(15.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec Tlustý hovořil o tom, že v debatě ohledně IPB a nucené správy se významně mlží. Ano, myslím si, že má pravdu, protože jeho vystoupení bylo typickou ukázkou mlžení v souvislosti s tímto velmi významným ekonomickým a národohospodářským případem. Ono se totiž soustřeďovalo na věci, které jsou důležité, avšak v celkovém rozhodnutí podružné. Pan poslanec Tlustý nevzal v úvahu, dokonce odmítl úvahu o tom, že by existovaly nějaké dějiny. Odmítl to slovy "čo bolo, to bolo". V podstatě to připomíná jednu známou postavu humoristického románu.
Odmítl tím pádem přijmout odpovědnost za způsob privatizace, který připravila vládní garnitura dominovaná konzervativní ODS. Tento typ privatizace vedl k vážným národohospodářským důsledkům a jejich cenu platíme ještě dnes.
Ale co bylo klíčové v rozhodování vlády? V rozhodování vlády byl klíčový zájem občanů a zájem země, protože to rozhodnutí znamenalo zajištění 3,5 mil. individuálních účtů, zajištění stovek účtů jednotlivých podniků, které obsahují přibližně 20 - 30 % celkového objemu ekonomiky, zajištění stovek účtů jednotlivých obcí, které by měly velké problémy, zajištění účtů VZP, každý si dovede představit důsledky, jaké by nastaly v okamžiku, kdy by se systém zhroutil, zajištění účtů a normálního bankovního provozu pro stovky a tisíce jednotlivých nevládních organizací, jednotlivých uskupení a prostě skoro každého, kdo v této republice nějakým způsobem podniká nebo má svůj platební styk.
Tato situace byla velmi dramatická a rozhodování bylo velmi obtížné. Myslím si, že je na místě připomenout to, co náš právní řád zná, totiž jednání v krajní nouzi. V čase, který byl takto koncipován, vláda jednala v krajní nouzi a jejím cílem bylo odvrátit následek, který by byl daleko větší. A poslanci ODS se takto podobají člověku, který pečlivě uvažuje o tom, zda bylo správné v okamžiku, kdy dům hořel, vyrazit dveře. Jistěže je na místě debatovat, jistěže je na místě objasnit jednotlivé technické detaily. Ale nemám obavy z toho, že jakékoliv rozbory, jakékoliv analýzy zpochybní onu základní situaci.
Vláda jednala zodpovědně, jednala ve velmi významné nouzi, jednala v situaci, která byla vyvolána předchozím vývojem, a na tomto předchozím vývoji měla ODS a konzervativní vlády velmi významný podíl. To jsou okolnosti a to je důležité. Další detaily podle mého názoru má smysl zkoumat a rozebírat tam, kde je možné to technicky zvládnout, to je uvnitř příslušné parlamentní komise. Debata na plénu, alespoň tak, jak ji předvádějí konzervativní poslanci, je povrchní, je vypočítána na pouhý a jednoduchý efekt a je zaměřena k tomu, co je velmi důležité, totiž k zamlžení základního problému, zamlžení jednotlivých odpovědností a k zamlžení obecné odpovědnosti, kterou konzervativní vlády ve své politice na sebe vzaly a jejíž cenu musíme platit teď my.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády.
Vážení kolegové, dovolte, abych, než dám slovo dalšímu řečníkovi, využil této chvilky a přivítal naše vzácné hosty, kteří jsou na galerii: delegaci dolní komory Parlamentu Indické republiky vedenou jejím předsedou, jeho excelencí panem Bajalogim (potlesk, poslanci povstali), kteří jsou tady na návštěvě od čtvrtečního večera. (Potlesk.)
K faktické poznámce se hlásí předseda rozpočtového výboru poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, je to poprvé v historii v tomto parlamentu, co využívám možnosti faktické poznámky. Chtěl bych se ohradit proti tomu, co uvedl předřečník, a vybízím každého, kdo si chce porovnat to, kdo v této sněmovně mlží a kdo nikoliv, aby si prozkoumal předchozí projevy, a nalezne snadnou odpověď. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP František Brožík: S faktickou poznámkou místopředseda Vladimír Špidla, připraví se pan poslanec Teplík.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím konstatovat, že jsem omylem uvedl výrok pana poslance Tlustého ve slovenštině, protože jeho výrok zněl "co bylo, to bylo", nikoliv tak, jak jsem to uvedl já. Omlouvám se mu za to. (Potlesk z levé části sněmovny.)
Místopředseda PSP František Brožík: Vrátím po schodech zpět pana poslance Teplíka, protože se o slovo přihlásil premiér a předseda vlády pan Miloš Zeman. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, prognostik musí být připraven na vše, a protože za čtvrt hodiny přijímám předsedu dolní komory indického parlamentu a protože byť pouze teoreticky nemohu vyloučit, že v čase během tohoto přijetí rozprava k tomuto zajímavému tématu skončí, považuji za nutné předejít tomuto riziku, byť rovnajícímu se jednomu promile pravděpodobnosti, tím, že vystoupím nyní.
Chtěl bych na rozdíl od některých předřečníků konstatovat, že kauzu IPB chápu primárně jako ekonomický, nikoliv jako politický problém. Chtěl bych konstatovat, že jsem plně ochoten odpovědět na všechny podle mého názoru racionální otázky, které byly na vládu v této souvislosti adresovány, ale že tak hodlám učinit na zasedání vyšetřovací komise, jejíž vznik plně podporuji, a to z toho důvodu, abych neohrozil možnou činnost orgánů jednajících v trestním řízení.
Rád bych pouze seznam těchto otázek doplnil, a to proto, že si myslím, že ono desatero pana předsedy Klause bylo neúplné. Chtěl bych konstatovat, že se musíme ptát, zda hrozilo vytunelování IPB, nebo ne. Kam byly převáděny desetimiliardové částky, na jaké fondy, byť například s poetickým jménem Triton, zda hrozilo nebezpečí, že management IPB sám na sebe vyhlásí konkurs, jaké by byly náklady, kdyby místo nucené správy byla Investiční a Poštovní bance odebrána licence, což by znamenalo, že bychom okamžitě museli uhradit částku, a zde mohu říci relativně přesné číslo, mezi 130 a 170 mld. korun.
***