(11.00 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Byli jsme svědky tohoto přístupu v oblasti práva životního prostředí, v oblasti zákonů souvisejících se sociálním právem a pracovním právem apod. Myslím si, že tento přístup je velmi škodlivý a velmi nepromyšlený.
Nepřekvapilo mě, že pan předseda vlády ve svém expozé neřekl vůbec nic o našem členství a našich aktivitách v Severoatlantické alianci a o transatlantické bezpečnostní vazbě. Chtěl bych se vážně pozastavit nad vládní politikou vůči současnému vývoji v oblasti evropské zahraniční a bezpečnostní politiky a identity. Já se skutečně obávám, že vláda nedoceňuje klíčový význam Severoatlantické aliance a transatlantické bezpečnostní a politické vazby. Obávám se, že nepostupuje dostatečně důrazně spolu s těmi členy Severoatlantické aliance, kteří zároveň nejsou členy EU, proti vytváření paralelních evropských struktur, které v dlouhodobé perspektivě mohou oslabit naše alianční svazky, mohou oslabit celou transatlantickou vazbu a mohou vyústit právě v to, o čem jsem už hovořil, to znamená v návrat politické a bezpečnostní hegemonie a nadvlády, de facto nadvlády některých evropských mocností.
Mám pocit, že akcelerace vývoje v EU a celý evropský integrační proces se dostal do takového stadia, kdy bude nutno velmi vážně zauvažovat nad postojem ČR k posledním jevům zde probíhajícím, a že bude nutno využít i mechanismů, které v tuto chvíli máme - teď tedy hovořím za ODS, to znamená našich smluvních svazků s vládní stranou, konkrétně mám na mysli článek č. 8 opoziční smlouvy, který předpokládá konzultace nad klíčovými zahraničněpolitickými a bezpečnostními otázkami. Mám pocit, že k této schůzce a k vyjasnění názorů bude muset dojít v co nejbližší době.
Nechtěl bych tady příliš zdržovat analýzou bilaterálních a multilaterálních vztahů, tak jak je provádí vláda sociální demokracie. Možná by stálo za to zmínit pouze jednu věc. Myslím si, že postoj české vlády vůči Rakousku byl velmi křiklavou chybou. Myslím si, že vláda dělá dobře, když tento svůj postoj, alespoň jak to vypadá v posledních dnech, přehodnocuje. Bohužel česká vláda byla jedinou středoevropskou zemí, která přistoupila ke zcela slepému kopírování nesmyslné a kontraproduktivní evropské politiky vůči Rakousku, kterou samotná EU začíná v posledních dnech revidovat.
Rakousko je a bude naším - a to zřejmě problémovým - sousedem. Existují minimálně dva bilaterální problémy, které s Rakouskem máme a dlouhodobě budeme mít. Myslím si, že by bylo bývalo velmi vhodné, abychom využili dočasně oslabené pozice Rakouska na mezinárodní politické scéně, abychom některé z těchto otázek uzavřeli. Byla k tomu v minulých měsících ideální příležitost. Tuto příležitost jsme zjevně propásli a ovoce této chyby bohužel sklidíme v budoucnosti.
Poslední věc, o které se chci zmínit, protože o ní také velmi obšírně hovořil pan předseda vlády, je oblast ekonomické diplomacie. Musím tady konstatovat a zdůraznit, že vláda udržuje při životě špatnou a nefunkční smlouvu mezi Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem obchodu a průmyslu, která nepřispívá koordinaci naší ekonomické diplomacie a naopak způsobuje její dvojkolejnost, což koneckonců přiznává i zde nepřítomný ministr zahraničních věcí. Proto bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, velmi rád požádal alespoň zde přítomného ministra průmyslu a obchodu, aby došlo pokud možno v co nejkratší době k revizi této smlouvy tak, aby koordinace mezi oběma ministerstvy byla bezproblémová a aby nedocházelo k excesům, kterých jsme byli svědky v minulosti, včetně toho, že např. některý velvyslanec demonstrativně opustí svůj post proto, že má pocit, že nemůže řídit svůj úřad, protože minimálně část jeho úřadu řídí někdo jiný přes nějaké jiné ministerstvo.
