(16.20 hodin)
(pokračuje Krása)
Předkladatelé jsou přesvědčeni, že prostředky z privatizace by měly být použity pouze na takové projekty, které jsou velmi nákladné a které jsou zátěží z minulosti, protože nemohly být v komunistickém režimu realizovány. Penzijní systém se dostává do hlubokého deficitu a je zcela zřejmé, že dříve či později Česká republika bude muset přistoupit k transformaci penzijního systému. Předkladatelé jsou přesvědčeni, že právě prostředky z privatizace jako jedinečné prostředky mohou být použity na to, aby tato transformace představovala menší zatížení pro občany českého státu.
Nebudu dále tuto rozpravu rozvíjet, domnívám se, že za předkladatele jsem tento návrh zdůvodnil velmi podrobně v prvním čtení, a tímto děkuji za pozornost a těším se na rozpravu.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jaroslav Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem rozpočtového výboru k návrhu poslanců Václava Krásy, Stanislava Voláka, Jana Kasala a Josefa Janečka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, jednoduše řečeno rozpočtová pravidla, tisk 624.
Po úvodním slově zástupce předkladatelů pana poslance Krásy, zpravodajské zprávě poslance Gongola a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu nepřijal usnesení. Pro vaši informaci - výsledek prvního hlasování o zamítnutí byl pro zamítnutí 10, 4 poslanci byli proti, 6 se zdrželo. Výsledek druhého hlasování, ve kterém se vypustila částka 200 miliard korun - pro bylo 5 poslanců, proti 8 a zdrželo se 7 poslanců. Rozpočtový výbor tedy nepřijal žádné usnesení a ponechává konečné rozhodnutí na sněmovně.
Současně se hlásím, pane předsedající, do obecné rozpravy.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Mám tu několik přihlášených. Jako první se přihlásil pan ministr Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, sněmovna je velmi často svědkem předkládání návrhů, které jsou neuměřené. A mohu říci, že návrh, který předkládá pan poslanec Krása, se řadí do této kategorie.
Pan poslanec Krása navrhuje vázat 200 miliard, které se případně získají z dalších privatizačních akcí, na důchodový fond. Zdánlivě to je věc, která je velmi bohulibá a správná. A pan poslanec to zdůvodňuje tím, že je správné, aby tyto nahodilé nebo omezené příjmy, které nejsou příjmy provozními, byly použity pro něco zcela mimořádného. I to je myšlenka, která je svým způsobem akceptovatelná.
Ale chci jasně říci, že účel, ke kterému chce pan poslanec tyto prostředky využít, totiž jako základ pro vytvoření důchodového povinného systému, povinného důchodového spoření, je účel, který nenalezne naplnění právě proto, že to je účel neosvědčený a svým způsobem iracionální. Chci zcela jasně říci, že přechod k důchodovému povinnému spoření v České republice není možný z národohospodářských a kulturních důvodů. Je to přechod, který už s takovou vehemencí neprosazují ani ty instituce, které jej prosazovaly, jako např. Světová banka. Proto je návrh pana poslance Krásy návrhem anachronickým a já předpokládám, že pan poslanec si to zčásti uvědomuje.
Tento návrh ovšem znamená také vážné narušení, byl-li by realizován v rozsahu, který je navržen, také narušení provozu, který je vázán na ekologické škody, které je nutné v rámci privatizace pokrýt, který je vázán i na další účely, pro které se prostředky z privatizace používají.
Pan poslanec Krása ve svém návrhu nezvážil různé oprávněné zájmy, což je podle mého názoru povinností každého poslance, každého ústavního činitele, a předložil návrh, který je povrchní a který je svým způsobem extrémní.
Je pravdou, že ve vývoji našeho důchodového systému předpokládáme vytvoření rezervního fondu, tzv. důchodové pojišťovny, a že tento rezervní fond předpokládáme, že jej zčásti vytvoříme z prostředků, které se získají v privatizaci. Ale rozsah potřeby těchto prostředků je pouze zlomkem toho, co navrhuje pan poslanec Krása. Tento rozsah je přibližně 40 až 50 miliard. Oněch 150 miliard navíc znamená pouhé komplikace, není schopno přispět rozumnému vývoji důchodového systému a já doufám, že pan poslanec Krása jej nepředkládá s některými jinými úmysly, které by se samozřejmě při takto formulovaném návrhu daly domýšlet.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další se hlásí paní poslankyně Machatá. Technickou - prosím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, chtěl bych upozornit pana předsedu na § 58 odst. 3 jednacího řádu, podle kterého je třeba zpravodaji udělit slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Pan zpravodaj Gongol o to požádal a slovo mu nebylo uděleno. Prosím, abychom se začali řídit jednacím řádem. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Já si myslím, že to je možné, ale on neuplatnil tento názor, on se normálně přihlásil do diskuse. Klidně ho pusťme do diskuse, ano. Prosím.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, já jsem se přihlásil a dokonce jsem se hlásil i teď předtím, než jste vyzval paní Machatou.
Dovolte mi předtím, než navrhnu řešení, několik slov, abych zdůvodnil tento návrh.
Podle mého názoru jde o čirý populismus a navíc o pokus potvrdit zásady důchodové reformy předtím, než začne pracovat parlamentní komise pro důchodovou reformu. Navíc předpokládá povinné připojištění všech pracovníků, tj. od 18 do 43 let věku, ale příslušnou pasáž obsahuje jen v důvodové zprávě. Nakládá nikoli se získanými prostředky z privatizace ve Fondu národního majetku, kde je podle vlády pouze 5,5 miliardy korun, ale s tzv. předpokládanými výnosy.
***