(17.00 hodin)
(pokračuje Pleva)
Když odhlédnu vůbec od absurdity takovéto snahy a představím si, jak by bylo možné provést technicky toto ustanovení zákona, myslím si, že například Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která se zabývá celým segmentem elektronických médií, by nemohla dělat nic jiného než jenom předběžně kontrolovat všechny nové reklamy, které se objevují v televizích, ať už celostátních nebo regionálních, ve všech rádiích, ať už celostátních nebo regionálních, a že jich je velké kvantum. Buď bychom museli zásadně zvýšit rozpočet Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, aby přibrala stovku pracovníků, aby tohle mohli kontrolovat, nebo by tento paragraf prostě nemohl být uveden v život. A tak je to samozřejmě i u ostatních regulačních orgánů.
Domnívám se, že připomínky, které jsem zde vznesl, jsou zásadního charakteru, a proto navrhnu v podrobné rozpravě zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Pane zpravodaji, chtěl bych vás jen upozornit, že je to návrh v prvém čtení, ve kterém nebude podrobná rozprava. Bude pouze obecná rozprava - pane zpravodaji, jestli mě vnímáte. Při prvém čtení není podrobná rozprava. Váš návrh musí zaznít v obecné rozpravě.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, omlouvám se, přednesu ho po otevření obecné rozpravy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně jako prvá přihlásila paní poslankyně Fischerová, poté pan poslanec Pavel Svoboda, pan poslanec Janeček Josef, pan poslanec Ivan David, pan poslanec Cyril Svoboda, pan poslanec František Pejřil, poslanec Petr Bendl.
Jako první vystoupí pan poslanec Pleva jako zpravodaj, který má samozřejmě přednost. (Poslankyně Fischerová ustupuje od řečniště.)
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, omlouvám se kolegyni Fischerové vaším prostřednictvím, ale nebudu ji dlouho zdržovat. Jen abych učinil proceduře zadost, dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, zaznamenal jsem si váš návrh, pane zpravodaji. Nyní se ujme slova paní poslankyně Fischerová.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane místopředsedo, pane premiére, vážení členové vlády, dámy a pánové, reklama v České republice je velice dynamicky se rozvíjejícím fenoménem s četnými pozitivními, ale i negativními důsledky ve vztahu k naší společnosti.
V předloženém parlamentním tisku 622 jde podle předkladatele prakticky téměř jen o cíl kompatibility české právní úpravy v oblasti reklamy s právní normou platnou v Evropské unii. Přínosem předloženého návrhu jsou přesnější a četnější definice používaných pojmů, které nepochybně významně přispívají k pokročilejší komunikaci o celé této oblasti. Tuto stránku věci lze však považovat zejména za určitý technický pokrok, i když vede i k novému vymezení některých oblastí a pojmů.
Dovolte mi zde uvést několik myšlenek ve více obecné rovině, než kterou představují pouze naše legislativní kroky směřující ke kompatibilitě s evropským právem. Důvodová zpráva parlamentního tisku číslo 622 nás sice stručně seznamuje s kroky vedoucími ke kompatibilitě české právní úpravy v oblasti reklamy s evropským právem, ale nezamýšlí se například nad otázkami, zdali nás některé typy reklamy zaměřené na širokou veřejnost nadměrně neobtěžují, nevedou k naší zbytečné finanční zátěži cestou dobře skryté úhrady v ceně reklamou nabízeného spotřebního zboží. Důvodová zpráva se také nezamýšlí nad rozsahem škod na zdraví, které jsou způsobeny - a to velmi významně - tabákem i alkoholem.
V Poslanecké sněmovně se již mnohokrát vedly takřka vášnivé diskuse o různých typech daňové zátěže a nenasytném veřejném sektoru, který má například vážné potíže v oblasti vzdělávací politiky. V reklamním průmyslu se pohybuje skromným odhadem ročně kolem patnácti miliard korun, avšak o zátěži ekonomických subjektů, které nahradí náklady na reklamu, se mlčí. Tato situace mi připadá jako jakýsi hodnotový chaos. Jako společnost dáváme přednost tomu, že se necháme obtěžovat reklamou a současně trpíme například nedostatkem prostředků na vzdělávání a na zdravotnictví.