Mohl bych samozřejmě pokračovat velmi dlouho, ale jak už jsem řekl, tato debata, tato diskuse bude pravděpodobně velmi dlouhá, pravděpodobně pro většinu Poslanecké sněmovny velmi nezajímavá, a je způsobena pouze tím, že vláda má potřebu tímto způsobem si sama před sebou čechrat své vlastní peří. Proto mi dovolte skončit konstatováním, že zahraniční politika české vlády jistě nepatří k nejslabším místům činnosti této vlády, to je zapotřebí poctivě říci, ale stejně tak lze na druhé straně říci, že česká zahraniční politika je málo aktivní, že je spíše pasivní, že postrádá dlouhodobé strategické analýzy vývoje mezinárodního prostředí a z nich plynoucí stanovení dlouhodobých cílů české zahraniční politiky, a to nepřispívá k posílení pozice ČR jako samostatného suverénního státu se specifickými národními zájmy.
Bohužel musím zopakovat to, co jsem řekl na začátku, že vláda nečelí v této sněmovně skutečné opozici, protože ti, kteří se za tu skutečnou opozici vydávají a sedí zhruba tam někde v těch lavicích a kteří demonstrativně této vládě vystavují špatná vysvědčení a vykřikují něco o tom, že tady vládne z božího dopuštění, zároveň s touto vládou hlasují, pomáhají jí prosazovat zákony, které zavádějí tuto zemi pomalu, ale jistě na cestu jakéhosi korporativisticko-syndikalistického modelu, a proto má vláda celkem jednoduchý život. Obávám se, že to tak zůstane po celou dobu, která nám ještě zbývá k vyplnění stávajícího volebního období. Já vám zatím děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegu Zahradilovi. O slovo nyní požádal ministr obrany pan kolega Vetchý, poté s právem přednostním vystoupí pan kolega Karel Kühnl.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Já musím reagovat na jednu poznámku předřečníka. Ta se týkala vytváření druhého pilíře EU. Myslím si, že v této oblasti ČR vystupuje velmi iniciativně, velmi aktivně, že není úplně pravda to, co tady předřečník řekl. Jak Ministerstvo obrany v Bruselu, tak Ministerstvo zahraničí jasně zastává stanovisko těch pověstných tří N, to znamená posilování transatlantické vazby, neoslabování transatlantické vazby, nediskriminaci těch členů, kteří jsou členy NATO a nejsou členy EU, a také neduplikace, to znamená zásadní stanovisko při vytváření budoucích sil, zastává to stanovisko, že by se měly vyčleňovat prostředky z NATO a nevytvářet nějaké duplikativní síly. Myslím si, že jak Ministerstvo zahraničí, tak Ministerstvo obrany v této otázce vystupuje dostatečně aktivně.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Těm z kolegů, kteří mají snad obavu, že by se mohli dostat do hypoglykemického šoku, sděluji, že mohou jít klidně na oběd, neboť zde mám ještě 18 přihlášených. Slovo má pan kolega Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, ještě než začnu hovořit o tom, o čem jsem chtěl od samého začátku hovořit, snad jenom několik málo slov k obavám pana kolegy Zahradila z toho, že některé opoziční strany považují za nutné v zájmu ČR hlasovat pro určité zákony. Já uznávám, že opoziční roli může každý chápat po svém. Já chápu opoziční roli jako opozici vůči vládě, nikoli jako opozici vůči ČR. A podle toho se také chovám. Jestliže pan kolega Zahradil a ODS vidí svoji opoziční roli jinak, nelze jim to samozřejmě brát.
My jsme si vyslechli poměrně dlouhou, obsáhlou zprávu, resp. projev pana premiéra a dalších členů vlády ke zprávě, která byla předložena písemně.
***