minimálně stejnou vážnost situace, kdy tato média nevytvářejí možnost pro svobodné - řekněme - utváření názorů, např. téměř totální blokádou některých politických stran. Naše politická strana - KSČM - je toho zejména v posledním půlroce zářným příkladem. Téměř totální mediální blokáda. I některé další strany, zejména strany neparlamentní, mají tuto zkušenost, o které nyní hovořím. Zejména v tomto předvolebním čase se cítíme velmi diskriminováni, velmi znevýhodňováni v tzv. svobodné soutěži. Tentokrát však v tom nejsme sami, jako doposud jsme vždy byli. Zkuste si, kolegyně a kolegové, rozebrat, na kolik se toto pokřivení obrazu dotýká i vašich politických stran.
Koneckonců i v souvislosti s informováním o zásazích policie při demonstracích při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky se o neobjektivnosti vysílání České televize vyslovují samotní někteří členové Rady České televize, např. článek Jany Dědečkové "Česká televize neplní svou funkci veřejnoprávního vysílání", který vyšel dne 3. 10. 2000 v Britských listech, nebo vyjádření Rady České televize v Lidových novinách dne 5. 10. 2000.
Můj návrh - a proč to také neříci - směřuje k jednomu. Směřuje k jednání této sněmovny o odvolání Rady České televize a Rady Českého rozhlasu podle § 6 odstavce 3 již zmiňovaných zákonů o Českém rozhlasu a České televizi. Tento nový navrhovaný bod doporučuji zařadit jako první bod příští středu ráno. Chtěl bych vás tímto požádat o podporu při zařazení tohoto nového bodu. Děkuji vám za pozornost i trpělivost, se kterou jste mne vyslechli. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kováčikovi s jeho radikálními návrhy.
Opakovaně bych poprosil sněmovnu o klid. I pana ministr Fencla. Prosil bych, aby se všichni posadili na svá místa.
Jako další se přihlásil pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, vládo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych vás požádat o podporu při zařazení nového bodu na program 28. schůze naší sněmovny, a to pod názvem "Informace vlády o plnění usnesení Poslanecké sněmovny k získání finančních prostředků na pokrytí finanční výpomoci ze státního rozpočtu ke krytí výplat ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen na výplaty náhrad poškozeným družstevníkům". Stručně bych tento návrh odůvodnil.
Poslanecká sněmovna v průběhu letošního roku přijala už šest usnesení k této problematice. Některá z nich jsou dnes neaktuální, některým končí platnost v říjnu, některá usnesení jsou svým způsobem protichůdná a překonaná. Pro ilustraci bych chtěl uvést, že např. první usnesení č. 837 bylo přijato na 22. schůzi 29. února letošního roku, ve kterém jsme požádali vládu, aby urychleně vypracovala nový zákon o úvěrních a spořitelních družstvech nejpozději do konce letošního roku. Zároveň jsme požádali, aby pověřila Konsolidační banku o poskytnutí návratné finanční výpomoci Fondu pojištění výkladů do výše 3 miliard korun. Jiné usnesení, č. 1064, jsme přijali na 25. schůzi 30. května letošního roku. V něm jsme jako sněmovna požádali vládu, aby v průběhu 26. schůze - ta byla v červenci letošního roku - předložila Poslanecké sněmovně návrhy možného řešení insolventnosti fondu pojištění a celé situace v sektoru družstevních záložen, aby v nejkratší době zajistila vyplacení vkladů družstevníků a aby zvážila posílení personálního obsazení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
***