Nedávno oznámila komunikační média výsledek projektu "Lidský genom", to je přečtení kompletní lidské genetické informace. Tento úspěch je přirovnáván k prvnímu kroku člověka na Měsíci a četnými odborníky je vcelku správně poukazováno, jak nám tyto poznatky umožní v budoucnu léčit řadu nemocných a prodloužit si také život.
V této spojitosti je, dámy a pánové, absurdní, jak si lidstvo své zdraví systematicky poškozuje kouřením tabáku a spotřebu tabáku ještě navíc zvyšuje různými formami reklamy a sponzoringu. A tak v praxi právní norma reklamu na tabák sice zakáže v televizi, stejně jako sponzoring televizních a rozhlasových pořadů výrobců a prodejců tabáku -
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, paní poslankyně, věřím, že pro spoustu poslanců je kouření a pití alkoholu úplně cizí věcí, i pro pana poslance Zahradila, ale já bych požádal, aby zklidnil své emoce a vyslechl paní poslankyni s jejím příspěvkem. I pana poslance Škromacha prosím, pokud chtějí jednat s panem poslancem Tlustým, aby opustili tuto jednací síň.
Poslankyně Eva Fischerová: Děkuji vám, pane předsedající, za pochopení.
A tak v praxi právní norma reklamu na tabák sice zakáže v televizi, stejně jako sponzoring televizních a rozhlasových pořadů výrobců a prodejců tabáku, ale ponechá například volné pole působnosti pro sponzoring spolku tabákovými firmami. V konečném efektu tento krok fakticky spotřebu tabáku podporuje a je tak otevřena jiná, náhradní cesta k zajištění podnikatelské činnosti.
Zatímco vyspělé západní státy spotřebu tabáku skutečně snižují v důsledku jednoznačných tvrdých kroků a daří se jim dlouhodobě zlepšovat zdravotní stav populace, a to prokazatelně, přesunuje se podnikatelská aktivita tabákového průmyslu těchto států do střední a východní Evropy. V předloženém tisku se vyskytují v obdobném smyslu ustanovení o tom, že reklama nesmí podporovat chování škodící zdraví nebo že reklama na tabákové výrobky a rovněž sponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama tabákové výroby, jsou zakázány.
Ale jsou zde také další, jiná ustanovení, která velmi významně redukují působnost uvedených pravidel. Dále se také uvádí, že reklama na tabákové výrobky je sice zakázána, avšak jen do takové míry, pokud není dále stanoveno jinak. Reklama nesmí podporovat chování ohrožující zdraví osob mladších osmnácti let, přitom je však více než evidentní, že kouření tabáku poškozuje kvalitu genetických informací lidstva a je z dlouhodobého hlediska nebezpečné, zejména před splněním reprodukčních záměrů, tj. před narozením dítěte, což obvykle nebývá před osmnáctým rokem věku, ale naopak stále častěji - a to je dobře - ve třetím decéniu lidského života.
Problém reklamy tabáku, léčivých a zdravotnických přípravků mne zajímá především ve vztahu ke zdraví a ekonomice zdravotnických služeb. Zatímco tabák zdraví poškozuje a zvyšuje výdaje na zdravotnické služby, léčivé a zdravotnické prostředky je mají napravovat, avšak velmi přitom záleží na způsobech jejich použití. Reklama léčivých přípravků výrazným způsobem přispívá ke snížení efektivity zdravotnických služeb. Konkrétním příkladem může být volně prodejný léčivý přípravek Coldrex, jehož účinné látky jsou dostupné na běžný lékařský předpis či bez předpisu za několikanásobně nižší cenu. Volně prodejný léčebný přípravek vhodně podpořený reklamou tak vlastně kompenzuje ztráty výrobců léčiv na státem regulovaných trzích léčiv v rámci veřejného zdravotního pojištění.
V konečném důsledku můžeme vydat zbytečně a bez užitku na zdravotnické služby podobně jako ve Spojených státech více než deset procent hrubého domácího produktu a navíc za cenu ztráty jiných příležitostí, například bydlení, životního prostředí, vzdělání a podobné jiné hodnoty.
***