(14.20 hodin)
(pokračuje Frank)
Na druhé straně je možné pochopit snahu o zjednodušení a zefektivnění prověrek v oblasti osobní způsobilosti a dalších, neboť jde o osoby, které jistě již jistou funkci v současné době vykonávaly nebo vykonávají, nebo mají náplň např. jako u nás, u poslanců, senátorů, kteří jsme tvůrci zákonů, jsme členy Parlamentu ČR, kteří z titulu svého poslání vykonávají kontrolní funkci.
Právě tato, ale i další zjištění mě donutila využít dnešního projednávání novely tohoto zákona a předložit některé pozměňující návrhy, které směřují k vlastnímu zákonu č. 148/1998 Sb. Já bych se omluvil tímto způsobem kolegům z výboru pro obranu a bezpečnost, že volím proti zaběhnuté proceduře tento postup.
Můj první pozměňující návrh je k § 42 odst. 1, kde navrhuji nový text tohoto znění.
Odst. 1 zní: U poslanců, senátorů a obhájců se bezpečnostní prověrka neprovádí.
Odstavce 2, 3 a 4 by zůstaly beze změn.
Druhý pozměňující návrh je k § 43 odst. 1 písm. b) a c).
Odst. 1 písm. b) nově zní: předseda Poslanecké sněmovny a poslanci.
Odst. 1 písm. c) nově zní: předseda Senátu a senátoři.
Můj další pozměňující návrh směřuje do oblasti, jejíž možné řešení však zcela postrádám v obou novelách, tedy ve vládní i poslanecké, kde je v podstatě nemožné řešit opravnými prostředky skutečnost, že prověřované osobě nebude vydáno osvědčení. Ani ve stávajícím zákoně 148/1998 Sb., ani v návrzích novel není řešena možnost přezkoumání ve správním nebo soudním řízení. Můj pozměňující návrh tedy směřuje k § 75, který sice umožňuje prověřované osobě v případě nevydání osvědčení podle § 36 odst. 3 uvedeného zákona podat stížnost, a to pouze řediteli úřadu, který osvědčení nevydal. Jsem přesvědčen, že tento postup v současné době odporuje Listině práv a svobod. Je to nedemokratický postup a umožňuje to ve vztahu k prověřovaným osobám zaujímat i neobjektivní rozhodnutí, bez možnosti odvolat se proti případnému bezpráví k rozhodnutí nezávislým soudem.
Z výše uvedeného důvodu navrhuji § 75 zákona č. 148/1998 Sb. rozšířit o nové odstavce 8, 9 a 10 tohoto znění:
Nový odst. 8 by zněl: Při zamítnutí stížnosti může navrhovaná osoba požádat soud o přezkoumání závažnosti a oprávněnosti důvodu nevydání osvědčení do 60 dnů ode dne doručení zamítnutí.
Nový odst. 9 by měl tento text: Dnem vyhovění přezkoumání soudem se platnost osvědčení obnoví. Úřad pověřený prověřením vrátí osvědčení navrhované osobě nejpozději do 10 dnů.
Nový odst. 10 navrhuji v tomto znění: Neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru může navrhovaná osoba uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy měl pracovní nebo služební poměr skončit v souvislosti s nevydáním osvědčení nebo stížnosti.
Nový odst. 11 - navrhuji tento text: V řízení podle článku 8 a 10 je příslušný krajský soud podle místa trvalého bydliště navrhované osoby, a to jako soud prvního stupně.
Poslední pozměňující návrh je k § 89 Účinnost zákona. Zde navrhuji za poslední slovo na konci věty: vyhlášení zařadit další text tohoto znění: § 42 odst. 1, § 43 odst. 1 písm b) a c) nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Frankovi. Slovo má pan poslanec Jiří Havlíček. Připraví se pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Havlíček Paní předsedající, dámy a pánové, já budu na rozdíl od svého předřečníka daleko stručnější. K projednávanému tisku 575 novely zákona 148/1998, o ochraně utajovaných skutečností navrhuji změnu v § 47 odst. 2 zákona, kde navrhuji za tečkou doplnit slova: a opatření zajišťující ochranu určených osob.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Havlíčkovi. Slovo má pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená sněmovno, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte několik drobných pozměňovacích návrhů. Nechci zasahovat do kompromisu, k němuž dospěl výbor pro obranu a bezpečnost, přesto několik drobných změn.
V navrženém vládním zákoně - a já teď nevím, ke kterému tisku se přesně vztahovat, protože nejsem schopen dohledat přesnou citaci - v § 8a odst. 2 písm. b) se hovoří o orgánech státu a organizacích. Já bych vznesl právní otázku, co to je organizace. To je termín, který byl velmi přesně definován v době socialistického právního řádu. V demokratickém právním systému je tento pojem pojmem, který bych nazval atavistickým. Ve své podstatě v našem právním řádu zůstávají jediné organizace, to jsou příspěvkové a rozpočtové organizace, které doposud nebyly transformovány na nic jiného.
Pokud tento zákon má na mysli pouze tyto příspěvkové a rozpočtové organizace, pak je tady to slovo pravděpodobně na místě. Na druhé straně se domnívám, že znění zákona by mělo být obecnější a že je myšleno mnohem obecněji, že se jedná obecně o právnické osoby. A tady prosím o hledání nějakého konsensu a kompromisu. Navrhnu několik alternativ a pak se můžeme dohodnout případně na správném řešení.
Za prvé navrhuji, aby v tomto písm. b) zněl text tak, že písm. a) se nahradí čárkou a doplní se tato slova: a právnických osob. Text by potom zněl takto: získávat potřebné informace v nezbytném rozsahu u orgánů státu, organizací a právnických osob.
Pokud záměrem předkladatele je, aby se jednalo obecně o právnické osoby jako takové, a nemáme na mysli teď zvláště zde zmiňovat rozpočtové a příspěvkové organizace, kterých není tak příliš mnoho, koneckonců se zpravidla jedná také o nějakou podobu právnické osoby, tak v takovém případě bych doporučoval slovo "organizací" vůbec vypustit, protože tam nepatří. Pojem právnická osoba je mnohem obecnější.
Pokud se jedná o příspěvkovou a rozpočtovou organizaci zřizovanou státem, tak to v podstatě spadá do kategorie orgánů státu, protože taková organizace má svého zřizovatele a ten je orgánem státu, ten může dát souhlas, aby úřad získával informace od takové příspěvkové a rozpočtové organizace.
***