(14.50 hodin)
(pokračuje Fencl)
Dovolte mi, abych krátce zrekapituloval důvody, které vedly vládu České republiky k předložení tohoto návrhu zákona.
Koncem roku 1993 tehdejší ministr, ministr životního prostředí František Benda, bez mandátu vlády České republiky rozhodl o zřízení akciových společností. Akciové společnosti Povodí k 1. 1. 1994 tedy vznikly. Následně ministr Benda v květnu 1996 předložil vládě materiál, který se zabýval problematikou postavení a právní formy současných správců významných vodních toků.
Tehdy vláda uložila ministru životního prostředí vypracovat návrh transformace akciových společností Povodí, a to do formy státního podniku. V červnu 1997 v souvislosti se změnou jediného akcionáře v akciových společnostech Povodí přešel tento úkol v návaznosti na nový kompetenční zákon na ministra zemědělství.
Materiál předložený počátkem roku 1998 ministrem zemědělství panem Josefem Luxem potvrdil upozornění ministra pro správu národního majetku, že způsob založení akciových společností Povodí neproběhl v souladu se zákonem č. 92/1991 Sb., o velké privatizaci. K založení společností došlo mimo režim zákona o velké privatizaci, a nelze tedy považovat postup založení akciových společností Povodí jako rozhodnutí státního orgánu podle § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem. Následkem toho došlo k nesprávnému zápisu vlastnického práva na akciové společnosti Povodí, což bylo potvrzeno i právní analýzou předsedy Legislativní rady vlády České republiky. K zápisu vlastnického práva došlo formou záznamu, navíc s chybnými nabývacími tituly.
Tato vláda se začala zabývat danou problematikou již s vědomím v té době zpracovaného věcného záměru zákona o vodách a v prosinci 1998 uložila společně mně a panu ministru Kužvartovi zpracovat materiál o stavu a. s. Povodí, včetně návrhu dalšího postupu řešení dosud otevřených problémů transformace těchto společností.
Vláda došla, obdobně jako vláda premiéra Klause v roce 1996, k přesvědčení, že nejvhodnější pro výkon správy významných vodních toků bude právní forma opírající se o zákon o státním podniku. Další diskuse ve vládě proběhla v roce 1999 a zabývala se otázkou nejvhodnějšího způsobu transformace těchto akciových společností na státní podniky.
Dovolte mi konstatovat, že celý proces možných exekutivních cest transformace by byl komplikovaný, časově náročný a vyvolal by též zvýšené finanční výdaje jak státu, tak správců významných vodních toků, kterých je v současné době zapotřebí na řešení jiných priorit na vodních tocích. Z těchto důvodů zajistila vláda návrh zákona, který dnes předkládám.
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tento zákon má mj. odstranit pochybnosti o oprávněnosti nakládání s majetkem spravovaným akciovými společnostmi Povodí. Způsob, forma a oprávněnost tohoto nakládání je diskutována již od doby založení akciových společností Povodí a byla diskutována, jak už jsem upozornil, dvakrát v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny.
Předkládaný návrh zákona má za účel nejen odstranit chyby vzniklé nesprávným postupem při založení akciových společností. Současně je účelem zákona uvést právní formu správců hlavních vodních toků a vodních cest do souladu se stavem obvyklým v Evropské unii i v okolních zemích.
Dalším tématem diskuse v zemědělském výboru pak byla organizační struktura Správ povodí. Návrh zákona vypracovaný vládou předpokládá jmenování dozorčí rady zakladatelem, ředitel by pak byl jmenován v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, tj. zakladatelem, a to na dobu neurčitou. V usnesení č. 107 zemědělského výboru ze dne 15. června 2000 je uveden pozměňovací návrh, jímž by došlo ke zřízení orgánů Správ povodí, a těmito orgány by byli ředitel a dozorčí rada. Ředitel i dozorčí rada by měli být jmenováni na návrh zakladatele vládou a jejich funkční období by bylo čtyřleté.
Jsem toho názoru, že ke kvalitnějšímu, pružnějšímu a zodpovědnějšímu řízení Správ povodí zakladatelem je nepochybně účinnější vládní návrh zákona. Tento návrh totiž dává zakladateli nejen povinnost a odpovědnost zajistiti řádný chod Správ povodí, ale poskytuje mu k tomu i nástroj, jímž je možnost přímo a neodkladně vyvodit personální důsledky v případě zjištění špatné práce řídících a dozorčích orgánů Správ povodí.
Na závěr svého vystoupení bych se chtěl rovněž dotknout jednoho diskutovaného problému, kterým je event. možnost privatizace majetku ve správě organizací založených tímto zákonem. Domnívám se, že tento problém by byl dostatečně ošetřen vložením nového odstavce č. 5 v § 1 tak, jak je to navrženo v usnesení č. 107 zemědělského výboru ze dne 15. června 2000. Takto formulovaný odstavec by znemožnil privatizovat majetek spravovaný Správami povodí dle zákona č. 92/1991 Sb., o velké privatizaci, což je v souladu s mým názorem o nutnosti zachovat veškerý vodohospodářský majetek spravovaný Správami povodí jako komplex ve vlastnictví státu.
Domnívám se také, že pozměňovací návrhy, tak jak je přijal zemědělský výbor ve svém usnesení č. 107 ze dne 15. června 2000, s výjimkou nových ustanovení v § 2, se kterými jako předkladatel nemohu souhlasit, zkvalitní vládní návrh zákona o Správách povodí.
Ctěná sněmovno, doporučuji vám propustit tento zákon do třetího čtení. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk č. 587/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tisk č. 587, zákon o Správách povodí, byl projednán v zemědělském výboru a bylo k němu přijato usnesení, které jste obdrželi všichni jako tisk 587/1. Zemědělský výbor doporučil sněmovně schválit tento zákon ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Nemyslím si, že je potřeba opakovat zdůvodnění nutnosti přijetí tohoto zákona, protože většina argumentů již zazněla z mých úst i z úst pana ministra v prvním čtení. Zásadní náležitosti tohoto zákona pan ministr zopakoval ve svém úvodním slově a já se tedy pouze připojím k tomu, že bych doporučil sněmovně propustit návrh tohoto zákona do třetího čtení.
Děkuji.
***