(9.50 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Místo právní jistoty nejednoznačné výklady vyvolávaly a vyvolávají nejistotu pracovníků těchto organizací a poskytují prostor pro různou interpretaci pojmů jednotlivými pracovníky finančních úřadů, finančních ředitelství a Ministerstva financí. Přestože se na první pohled může zdát, že stávající znění zákona o dani z příjmu poskytuje neziskovým organizacím výhody a úlevy např. vyloučením některých příjmů ze základu daně nebo jejich osvobozením, případně možností uplatnit snížení základu daně až do výše 3 miliony Kč, je platný způsob zdaňování neziskových organizací pro ně velmi složitý, náročný, nevýhodný až diskriminující.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o podporu tohoto návrhu zákona a propuštění do druhého čtení k dalšímu projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní požádám poslance Martina Kocourka, který je určen zpravodajem pro všechny tři poslanecké návrhy, aby přednesl souhrnnou zpravodajskou zprávu k těmto třem novelám zákonů.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěl abych k těmto třem představeným poslaneckým návrhům říci, že tyto poslanecké iniciativy nejsou žádným zásadním způsobem průlomové do projednávané problematiky, a pokud bych je měl hodnotit z určitého kvalitativního hlediska, mám pocit, že jsou to spíše pozměňovací návrhy než samostatné návrhy zákonů.
Nechci teď zaujímat apriorní stanovisko k těmto třem návrhům zákonů. Jak jsem řekl, jsou to spíše pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, protože ten tuto problematiku také určitým způsobem řeší. Tyto návrhy se liší pouze v parametrech a myslím, že můžeme i tyto tři poslanecké návrhy propustit do druhého čtení. Rozpočtový výbor by je měl projednat všechny dohromady a nalézt nejschůdnější cestu, která učiní novelu zákona o daních z příjmu co nejprůchodnější. Takže doporučuji propustit i tyto poslanecké návrhy do druhého čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám sloučenou obecnou rozpravu k těmto čtyřem návrhům, k vládnímu návrhu a třem poslaneckým iniciativám, do které se písemně jako první přihlásil pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Sněmovně je v současném období předloženo pět zákonů, které se dotýkají zákona o daních z příjmů. Mimo tisky, které projednáváme na 26. schůzi, tzn. tisky 602, 603, 615 a 629, je k dispozici ještě tisk 576. Z těchto pěti tisků je jeden tisk vládní a ostatní tisky jsou poslanecké návrhy. Přitom vládní návrh je velice rozsáhlý. Návrh zákona má celkem 130 stran, z toho 83 stran zabírají navrhované změny daně z příjmů. Samozřejmě tyto změny se přitom promítají do dalších šesti zákonů. Chci zde podtrhnout skutečnost, že zákon o daních z příjmů patří od svého vzniku v roce 1992 k nejvíce novelizovaným zákonům a byl 33krát novelizován, z toho šestkrát zásadním způsobem, jak je zdůrazněno i v důvodové zprávě.
Vláda jako rozhodující důvody navrhovaných úprav uvádí především změny obchodního práva a změny v zákoně o účetnictví, které vstoupí v platnost od 1. ledna příštího roku. Nemají dopad do finančního rozpočtu, který za zdaňovací období roku 2001 je předpokládán v částce 5,7 miliardy Kč, z toho o 2 mld. korun se sníží příjmy státního rozpočtu a o částku 3,7 mld. Kč se sníží příjmy rozpočtů místních. Na druhé straně valorizace nezdanitelných základů části daně u fyzických osob, která je předpokládána ve výši asi 7 %, bude znamenat snížení výběru této daně o 2,2 mld. Kč, ale tato částka zůstane k využití těmto osobám.
Jestli k tomu mohu ještě něco dodat, chci říci, že nové úpravy - a bylo jich, jak jsem v úvodu uvedl, již 33 - byly vždy poplatné příslušnému období, pro které byly schvalovány, a vedly vždy k dalšímu, složitějšímu výkladu jednotlivých paragrafů. Nově navrhovaná novela, a teď hovořím o sněmovním tisku 615, dále prohlubuje již tak značně složitý výklad. Pokud hovořím o složitém výkladu, mám na mysli možnost různého výkladu jednotlivých paragrafů. Ztěžuje orientování v zákoně, a to zejména ze strany fyzických osob, čili drobných podnikatelů a živnostníků, kteří si nemohou dovolit platit daňové poradce a různé poradenské a účetní firmy. Na druhé straně ale dává spekulantům možnost parazitovat na dvojím výkladu těchto paragrafů. Zákon rovněž neumožňuje fyzickým osobám přehledné vyjádření povinností
při nutnosti plateb daně z příjmů, ale ani nevytváří jednoznačné bariéry možnosti daňových úniků, a to jak úmyslných, tak neúmyslných.
Z hlediska přístupu k řešení otázek daní se připojuji k názorům, které prosazují komplexní reformu daňového systému místo individuálních návrhů na dílčí změny ve stávajícím zákonu o dani. Vede mne k tomu i skutečnost, že stávající situace v hospodářských a sociálních poměrech České republiky a na druhé straně i urychlovaný postup v začleňování České republiky do evropských ekonomických struktur vytváří v současném období možnost radikálnějšího zásahu do daňové politiky, aniž by došlo k nějakému vážnějšímu narušení daňové stability.
I z tohoto pohledu bych chtěl poděkovat ministru financí za předložený materiál, který jsme obdrželi a který se dotýká navrhovaného přístupu Ministerstva financí k radikálnějšímu zásahu do celého daňového systému právě v souvislostech, o kterých jsem před chvílí hovořil, tzn. efektivnější výkon daňové správy a přibližování se normám EU. Chtěl bych z tohoto pohledu zmínit aspoň osm takových základních požadavků, které by měla tato širší daňová reforma respektovat.
Za prvé, mělo by to být jasné a srozumitelné vyjádření daňových a nedaňových položek v rámci podnikání.
Za druhé je to možnost jednoznačného výkladu jednotlivých paragrafů s cílem maximální eliminace vzniku možných daňových úniků.
Za třetí jednoduchost ve vybírání daně s cílem, aby drobný podnikatel nebyl nucen platit drahé daňové poradce a poradenské firmy.
Za čtvrté jednoznačnost a spravedlivost v přístupu k vybírání daní od všech daňových subjektů tak, aby byl optimálně zabezpečen státní rozpočet peněžními prostředky, a tak, aby byly zabezpečeny i příjmy do územních samosprávních celků. Zde mám na mysli krajskou a obecní samosprávu.
Za páté progresivní zdaňování v závislosti dopadů na různé příjmové skupiny.
Za šesté vyšší daňové zatížení u nezasloužených výdělků a nezasloužených zdrojů příjmů.
Za sedmé je potřeba změnit přístup k zatížení subjektů daněmi, a to tak, aby se zvýšil nebo aspoň minimálně zachoval podíl daně ze zisku a poklesla daňová zátěž z příjmů, neboli důchodu zaměstnanců.
Za osmé, otázka zjednodušit sledování údajů nutných pro vyměřování daně zejména u drobných podnikatelů a živnostníků.
***