(16.00 hodin)
(pokračuje Matulka)
Budu velmi stručný a stručně zrekapituluji, co je obsahem návrhu.
Předkladatelům prostě nevadí genocida jako taková, nevadí jim zločiny proti lidskosti jako takové, vadí jim toliko - a chtějí tedy zvýšeně chránit trestním zákonem - údajné zločiny a genocida komunistická a národně socialistická. Ať na to mám politický názor jakýkoli, domnívám se, že přinejmenším je to záležitost nesystémová, prostě proto, že skutkově bychom měli bránit anebo bojovat trestním zákonem proti určité skutkové podstatě stejně, a ne říkat, že jestliže tento trestný čin páchá někdo, tak to budeme stíhat, jestliže ho páchá někdo jiný, tak ho stíhat nebudeme. To nemá v demokratickém právním státě co dělat, takový princip.
Proto navrhuji, aby v bodu 6 v navrhovaném znění v § 251a) byla vypuštěna slova "nacionálně socialistickou nebo komunistickou" a slova "nacionálních socialistů nebo komunistů".
To jsou mé dva pozměňovací návrhy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Slovo má pan poslanec Fischer, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážená paní předsedající, chci pouze požádat o změnu v protokolu týkajícím se posledního hlasování. Hlasoval jsem pro zamítnutí novely zákona a tam je, že jsem byl proti.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Máte na mysli, pane poslanče, hlasování o zamítnutí trestního řádu v návrhu paní poslankyně Hanačíkové. (Poslanec Fischer: Ano.) Děkuji. Nebo ne? (Poslanec Fischer upřesňuje, že jde o předchozí hlasování.) Aha, tohoto zákona, obecné rozpravy.
Poslanec Stanislav Fischer: Jde mi o poslední hlasování, které bylo, když se hlasovalo o zamítnutí novely. Hlasoval jsem pro zamítnutí a… Hlasoval jsem proti zamítnutí, a tam to je opačně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane poslanče, já vám rozumím. V případě tohoto zákona po podrobné rozpravě jste hlasoval…
Poslanec Stanislav Fischer: Zpochybňuji tedy výsledek hlasování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: V protokolu je, že jste nehlasoval pro zamítnutí, ale vy jste pro zamítnutí hlasoval a žádáte o opravu. Děkuji. (Poslanec Fischer: Ano, děkuji.)
Slovo má pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych bez dlouhých zdůvodňování a úvodních slov navrhl čtyři pozměňovací návrhy, o nichž žádám, aby ve třetím čtení bylo hlasováno o každém samostatně.
První pozměňovací návrh je v článku I. vypustit bod 2. návrhu.
Druhý pozměňovací návrh je v článku I. vypustit bod 4. návrhu.
Třetí pozměňovací návrh je v článku I. vypustit bod 5. návrhu.
A poslední pozměňovací návrh je v článku I. vypustit bod 6. návrhu.
Znovu bych chtěl požádat, aby se hlasovalo o každém tomto návrhu zvlášť. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Slovo má pan poslanec Miroslav Ransdorf, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Od dob, kdy se ustavila kultura právního myšlení, od dob starého Říma platí, že řeč zákonů a jejich zdůvodnění mají být jasné a pokud možno jednoznačné.
U předkládaného návrhu tomu tak není a těžko bychom se dopracovali nějakého jasného vymezení pojmů, které v tomto návrhu jsou. Kdo bude posuzovat, kdy se jedná o nenávist a kdy se jedná o zdůvodněnou kritiku? Kdy se jedná o podvracení demokratického řádu a naopak o snahu o hlubší a obsažnější formu demokracie?
Samozřejmě že ti, kteří mají moc a mají privilegia, budou tvrdit, že jestliže se sahá na tuto moc a tato privilegia, že se jedná o narušování ne jejich, ale lidských práv. A tak už vlastně Havlíček ve své době tvrdil, že zpravidla ta skupina, která je u moci a má nezdůvodnitelná privilegia, si je hlídá, a že je nutné v politickém a častokrát i velmi tvrdém, nezřídka i ozbrojeném zápase ji porazit. To říká Havlíček.
Je ale třeba také říci, že uvedený návrh bude mít za následek porušení svobody slova, která byla v této zemi uzákoněna jako velká vymoženost, svobody slova, projevu, tisku, která je samozřejmostí pro civilizované země, ta bude návrhem ohrožena jistou novou, třebaže zakrývanou formou cenzury, a já soudím, že na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století cenzura v jakékoli podobě je prostě něčím nepřijatelným.
Kdyby byl přijat návrh pana poslance Payna a jeho kolegů, mělo by to za následek, že podle lex Payne by se sahalo do knihoven. Znamenalo by to omezení vydavatelů, znamenalo by to, že například v rozporu s naším právním řádem by se ocitlo dílo Wolkerovo, kde v jedné z jeho básní čteme "a nejhlouběji chudý vidím nenávist". Znamenalo by to, že by byly určité části bible rázem podezřelé - vzpomínám, jak při nedávném jednání ve Spolkovém sněmu se paní Rita Süssmuthová ohradila vůči řeči poslance Gisiho, který svou řeč prošpikoval citáty z biblických proroků, že prý není v tamní vysoké sněmovně přípustná sociální demagogie. Řeč proroků byla skutečně taková, že sloužila jako zdůvodnění mnoha revolucionářům v minulých staletích. Ocitl by se také v podezření talmud, kde je řada míst, která jsou zaostřena proti jinověrcům, a dokonce se jedná o formulace, které vyzývají i k likvidaci. Znamenalo by to, že by se v podezření ocitla řada děl klasické literatury. Mohl bych jmenovat i třeba Disraeliho Sybil aneb dva národy. Ocitly by se v podezření také některé spisy současných teologů, např. zastánců tzv. teologie osvobození a lidí, kteří provádějí tzv. materialistickou četbu Písma, kteří hledají v Novém zákoně formy třídního boje.
Domnívám se, že pro civilizovanou zemi na přelomu dvacátého a jednadvacátého století skluz do inkvizičního a cenzurního myšlení je prostě něčím hloupým a nepřijatelným. Soudím, že tak by byla dána do ruky určitá forma klacku těm, kteří chtějí bránit změně poměrů tak, aby se k většímu podílu na moci dostaly širší společenské vrstvy.
Říkají nám ti, kteří bránili a brání v této sněmovně po dlouhou dobu formám přímé a polopřímé demokracie, kteří urputně bojují proti zavedení referenda, že ti, kteří podporují tento návrh, že útočí na svobody člověka. Myslím si, že tomu tak není. Je to pouze projev toho, že někteří lidé si nepřipouštějí, že se píše rok 2000, a nejraději by naši společnost drželi někde v rámci 19 století.
Protože tento návrh je nepochybným podkopáváním svobody, práva na vyjádření věcí, které se mohou mnoha lidem nelíbit, ale přesto je na ně nárok, co dím, že lex Payne musí být zamítnut.
***