(14.40 hodin)
(pokračuje Kavan)
Smluvní strany úmluvy si tento nedostatek jasně uvědomovaly, a proto byla na půdě komise OSN pro postavení žen coby odborného orgánu pro otázky práv žen ustavena pracovní skupina pro vypracování opčního protokolu k úmluvě. Na vypracování opčního protokolu se výrazně podílely i členské státy EU. Tím, že opční protokol upravuje podmínky podání, projednání, oznámení výborem a rozhodnutí o něm, poskytuje jednotlivci jeden z nejefektivnějších nástrojů ochrany práv garantovaných úmluvou. Opční protokol byl otevřen k podpisu 10. prosince 1999 u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv. V tento den ČR rovněž opční protokol podepsala.
Dovolte mi nyní se vyjádřit k povaze Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen. To předurčí hlasování ve vaší sněmovně o předkládaném návrhu na vyslovení souhlasu s touto mezinárodní smlouvou. Rozhodnout o proceduře svého hlasování je nesporným a výlučným právem Parlamentu ČR. Následující věty proto tvoří jakési odůvodnění podkladů pro vaše procedurální rozhodnutí.
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen byla schválena Federálním shromážděním bývalého socialistického Československa na samém počátku 80. let. Ratifikační listina byla pak uložena u generálního tajemníka OSN v depozitáři úmluvy 16. února 1982. Plně v souladu s tehdejší ústavou proto byla úmluva schválena podle jediné společné procedury platné pro schvalování mezinárodních smluv. Nebylo tudíž ani možné specifikovat povahu úmluvy ve smyslu dnes platného čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR.
Zde podotýkám, že kategorie smluv o lidských právech a základních svobodách byla do českého právního řádu zavedena až ústavním zákonem č. 23/1991 Sb., kterým se uvozovala Listina základních práv a svobod. Parlament ČR se tak zcela přirozeně již nemohl k lidskému právnímu charakteru úmluvy vyjádřit. Jediným vrcholným ústavním orgánem, který posuzuje povahu mezinárodních smluv schválených československými zákonodárnými orgány před platností uvedeného ústavního zákona č. 23/1991 ve smyslu čl. 10 ústavy, je Ústavní soud. Ten se k povaze úmluvy výslovně vyjádřil ve svém nálezu ze dne 23. listopadu 1994, publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 3/1995 Sb., kde konstatoval, že - cituji:"Lze mezi dokumenty, které splňují podmínky ustanovení čl. 10 Ústavy ČR, řadit Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen." Konec citátu.
Tím, že opční protokol systémově navazuje na úmluvu a nově upravuje právo jednotlivce podat individuální oznámení, splňuje požadavky kladené čl. 10 Ústavy ČR na vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech. A je proto vysoce žádoucí, aby v zájmu zachování principu právního státu jeho právní názor (kdo - Parlament?) převzal a hlasoval o opčním protokolu jako o mezinárodní smlouvě o lidských právech a základních svobodách, tedy podle čl. 39 odst. 4 ústavy.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi závěrem vyslovit naději, že opční protokol najde v Parlamentu ČR pochopení a Česká republika se zařadí mezi ty země, které i díky vám jsou schopny reprezentovat, prezentovat, dokládat, jakou hodnotu přisuzujeme významu ochrany lidských práv.
Děkuji vám za vaši pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Nájemník.
Poslanec Václav Nájemník: Pane předsedající, dámy a pánové, i přes poněkud složitou genezi tohoto tisku je myslím zcela jasné, že bude dobře požádat sněmovnu, aby propustila tento tisk do dalšího čtení. A navrhuji přikázat jej zahraničnímu výboru a výboru pro sociální věci a zdravotnictví.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemných přihlášek. Jako první se přihlásila paní poslankyně Jana Volfová.
Poslankyně Jana Volfová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu velice stručná. Domnívám se, že ženská práva jsou také lidská práva, a myslím si, že tento opční protokol vzhledem k jeho dopadům na naši legislativu by měl projednat i výbor petiční.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. To byl konkrétní návrh z hlediska přikázání výboru. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu.
Táži se pana ministra, zda chce ještě využít své možnosti závěrečného slova. Nechce. Pan zpravodaj, pan poslanec Nájemník?
Já bych poprosil pana Cyrila Svobodu, aby nerušil pana ministra a zpravodaje, já se jich totiž táži, zda chtějí vystoupit se svým závěrečným slovem.
Pan poslanec Nájemník také nechce vystoupit. Přistoupíme tedy k hlasování o návrzích. Prosil bych pana zpravodaje, aby nám předložil - pane zpravodaji, ještě neutíkejte, já bych vás poprosil…
Pokud se mnou bude pan zpravodaj souhlasit, základní návrh byl přikázat projednání zahraničnímu výboru, dále zde zazněl návrh k projednání ve výboru pro sociální věci a zdravotní politiku a jako třetí návrh byl, aby tento návrh byl přikázán petičnímu výboru. Táži se, jsou ještě jiné návrhy k přikázání ve výborech. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, abychom přikázali projednání této smlouvy zahraničnímu výboru, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 175 z přítomných 145 poslanců pro 121, proti jeden. Návrh byl přijat.
***