(16.10 hodin)
(pokračuje Motejl)
A jsem si vědom toho, že je to věcí pro jednání a vyjasnění, které je možné a mohlo by se stát účinné ve druhém čtení projednání tohoto zákona, byť nebo zejména i v konfrontaci s názory, které zde odezněly nebo ještě odezní v rámci oněch poslaneckých návrhů na novelu stávajících právních předpisů.
Předpokládám, že pokud jde o věcný obsah předloženého zákona, máte možnost se s ním seznámit z vládního návrhu. Předpokládám, že paní zpravodajka o něm rovněž pohovoří, takže já závěrem vás žádám, abyste vládní návrh zákona o soudcích a přísedících a o řízení ve věcech soudců propustili do druhého čtení. Domnívám se, že bude na místě, aby se jím zabýval, pokud tak mohu skromně učinit, i v tomto směru dám návrh, ústavně právní výbor, stejně jako jste se rozhodli v případě vládního návrhu zákona o soudech jako tisku 539.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Návrh zákona o soudcích upravuje hlavní zásahy činnosti soudců a přísedících, ustanovování soudců a přísedících, přidělování a překládání soudců, zánik funkce soudce a přísedícího, postavení soudců a přísedících, přípravnou službu justičních čekatelů, výběrová řízení v justici a řízení ve věcech soudců.
Také tento návrh vychází v mnoha směrech z dosavadní právní úpravy. Nově se v něm ale promítají pravomoci Nejvyšší rady soudnictví. Znamená to mimo jiné, že soudce by byl nejen jmenován prezidentem republiky na návrh nejvyšší rady, ale také přidělen k výkonu funkce k určitému soudu. Nově jmenovaný soudce nastupuje vždy k okresnímu soudu, k jehož přidělení dal předem souhlas. Pokud by souhlas odvolal, má to za následek ztrátu funkce ze zákona. Ve výjimečných případech, kterými se míní např. dlouhodobá právní praxe nebo vysoká odbornost, lze přidělit nově jmenovaného soudce i k vyššímu článku soudní soustavy.
Dočasné přidělení soudce tak jako doposud vyžaduje jeho souhlas, a pokud tento souhlas chybí, může o dočasném přidělení jako o krajním prostředku rozhodnout Nejvyšší rada soudnictví. Ta také rozhoduje o přeložení k odvolacímu a Nejvyššímu soudu a na základě výsledků výběrového řízení. Návrh reaguje i na situaci, kdy je třeba rozhodnout o přeložení soudce z důvodu změny v organizaci soudů. Většina důvodů pro zánik funkce soudce zůstává stejná jako doposud, nově je stanoven nepřekročitelný horní věkový limit soudce, který je stanoven na věk 65 let. Nově je koncipován také důvod pro zánik funkce při pravomocném odsouzení pro trestný čin. Funkce zaniká i v případě nepodmíněného odsouzení za trestní čin nedbalostní.
U dočasného zproštění výkonu funkce soudce jsou nově založeny důvody, kterými jsou: jmenování soudcem Ústavního soudu, soudcem mezinárodní soudní instituce anebo dočasné přidělení k Ministerstvu spravedlnosti. I do této předlohy se promítá úloha Nejvyšší rady soudnictví v provádění výběru justičních čekatelů, v organizování a řízení jejich odborné přípravy a v ověřování výsledků jejich přípravy odbornou zkouškou. Návrh zákona upravuje společná pravidla pro disciplinární a způsobilostní řízení ve věcech soudců. V řízení podle tohoto zákona se má postupovat tak jako doposud, posuzovat tak jako doposud odpovědnost soudce za disciplinární provinění a zcela nově též způsobilost soudce k výkonu soudcovské funkce.
Předmětem tohoto nově zaváděného zřízení je posouzení objektivního stavu způsobilosti funkce(soudce?) vykonávat tuto funkci. Na rozdíl od stávající úpravy se zde ruší přestupková imunita soudců, a v disciplinárním řízení se proto nebude posuzovat odpovědnost soudce za jednání, které má znaky přestupku.
Návrh zákona má nabýt účinnosti k 1. dubnu 2001 s výjimkou ustanovení, která se týkají zřízení soudcovského sboru, kde je navrhována účinnosti 1. 1. 2003. Dále pokud se jedná o horní věkový limit soudců, tam je navrhována účinnost 1. 1. 2003.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji paní poslankyni Parkanové. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemných přihlášek, a proto se táži, kdo se hlásí z místa v Poslanecké sněmovně. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu.
Táži se ze zdvořilosti pana ministra, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Paní poslankyně řekla všechno ve své zpravodajské zprávě.
Nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání opět ústavně právnímu výboru. Má někdo z přítomných jiný návrh? Pokud tomu tak není, přistoupíme k hlasování.
Táži se sněmovny, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 123 poslanců pro 99, proti jeden. Návrh byl přijat. Sděluji sněmovně, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru.
Končím prvé čtení a tím i bod číslo 35. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce a přistoupíme k dalšímu bodu, kterém je bod
36.
Návrh poslanců Vlasty Parkanové a dalších na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů,
a kterým se mění a doplňují některé další zákony
/sněmovní tisk 606/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 606/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Zákon č. 335 z roku 1991 o soudech a soudcích, jehož návrh novely je vám předkládán, byl přijat v odlišných podmínkách státoprávního uspořádání, bylo to v době federace. Obecně lze konstatovat, že tato skutečnost měla po vzniku samostatné ČR vliv na soudní organizace, nikoli však na samotné principy, na nichž soudnictví stojí.
Vznikem samostatné ČR ztratily oprávnění své existence soudy federace. Byla zřízena čtyřstupňová soustava ČR a tyto právní úpravy byly promítnuty do zákona o soudech a soudcích. Do zákona o soudech a soudcích pak bylo nutno postupně promítnout další změny, které nebylo možno z časových a věcných důvodů provést v krátkém období před vznikem samostatné ČR. Jde zejména o nově vymezené kompetence Nejvyššího soudu, který jako vrcholný orgán soudní moci projednává jako jediný mimořádné opravné prostředky v trestním i občanském soudním řízení a plní tak úlohu sjednocování rozhodovací činnosti soudů.
Právní úprava organizace soudnictví po provedených novelizacích vytváří podmínky pro funkční soudní soustavu. Čtyřčlánková soudní soustava, kterou vytvářejí Nejvyšší soud, vrchní, krajské a okresní soudy, není příčinou přetrvávající a často kritizované délky soudního řízení. Její případná transformace do soustavy tříčlánkové je spojena s převodem značného množství agend, může naopak způsobit zbytečné komplikace a v konečném důsledku i prodloužení řízení. Proto tento návrh ponechává soudní soustavu v nezměněné podobě.
***