(12.10 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Dále bych chtěl sněmovnu informovat, že Česká národní banka doporučila Poslanecké sněmovně tento návrh zákona o dluhopisovém programu projednat, případně schválit. Tolik moje zpravodajská zpráva. Svůj názor vyslovím v rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které jako prvnímu udílím slovo panu poslanci Vlastimilu Tlustému.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, v obecné rozpravě v souladu s odst. 3 § 90 jednacího řádu vznáším námitku proti zrychlenému způsobu projednání, a to jménem poslaneckých klubů ODS a Unie svobody.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, tím pádem není možné hlasovat o zrychleném jednání tohoto zákona.
Hlásí se dál někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Kocourek se hlásil do obecné rozpravy, udílím mu slovo.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji, paní předsedající. Ve svém příspěvku bych chtěl zdůraznit, že plně rozumím důvodům a potřebám, které vedly vládu k předložení tohoto návrhu. Nicméně jak jsem argumentoval u předchozího bodu, u předchozího dluhopisového programu, považuji za velmi alarmující, že státní dluh na konci roku 2000 je očekáván ve výši 310,8 miliardy korun, a tímto by byl de facto zvýšen o 1,5 miliardy korun, tzn. někde k 312 miliardám korun. Dále se domnívám, že je to opět výdaj mimořádného typu a na jeho krytí by měly být použity mimořádné výnosy, tak jak nám je sdělila vláda, a proto dávám návrh na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu.
Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Slovo má pan ministr Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi jenom podtrhnout jednu věc. Domnívám se, že je to samozřejmě právem příslušných klubů Poslanecké sněmovny. Fakt, že nebylo o tomto návrhu rozhodováno zrychleným způsobem, je z mého pohledu problematický, protože od jarních škod sice už uplynula určitá doba, nicméně platí to, že rychlost obnovy předmětného státního majetku je významným faktorem. Jak už jsem řekl, jde pouze o škody většího rozsahu, s těmi ostatními se resorty vypořádaly nebo vypořádávají samy v rámci svých rozpočtů.
Co bych nicméně chtěl podtrhnout, a je to myslím samozřejmá věc, ale přece jenom, případná plnění vůči jednotlivým resortům na základě tohoto dluhopisového programu - a potom samozřejmě je podřízena i samotná emise dluhopisů, která je vždy vedena snahou o maximální fiskální úspornost - se vždy dějí či by se vždy děla na základě věcně i finančně zdokumentovaných jednotlivých návrhů. Čili jde o konkrétní financování konkrétních projektů.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Mertlíkovi. Prosím pana zpravodaje. Pan zpravodaj si nepřeje k této věci hovořit.
Nyní tedy budeme v řádném prvém čtení hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu, který v rozpravě přednesl pan poslanec Kocourek.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 122 a ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 122 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 191 poslanců vyslovilo 89 a 96 bylo proti.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Návrh na zkrácení lhůty k projednání tohoto návrhu předložen nebyl. Má někdo jiný návrh? Jiný návrh nepadl, přistoupíme tedy k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 123 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 123 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 191 vyslovilo 180 a 2 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Paní poslankyně, páni poslanci, další dva body, které je možné projednat dnes dopoledne, jsou body 51 a 52.
Udílím slovo k procedurální poznámce panu poslanci Paynovi.
Poslanec Jiří Payne: Já se hlásím s opravou. V hlasování 121 jsem k svému velkému úžasu shledal ve výpisu hlasování, že je tam u mého jména uvedeno A, tzn. ano. To hlasování se dotýkalo dotací na sucha. Mnozí kolegové mohou dosvědčit, že jsem nikdy neměl v úmyslu pro to hlasovat, a nedovedu si vysvětlit, jak k tomu došlo. Byl jsem přesvědčen, že hlasuji proti.
Proto chci oznámit, že za prvé to hlasování je tam špatně, a žádám, aby bylo opraveno, ale na výsledek to nemá vliv. Za druhé, pokud nějaké zemědělské deputace s dary se hodlají vypravit za mnou, aby mi za to děkovaly, tak ať tak nečiní, neboť jsem to neučinil záměrně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, myslím, že je to v tuto chvíli již trochu nad rámec.
Nyní budeme tedy projednávat bod 51 schváleného pořadu schůze, kterým je
51.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o poskytování a úhradě zdravotní péče, podepsaná dne 23. května 2000 v Praze
/sněmovní tisk 670/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr zdravotnictví Bohumil Fišer, kterému udílím slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl nyní projednávaný návrh smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče se Slovenskou republikou, kterou podepsali předsedové vlád obou republik při jejich setkání 23. května v Praze.
Jedná se o smlouvu prezidentského typu, která podle článku 49 Ústavy České republiky vyžaduje před ratifikací souhlas Parlamentu České republiky, protože zavazuje právní subjekty v obou státech, kterými jsou zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. Nová smlouva nahradí dosavadní smluvní úpravu, kterou je Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky pro oblast zdravotní péče z roku 1993.
Záměrem navrhované smlouvy je přesnější vymezení podmínek poskytování zdravotní péče a její úhrady z veřejného zdravotního pojištění a zajištění rovnosti nakládání s pojištěnci druhé smluvní strany, to je poskytnutí zdravotní péče za stejných podmínek a za stejnou úhradu jako vlastním občanům.
Nejdůležitější změnou proti úpravě v dosud platné dohodě z roku 1993 je tedy způsob úhrady za nutnou a neodkladnou zdravotní péči poskytnutou pojištěncům druhé smluvní strany. V souladu se zásadami pro sociální zabezpečení platnými v zemích Evropské unie se úhrada za tuto zdravotní péči provádí v cenách poskytující strany. Plnění smlouvy nebude mít dopad na státní rozpočet, protože úhrada za zdravotní péči poskytnutou v rámci této smlouvy se provádí z veřejného zdravotního pojištění.
Politika české vlády směřuje k tomu, aby vztahy mezi oběma státy byly pokud možno co nejlepší a umožňovaly maximální ulehčení vzájemných styků občanů obou zemí. Četné příbuzenské svazky a snaha podpořit kontakty v kulturní a podnikatelské sféře a zejména usnadnění vzájemného vstupu na pracovní trh jsou důvody, proč vláda České republiky hodlá se Slovenskem udržovat nestandardní vztahy, které se blíží podmínkám Evropské unie. Rozhodně je nutno ukončit situaci, kdy jsou občané České republiky a obdobně občané Slovenska nuceni uzavírat pojištění a hradit tak dvakrát zdravotní péči, na jejíž bezplatné poskytování mají nárok na základě povinného zdravotního pojištění.
***