(10.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Byla fakticky bez náhrady zrušena podpora mladým rodinám při pořizování bydlení. Úprava cen nájemného v podání vlády má opačný trend a ještě více prohlubuje rozpor mezi majitelem a nájemníkem. Teprve Ústavní soud přiměl vládu k řešení nutné podmínky k překonání bytové krize, kterou je právě ono odstranění deformací na trhu s byty. V této kapitole zprávy prostě chybí konstatování zřejmého faktu, že výsledkem vládní bytové politiky je snižování počtu nově zahajovaných bytů.
Tak jak jsem avizoval na začátku svého vystoupení, nyní bych se věnoval některým věcem, které zpráva neobsahuje, ale přesto však k hodnocení činnosti vlády patří.
Pan premiér ve svém úvodním vystoupení tady opravdu s reklamou vpravdě barnumskou sliboval a popisoval akci "čisté ruce". My jsme nikdy nebyli propagátory této akce, protože pouze zneužívala oprávněné pocity veřejnosti, že vymáhatelnost práva a principy spravedlnosti nejsou v České republice naplňovány. Ve zprávě však marně lze hledat objektivní hodnocení této akce a poctivé přiznání, že tento volební tahák sociální demokracie byl právě jenom volebním tahákem. Čísla, která pan premiér uváděl, by bylo třeba konfrontovat s normálním standardním řešením podobných situací, kdy orgány činné v trestním řízení i bez akce "čisté ruce" by určitě konaly.
Vláda důrazně slibovala, že její prioritou bude školství a vzdělávání, a naopak, že korunu nedá soukromým bankám. Realitou dnešního dne, když odmyslím nabubřelé novinové články a spoustu slibů, je skutečnost, že se poskytuje podpora soukromým bankám v objemu desítek miliard a řada škol přemýšlí, za co budou v zimě topit.
Vláda slibovala také podporu drobným podnikatelům a zpráva zmiňuje 17 programů v celkovém objemu téměř 2 mld. Kč. Byrokratická zátěž a neúměrné daňové zatížení však svým negativním vlivem výrazně převažuje efekty podpůrných programů. To už vláda neslibovala, ale je to bohužel realita.
Vláda také neslibovala, a přesto se o to usilovně snaží, řadou legislativních návrhů ztěžovat situaci živnostníků. Pouze namátkou: zvýšení odvodů sociálního pojištění, povinný přechod na podvojné účetnictví, novela zákona o DPH, registrační pokladny. To jsou pouze některé příklady kroků, které, pokud by byly schváleny, by měly vůči řadě živnostníků až téměř likvidační dopad.
Vláda neslibovala, a přesto realizuje obrovské zadlužení země a budoucích generací. Neochota realizovat zásadní reformy veřejných financí, praxe řešit všechny mimořádné výdaje vydáváním dluhopisů, neúměrné a neúměrně riskantní zatěžování státního rozpočtu novými a novými garancemi vytváří pro sektor veřejných financí časovanou bombu, nebo chcete-li, pánové a dámy, dluhovou past. Chování vlády v této oblasti je jakoby prosto odpovědnosti vůči období, které bude po roce 2002. A důsledky této politiky, kterou budou platit především naše děti, by měly být vládní odpovědností určitě už dnes.
Vláda rovněž neslibovala, a přesto důsledně naplňuje renesanci komunistických nomenklaturních kádrů na státních úřadech. Uvědomuji si nedůslednost i bývalých vlád v procesu debolševizace státní správy. Dnes se však jedná o otevřenou rebolševizaci. Řada ministerstev svým personálním složením silně připomíná předlistopadovou dobu. Jeden příklad za desítky jiných. Opravdu si myslí pan ministr obrany, že nejlepší kvalifikací pro jeho personálního náměstka je kariéra totalitního politruka Hlavní politické správy Československé lidové armády, který po listopadu musel z armády odejít? Dnes z výšin centrálních úřadů shlížejí na veřejnost osoby, kterým se před deseti lety cinkalo klíči. Opravdu si vláda myslí, že takováto personální politika zvýší důvěru občanů v efektivitu a nestrannost státního aparátu?
