(11.20 hodin)
(pokračuje Grůza)
To mělo za následek v některých případech úplnou likvidaci porostu zemědělských plodin, v lepších případech povede k poškození porostů, k významnému snížení hektarových výnosů plodin a tedy i ke snížení produkční schopnosti zemědělských podniků.
Reálný předpoklad snížení výnosů…
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid.
Poslanec Jan Grůza: …provedený pracovníky Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy hovoří o nejméně 35% poškození jarních plodin a 20% poškozením ozimních plodin. Tato čísla jsou jen velmi orientační, zprůměrovaná. Lokální poškození na písčitých půdách je podstatně větší. Údaje jsou současně brány k datu 20. 5. t. r. a nezahrnují další poškození porostů při následné vlně suchého, horkého období v prvních týdnech června.
Zemědělství není možné chápat jen jako jeden z oborů národního hospodářství, který má zabezpečit výrobu potravin, a tím i potravinovou bezpečnost naší země. Zemědělství je nutno vnímat v celém komplexu problémů spojených s životem na venkově, ať již se jedná o otázku zaměstnanosti vesnického obyvatelstva, kdy v řadě míst naší země je práce v zemědělské prvovýrobě z důvodu obtížné dopravní obslužnosti jediným dostupným zdrojem pracovní příležitosti, nebo o vliv zemědělské výroby na utváření kulturního rázu krajiny.
Ze zemědělství vychází i řada kulturních tradic, které byly přenášeny z pokolení na pokolení a které tvoří kořeny naší české státnosti. Pevně věřím, že této skutečnosti jsme si všichni plně vědomi.
Parlament ani vláda se proto nemohou zbavit své odpovědnosti za další existenci českého zemědělství. Ukazuje se, že zemědělské podnikání není podnikání jako každé jiné. Zemědělec i při nejvyšší profesionalitě a při dodržení všech agrochemických lhůt či postupů je při výsledku své práce odkázán na přízeň či nepřízeň počasí. S výjimkou asi 5 % zemědělské půdy nacházející se pod závlahami je tak na převážné části orné půdy odkázán na dostatek či nedostatek dešťových srážek. Některé škody v zemědělství lze sice pojistit, například proti krupobití, proti suchu však úrodu pojistit nelze.
České zemědělství prošlo od roku 1990 složitým transformačním procesem. Vznikly zde desítky nových zemědělských subjektů, obnovila se činnost desítek rodinných farem. Do zemědělství však v posledních desetiletích nepřicházela zdaleka taková podpora jako do jiných odvětví našeho průmyslu či bankovnictví. Ceny výsledné zemědělské produkce rostly v řádu jednotlivých procent, zatímco ceny vstupů do zemědělství se zvyšovaly v řádu desítek procent. Národ i někteří naši politikové sice tleskali rozvoji supermarketů, které stlačovaly cenu zemědělských produktů pod cenu reálných nákladů, a tím držely cenu inflace na přijatelné úrovni, důsledky nízké inflace však nesli sami zemědělci.
Zemědělství je hluboce podkapitalizováno, chybějí zdroje na obnovu technologického parku, náhradu starých technologií novými, chybí základní provozní kapitál. Řada podnikatelských subjektů dnes žije z úvěrů, za něž ručily budoucí úrodou. Lze bez nadsázky říci, že zemědělství v naší zemi žije jen ze své podstaty a přežívá jen díky nezměrné vůli a obětavosti zemědělců a jejich lásce k rodné hroudě.
Kritické sucho, které postihlo naši zemi, může být poslední a definitivní ranou českému zemědělství. Nepřízeň počasí nás postihla v době, kdy naopak potřebujeme modernizovat a posilovat české zemědělství, aby bylo konkurenceschopné v EU, do níž chceme vstoupit během několika let. Bez významné pomoci státu toho však čeští zemědělci nebudou schopni.
Mimořádná situace vyžaduje mimořádné řešení. Mimořádná nepřízeň počasí proto vyžaduje i mimořádnou pomoc od vlády a od politiků. Je potřeba hledat cesty přímé finační pomoci, a to i za cenu mimořádných úvěrů států. Je však také třeba hledat cesty nepřímé pomoci zemědělcům, jako jsou možné daňové úlevy, prominutí plateb nájmů státu či konečné prominutí bezúročných půjček poskytnutých zemědělcům v roce 1992. Veškeré kroky přímé či nepřímé pomoci však musí být učiněny velmi rychle, aby je bylo ještě komu poskytovat. Platí zde staré pravidlo: kdo rychle dává, dvakrát dává.
Dámy a pánové, zemědělský výbor se na dnešním zasedání zabýval otázkou sucha v naší zemi a přijal k tomu usnesení, které bylo rozdáno nám všem na lavice. Dovolím si pro stenozáznam toto usnesení citovat.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově Jana Fencla, ministra zemědělství, a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. bere na vědomí průběh a následky katastrofálního sucha v jarním období roku 2000 včetně předpokladu vzniklých škod v zemědělství ve výši 10,7 mld. korun.
II. Žádá vládu ČR, aby
1. na částečnou kompenzaci těchto škod vydala státní dluhopisy do výše 5 mld. korun;
2. do 31. 8. 2000 vydala nařízení pro rozdělení této kompenzace pro zemědělské prvovýrobce podle metodiky obsažené v příloze II, číslo 6 tohoto usnesení a tuto pomoc neprodleně realizovala; jednotlivým subjektům lze kompenzovat vzniklou škodu do výše 70 %;
3. do 31. 10. 2000 realizovala opatření:
a) ke zreálnění hodnoty zprivatizovaného majetku u podniků, které vznikly privatizací státního zemědělského majetku,
b) k bonifikaci návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 - 1995 a řešení jejich splátkových kalendářů,
c) k řešení problematiky úvěrů na trvale se obracející se zásoby;
4. do 30. 11. 2000 předložila Poslanecké sněmovně zprávu o konečné výši škod způsobených suchem a o realizaci výše uvedených opatření.
Dámy a pánové, já věřím, že tomuto bodu budete věnovat zvýšenou pozornost a že podpoříte návrh usnesení, které přijal zemědělský výbor. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grůzovi a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Grůza.
Pane poslanče, mám tu vaši přihlášku do obecné rozpravy. Takže tato přihláška již neplatí. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Hlásí se pan poslanec Tlustý, kterému udílím slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi požádat o patnáctiminutovou přestávku na poradu klubu ODS a ten tímto svolávám do státních aktů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane předsedo, před uzavřením obecné rozpravy?
Vyhlašuji přestávku do 11.45 hodin, ale připomínám, že ve 12.00 hodin bude vyhlášena polední přestávka a mezitím by měl ještě proběhnout blok voleb.
(Jednání přerušeno v 11.28 hodin.)
***