(10.00 hodin)
(pokračuje Klaus)
Prosím pana zpravodaje, aby mi zrekapituloval - protože jsem včera neřídil v tu chvíli schůzi - v kterém bodě jsme zůstali.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, dostali jsme se do fáze, kdy jsem načetl jednu legislativně technickou úpravu, která nebyla zpochybněna a týkala se bodu 181, druhého řádku, text § 23 odst. 1 písm. e) a má být správně text 23 odst. 1 písm. a). To byla legislativně technická úprava. Poté došlo k přerušení a byl i přihlášen kolega Vávra. Takže v této fázi se teď nacházíme.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano. Prosím pana poslance Vávru, aby se ujal slova.
Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, po diskusi o následné dohodě se zpravodajem a legislativou stahuji tyto návrhy pod bodem B. Jsou to: B1, B3, B4, B5, B8, B9, B10, B12, B13, B14, B15, B16, B17, B18. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Nevím, kdo si to všechno přesně stihl poznamenat. Předpokládám, že pan zpravodaj ano. Kdo další se hlásí do neukončené rozpravy ke třetímu čtení?
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, před závěrečným hlasováním o energetickém zákonu bych vás chtěl seznámit se stanoviskem našeho významného experta, který byl zakladatelem oboru ekonomika energetiky u nás. Jeho stanovisko je možné považovat za výzvu k reálnému přístupu trhu s elektřinou.
Zatímco v oblasti hutnictví, strojírenského, textilního, obuvnického, potravinářského průmyslu, zemědělství a řady dalších oborů jsme již léta svědky, jakých úspěchů dosáhla neviditelná ruku trhu, předkládaný energetický zákon připravuje zavedení nejliberálnější formy panství této ruky i do energetiky. Do roku 1990 byla elektroenergetika integrovaná do jednoho subjektu ČEZ, a to odpovídalo srovnatelnému postavení české elektroenergetiky s podobnými subjekty v zemích EU. V těch zemích, kde byla elektroenergetika méně integrována, docházelo v souvislosti se směrnicí EU o vnitřním trhu s elektřinou v devadesátých letech právě ke koncentraci elektrárenských společností, např. k vytvoření španělské společnosti IBERDOLA, k soustředění všech významnějších výrobců elektřiny v Holandsku do jedné společnosti a v poslední době k fúzím velkých německých společností zabývajících se výrobou, přenosem a rozvodem elektřiny. Ani již dříve silné společnosti se státní účastí, francouzská Elektricité de France nebo italské ENEL, se nenapadlo dezintegrovat, zatímco náš ČEZ byl vertikálně rozsekán pod heslem vstupu do Evropy postupně na 11 subjektů. České energetické závody, přenosová soustava, český dispečink a osm regionálních společností. Předkládaný zákon k nim předává ještě další dva subjekty trhu s elektřinou - operátora trhu a Energetický regulační úřad.
Tato atomizace ČEZ, struktury české elektroenergetiky znamená, že české malé subjekty nebudou schopny konkurovat velkým evropským společnostem. Elektrizační soustava České republiky s výkonem celkem 15 tisíc megawattů je v evropském pojetí relativně malá a srovnatelná s firmou střední velikosti. Proto je nezbytné pro nový evropský trh s elektřinou vytvořit takový model, který bude schopen obstát v evropském soutěžním prostředí, který zajistí zachování národní identity a dostatečné míry energetické nezávislosti. Elektroenergetika není oborem jako výroba softwaru, která se může rozběhnout v garáži, investiční náklady v elektroenergetice jsou řádu miliard a doba jejich amortizace, a tudíž i návratnosti je v řádu desítek let. Měli bychom proto ze dvou volitelných modelů trhu s elektřinou realizovat ten, který lépe zajišťuje uvedené podmínky.
Předkládaný návrh zákona jde však opačnou cestou a kodifikuje model přístupu třetích stran - third party access, a nikoliv model jediného kupujícího - single buyer, který lépe odpovídá technickým i ekonomickým podmínkám zásobování elektřinou, jehož model již delší dobu existuje a který dává možnost bezproblémového přechodu a bez velkých strukturálních změn na podmínky platné v EU. Současně vylučuje rizika a negativní důsledky modelu TPA, který vede k nižší úrovni odpovědnosti za spolehlivé, bezpečné a kvalitní zásobování společenských potřeb elektřinou, preferuje lokální efektivnost před systémovou optimalizací, vytváří prostor pro neproduktivní obchodně předkupnické organizace, přináší výhody největším spotřebitelům elektřiny, kterým umožňuje tzv. vyzobávání rozinek, tj. nákup za nejvýhodnější ceny, a to na úkor středních a malých odběratelů. Tržní euforie předkladatelů návrhu zákona vede tak již předem k likvidaci konkurenceschopnosti české elektroenergetiky v současném globalizačním světě.
Prosím, abyste toto stanovisko uvážili předtím, než zvednete ruku pro navržený zákon. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Fischerovi. Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Nevidím, že by se někdo hlásil, proto rozpravu končím. Táži se, zda si přeje vystoupit pan ministr se závěrečným slovem. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, považuji za potřebné vyjádřit se stručně k pozměňovacím návrhům k vládnímu návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tzv. energetický zákon, který máme před sebou jako sněmovní tisk 535/5. Obecně mohu říci, že většina těchto pozměňovacích návrhů směřuje ke zpřesnění předloženého návrhu zákona a pozměňovací návrhy jsou v souladu s jeho celkovou koncepcí. Akceptuji zcela pozměňovací návrhy, které přijal hospodářský výbor a jsou uvedeny pod písm. A a chtěl bych říci, že tyto návrhy skutečně tento návrh zákona zpřesnily, vylepšily a bylo dosaženo společného konsensu.
Dále bych se chtěl vyjádřit k hlavním pozměňovacím návrhům předneseným ve druhém čtení návrhu zákona dne 14. a 15. září. Souhlasím s prvními dvěma pozměňovacími návrhy pana poslance Šafaříka, které zahrnují upřesnění formulací návrhu zákona. O ostatních budeme hlasovat. Ve většině případů jako předkladatel mám negativní stanovisko, ale po vzájemné konzultaci jsme se někde shodli, že toto stanovisko může být neutrální.
Na závěr bych se chtěl ještě zmínit o časté připomínce k urychlení otevírání trhu s elektřinou. Dovolím si navrhnout, že je přijatelné zkrácení o jeden rok. Po posouzení všech aspektů jsem došel k závěru, že je takto navržená lhůta technicky možná a také odpovídá i požadavkům EU.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, to je ve stručnosti vše, co jsem chtěl říci ke třetímu čtení, a při konečném hlasování se jako obvykle vyjádřím pouze slovy ano nebo ne. Děkuji vám za pozornost a ještě jednou za nesmírně obrovský kus odvedené práce na tomto materiálu. Věřím, že ji zúročíme při závěrečném hlasování a závěrečným vyslovením souhlasu, o který si vás dovolím požádat.
Děkuji vám.
***