A konečně tato vláda nešla do voleb ani ve svém programovém prohlášení neuváděla, že usiluje o redukovanou demokracii, přesto se o ni vážně zasadila podporou a přijetím novely volebního zákona.
Dámy a pánové, i tato vláda se vždycky mohla spolehnout a může se spolehnout i v budoucnu, že klub poslanců KDU-ČSL ji podpoří v návrzích, které nás přibližují k Evropské unii a které řeší nelehkou situaci našich občanů a rodin. Nemůže však počítat s naší podporou v politice stylu "po nás potopa", v politice partajních handlů, v politice, která je pouze pro politiky, a ne pro občany.
Při hlasování o důvěře vlády jsme hlasovali proti návrhu a dosavadní činnost vlády nám neposkytuje důvody tento postoj měnit. Je ovšem třeba jasně a zřetelně rozlišit, kdo nese konkrétní politickou odpovědnost za činnost vlády a její dlouhodobé důsledky. Jsou to bohužel i ti kolegové z Poslanecké sněmovny, kteří svým postojem při hlasování o důvěře vlády vládě umožnili naplnit její mandát. Žádná pseudoopoziční rétorika je této odpovědnosti zbavit nemůže.
Dámy a pánové, já vám děkuji za to, že jste mě vyslechli. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším písemně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jan Zahradil, připraví se pan kolega Miroslav Grebeníček.
Poslanec Jan Zahradil: Dámy a pánové, bohužel jsme si nemohli ušetřit tuto dlouhou, podle počtu přítomných poslanců ve sněmovně velmi neatraktivní a pravděpodobně také nezajímavou debatu, protože vláda trpí nutkavou obsesí každoročně zprávu tohoto typu Poslanecké sněmovně předkládat, a pokud ji už předloží, pak nelze jednat jinak, než se s ní nějakým způsobem vypořádat. V žádném případě ji nelze nechat být bez komentáře.
Ve svém vystoupení se pouze krátce dotknu oblasti, kterou se zabývám i ve sněmovně, to znamená oblasti zahraniční politiky. Ale ještě předtím, než tak učiním, chtěl bych krátce zareagovat na jednu část vystoupení svého předřečníka s určitou řekl bych lidskou starostí.
Myslím, že pan předseda Kasal se nachází v mimořádně obtížné pozici, protože na jedné straně je nucen provádět politické tanečky před televizními kamerami, vystupovat na tiskových konferencích, kde uštědřuje této vládě nelichotivé známky a vysvědčení a kde o ní tvrdí, že tato vláda vládne této zemi z božího dopuštění a jenom díky podpoře ODS, jak tady neopomněl zdůraznit. Na druhé straně podle výsledků hlasování v Poslanecké sněmovně je jeho klub tím, který hned po klubu KSČM hlasuje nejčastěji pro vládní návrhy zákonů. A já uznávám, že toto je velmi náročná situace pro psychické zdraví, protože nacházet se ve stavu takovéto rozpolcenosti, se obávám, může vést až k rozštěpu osobnosti známému pod diagnózou schizofrenie, a já bych tuto nepříjemnou chorobu panu předsedovi Kasalovi rozhodně nepřál.
Ale myslím, že toto si lidovci a koneckonců jejich voliči budou muset vyřešit sami, jak je možné, že na jedné straně je tato politická strana tak ohnivým kritikem vlády a na druhé straně, jak už jsem řekl, podle statistických výsledků hlasování je druhým nejčastějším podporovatelem návrhů zákonů právě té vlády, na které nenechá nic čistého.
A teď bych přistoupil k oblasti zahraniční politiky, jak už jsem slíbil, která prošla během minulého roku velmi dynamickým vývojem.
Mně je samozřejmě líto, že tady chybí pan místopředseda vlády a ministr zahraničí, ale nedá se nic dělat. I při jeho absenci bych chtěl v úvodu ocenit určitou korektnost vztahů, kterou se podařilo přes viditelné ideologické rozdíly a názory na oblast zahraniční politiky navázat s panem ministrem, i jeho určitou otevřenost, kterou vůči Parlamentu má, pokud jde o koncepci zahraniční politiky, kterou vzal vloni Parlament nebo Poslanecká sněmovna na vědomí.
***