(17.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Musím konstatovat, že ve všech případech tato pobídka byla směřována v souladu se svým účelem a přinesla ona pracovní místa.
Dalším problémem, který vytkl Nejvyšší kontrolní úřad, byly problémy, které vznikly v některých úřadech práce v souvislosti s aktivní politikou zaměstnanosti, kde výtky, které byly nalezeny, jsou výtky, které se čas od času objeví vždy v takto rozsáhlých systémech. Uložil jsem Správě služeb zaměstnanosti, aby přepracovala metodiku, abychom se vyhnuli nejasnostem a abychom se vyhnuli rizikům, že nebude dodržen zákon.
Tato opatření podle mého názoru budou účinná. Opět musím konstatovat, že byla projednána za přítomnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana Voleníka, který je shledal jako dostatečná.
Dalším problémem, o kterém se hovoří nebo který byl zaznamenán, byly problémy hodnocení nedostatků v účetnictví. Musím říci, že se jednalo o kontrolu, která se ve své podstatě týká systému 77 úřadů práce, jejichž účetnictví, jak vnitřní, tak i vnější, ve vztahu k aktivní politice zaměstnanosti je mimořádně rozsáhlé. Určité chyby v takovémto systému nelze nikdy vyloučit, přesto si myslím, že je správné se snažit směřovat tak, aby byly pokud možno co nejméně četné a směřovalo se k oné vytoužené limitě nula, a proto předpokládáme, že významnou roli sehraje nový softwarový systém GENIS, který jsme začali uplatňovat od 1. 1. 2000.
Právně velmi komplikovaná záležitost je záležitost Národně vzdělávacího fondu, kde jsme po dlouhou dobu hledali odpovídající řešení. Řada právních konzultací prohlásila, že toto řešení je odpovídající a je v souladu se všemi předpisy. Na druhé straně Nejvyšší kontrolní úřad došel k jinému názoru, a proto je třeba, abychom tuto agenturu, která se zabývá implementací a která přinesla nepochybně velké množství efektivní práce, znovu právním způsobem pojednali a znovu připravili řešení, které obstojí i v očích Nejvyššího kontrolního úřadu.
Dámy a pánové, musím prohlásit, že nápravná opatření jsou součástí, podrobný popis nápravných opatření je součástí vládního materiálu, který byl projednán pod č. 17 včera ve vládě za přítomnosti pana prezidenta Voleníka. Z hlediska Nejvyššího kontrolního úřadu byla tato opatření označena jako odpovídající a vláda mi současně uložila, abych podal následnou zprávu, která popíše, jak se tato opatření projevila v praxi.
Myslím si, dámy a pánové, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislým a jeho názory je třeba brát velmi vážně. Jeho nálezy jsou nálezy veřejnými a já neshledávám v situaci, kterou Nejvyšší kontrolní úřad popsal, v systému služeb zaměstnanosti a v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí nálezy takového rázu, abych musel vyvodit jiné osobní důsledky než pečlivě zhodnotit nápravná opatření, která jsme připravili. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Paní kolegyně Páralová má možnost položit doplňující dotaz. Tuto možnost nehodlá využít, proto dalším interpelujícím bude pan kolega Miroslav Ouzký, pardon, omlouvám se, paní kolegyně Ivana Hanačíková. Interpelovaným ministrem bude pan ministr zemědělství Jan Fencl, a to ve věci středního zemědělského školství. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, já bych se vás zeptala velice stručně na tři otázky.
Za prvé. Kdy budou uvolněny peníze pro střední resortní školství v objemu 160 milionů korun? Zde bych požádala o harmonogram uvolnění.
Za druhé - zda Ministerstvo zemědělství bude řešit nějakým způsobem nárůst platů pro pedagogické i nepedagogické pracovníky.
Třetí otázka směřuje k internetu. Jelikož školství, jak vláda proklamuje, je prioritou, tak se zeptám, zda Ministerstvo zemědělství také uvažuje, že uvolní finanční prostředky pro zavedení internetu také do středního zemědělského školství.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo má ministr zemědělství.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Vážený pane předsedající, ctěná sněmovno, já musím konstatovat, že na stejnou interpelaci jsem již dvakrát odpovídal. Jednou jsem na ni odpovídal panu Kučerovi Miloslavu mladšímu, jednou jsem na ni odpovídal paní poslankyni magistře Ivaně Hanačíkové. Snažil jsem se oběma dvěma pánům poslancům vysvětlit, že v době, kdy jsem byl v tomto směru interpelován, byla známa vážnost situace v resortu, která vyžadovala hledat další řešení na dodatečné úhrady a hledat další zdroje zejména ve vztahu k březnovým povodním a dlouhotrvajícímu suchu. Sdělil jsem jim, že považuji za žádoucí hospodárně vynakládat stávající rozpočtové zdroje. Sdělil jsem jim také, že zůstává otevřena otázka možného krácení rozhodujících kapitol státního rozpočtu, tedy i kapitol resortu zemědělství, a že je pochopitelné, proč pracuji v tomto resortu s určitými rezervami.
Nicméně od té doby se situace posunula a sněmovna na doporučení zemědělského výboru projednala informaci o rozsahu škod způsobených katastrofálním suchem v roce a hledala možná řešení a východiska. V materiálu, který Poslanecká sněmovna přijala a doporučila řešení vládě, je na straně č. 3 navrženo, aby resort našel 200 milionů korun ze zdrojů ministerstva a vyplatil je jako rychlé zálohy na zaorávky a porosty poškozené nad 70 %.
Musím poctivě říci, že v té době žádné jiné nevázané prostředky nebyly k dispozici. A tak jsme požádali Ministerstvo financí o rozpočtové opatření, a to o přesun prostředků ve výši 160 a 140 milionů korun do ukazatele Podpora agrokomplexu celkem. Ministerstvo financí nám v tom směru vyhovělo. Ve stejný okamžik jsem dopisem sdělil předsedovi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny panu Jaroslavu Palasovi, že jsme volili tuto cestu získání zdrojů k vyplnění úkolu zadaného Poslaneckou sněmovnou, a vysvětlil jsem celou tu proceduru a požádal jsem ho o projednání a podporu tohoto řešení. Tento dopis odešel 4. 7. 2000.
Proto mně nezbývá, než odpovědět na všechny tři otázky tak, že se jednalo o peníze, které šly do této kapitoly, tedy do učňovského školství navíc proti schválenému rozpočtu a byly v daný okamžik jediné k dispozici a byly použity na sanaci zaorávek a škod do výše 70 %.
***