(12.40 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Druhým druhem závazků jsou restituční nároky, které splňují dlouhodobě tato kritéria. Myslím, že třetím druhem závazků je právě vnitřní dluh našeho systému zabezpečení ve stáří. Tento vnitřní dluh neustále narůstá. Pan zpravodaj měl samozřejmě pravdu ve své kritice minulých vlád, které používaly pro rozpočtovou expanzi přebytků důchodového účtu, a já tuto kritiku sdílím.
Myslím si, že všechny ostatní dluhy vzniklé v minulosti, které mimochodem jsou zahrnuty do možnosti použití peněz z privatizace, nesplňují dvě základní kritéria, jinými slovy, lze je bez úplné ztráty podstaty buď odložit, nebo v některých případech dokonce i nevyrovnat, nebo je lze uhradit z jiných zdrojů.
Vezměme dvě poslední použití, která jsme v posledních měsících v Poslanecké sněmovně schválili - která jste schválili, abych to nebral na sebe - peníze pro Fond rozvoje dopravní infrastruktury, tak nějak se jmenuje, a pro Fond rozvoje bydlení. Ano, i to jsou dluhy vzniklé v minulosti. Nelze však srovnávat vliv odkladu řekněme výstavby některé dálnice s tím, že by se nám zhroutil důchodový systém. Vliv na existenci jakéhosi konsensu celospolečenského v České republice takovýchto dvou nepříjemností je zcela odlišný. Jinými slovy, první problém lze v krajním případě odsunout, ale v každém případě lze, a to je rozdíl oproti důchodovému systému, najít pro jeho uhrazení zdroje jiné, ať soukromé, nebo dlouhodobě i veřejné, ale jiné. Není nezbytné sahat do zdrojů z privatizace.
Konečně poslední slovo - oněch 500 miliard, které tady také byly zmíněny jako možné výnosy z privatizace - pan zpravodaj je nazval holubem na střeše - jsou sumou frekventovanou samotným předsedou vlády, který zcela jistě ví, co říká. Já mám stejně jako pan zpravodaj o této sumě určité pochybnosti, ale nemohu neříci, že je to suma vnesená do diskuse předsedou vlády. I kdyby výnosy byly menší, a ony asi menší budou, myslím si, že je zcela oprávněné diskutovat o tom, aby se část těchto výnosů postupně stala součástí tohoto fondu, určeného k zahájení důchodové reformy. A můžeme samozřejmě diskutovat i o té sumě jako takové, ale prosím, diskutujme věcně, nenapadejme se jen kvůli tomu, jaký návrh kdo přináší.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní bude hovořit pan poslanec Stanislav Volák, poté se přihlásil opět pan ministr Špidla a dále je přihlášen pan poslanec Štrait.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, já jsem velmi rád, že jsme se vrátili k věcnému tónu debaty, a opakuji ještě jednou, co zde řekl pan kolega Krása a další. Tento návrh neřeší formu a obsah budoucí důchodové reformy, jen k ní otevírá cestu. Nic více a nic méně.
To, že důchodová reforma je v každém případě zapotřebí, uznává, myslím, i vláda.
Protože pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí zde použil několik nevěcných argumentů, dovolte mi, abych použil několik věcných argumentů. Omlouvám se za to, protože něco z toho jsem zde již pravděpodobně říkal.
Myslím, že nikdo nepopírá, že důchodový systém je ve velikých potížích, pokud není v hluboké krizi. Tyto potíže nejsou dány tou nebo onou vládou, nejsou dány tím, že jsme prožili 40 let v totalitním režimu, ale jsou dány velmi negativním - z pohledu důchodového systému - demografickým vývojem. Například v současné době je občanů starších než 60 let v naší republice 1,9 mil., v roce 2020 těchto lidí bude 2,8 mil., pokud se nestane něco mimořádného. V současné době je dětí mladších než 15 let v České republice zhruba 1,7 mil., a za 20 let, pokud se nestane něco mimořádného, jich bude kolem 1,4 mil.
Náš důchodový systém je velmi závislý - protože je dávkově definovaný, je s určenými dávkami - na počtu plátců a na počtu důchodců. Vzhledem k demografickému vývoji, který jsem popsal, bude v budoucích 20 letech velmi významně narůstat počet důchodců a bude klesat počet plátců. Jinými slovy, náš systém se začne dostávat do hluboké nerovnováhy. Důkazem toho, že už je v té nerovnováze, je i deficit v loňském roce, který dosáhl téměř 20 miliard.
Prosím vás proto, zamysleme se nad tím, abychom otevřeli cestu k možné reformě. Touto reformou stoprocentně nemusí být povinné individuální spoření. Může to být i hluboká reforma, hluboká změna průběžného systému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda vystoupí pan ministr. Ano.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážení poslankyně, vážení poslanci, nebudu otevírat debatu o důchodovém systému, nebudu se nořit do úvah o jednotlivých tezích, které zde byly řečeny, protože naprostá většina z nich při kritickém zkoumání neobstojí. Chci jen, aby bylo jednoznačně a zřetelně řečeno: neexistují důvody, včetně demografického vývoje, které by opravňovaly onu tezi, kterou pronesl pan poslanec Kühnl, a která zní "na důchody nebude, důchodový systém se zhroutí".
Moderní stát je schopen absorbovat obrovská zatížení. Při pouhém růstu hrubého domácího produktu dlouhodobě kolem 3 % bude podíl důchodů při jakémkoliv demografickém vývoji na hrubém domácím produktu při zachování podílu ke mzdám klesat. Čili chci, aby bylo zřejmé: o důchodech je třeba debatovat, protože společnost se mění a tak jak se mění společnost, se musí měnit i základní systémy, které v ní fungují. Nelze však a není správné o nich debatovat pod panickou vizí, že se důchodový systém zhroutí jenom proto, že nebude k dispozici produkt. Tento produkt, pokud český stát zůstane obyčejným evropským státem, k dispozici bude.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Nyní se o slovo přihlásil ještě pan ministr financí a místopředseda vlády Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych krátce se k danému problému vyjádřil z pozice předsedy prezidia Fondu národního majetku.
Využití privatizačních výnosů jako zdroje pro systém sociálního, resp. penzijního pojištění je myšlenka, která je bezesporu legitimní, a je možné s ní pracovat. Problém je v tom, že má-li být použita a zejména v tak velkém rozsahu, jak navrhují předkladatelé tohoto návrhu, mělo s ní být počítáno už v roce 1990, kdy začaly být spřádány privatizační plány. Podobným způsobem postupovali např. v Polsku - je možné, že polský příklad byl inspirativní pro autory tohoto návrhu - kde zablokovali výnosy z tzv. velké privatizace předem, cíleně, jako ucelený projekt pro budoucí reformu důchodového systému.
***