(17.00 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Návrh na zamítnutí. Prosím, kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Máče.
Poslanec Miroslav Máče: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, rád bych se vyslovil k tomuto zákonu. Nejdříve obecně.
Aby se mohlo účetnictví vyvíjet nezávisle v zájmu věrného zobrazení skutečnosti, je potřebné, aby bylo oproštěno od závislosti na dani z příjmu. I když je navenek deklarována nezávislost účetnictví, přesto jsou do něj zaváděna taková pravidla, která nemají s věrným zobrazením skutečnosti nic společného a jsou do účetních pravidel vsunována pouze v zájmu daňových zákonů. Ty mohou být měněny a opravovány pouze zákonem, kdežto účetnictví může být zpotvořováno postupy účtování pro podnikatele, budoucími vyhláškami a metodickými pravidly, které může Ministerstvo financí libovolně měnit. Správní deklarování daňového základu je sice umožněno účetnictvím, ale to přece neznamená, že pro daně nemohou být stanovena samostatná pravidla. To, co je uznáno či neuznáno do daňového základu, nemusí být nutně nákladem k účetnictví nebo být stejně oceňováno. Pokud by měla být jednota, pak by se museli lidé podřizovat účetním pravidlům a daňové požadavky by nesměly být vsunovány do účetnictví, pokud jsou v rozporu s jeho zásadami.
Zákon používá různé termíny, umožní podat jejich definici - co je to náklad, výnos, na rozdíl od výdaje a příjmů, co je to v účetnictví majetek, závazek atd. Dá se tvrdit, že výklad pojmu se rozumí samo sebou, ale proč potom dávají mezinárodní účetní standardy obsáhlý výklad jednotlivých pojmů?
Proto by bylo vhodné, aby se buď pojmy vyložily v zákoně, a to by znamenalo ale jeho zdržení, protože to není jednoduché, nebo aby byl výklad pojmů obsažen v jedné z vyhlášek - viz § 36. Nyní k jednotlivým paragrafům.
§ 3. Hospodářský rok má povolovat správce daně nebo Ministerstvo financí. Proč, když leckde ve světě nečiní potíže oddělit hospodářský rok od daňového období? Pak to vede k takovým nesmyslům, jako že se účetní výkazy sestavují až půl roku po skončení období jako nyní. Účetnictví pro účely daní lze uzavřít kdykoli v průběhu hospodářského roku.
Kromě toho, když to může být povoleno pro někoho, proč by stanovení hospodářského roku podle vlastních potřeb nemohlo být právem každého? Kromě toho, pokud toto ustanovení v zákoně zůstane tak, jak tam je, bude možno proti tomuto vrchnostenskému požadavku odvolání, pokud ano, jak může odvolací orgán, třeba soud, povolit oprávněnost takového požadavku, když v zákoně nejsou žádným způsobem upravena pravidla. To pak ministerstvo vyhoví jenom tomu, kdo se mu bude líbit? Jestliže se jednou povoluje hospodářský rok, pak pro každého bez omezení.
K § 5. V prvním odstavci je správně, i když možná zbytečně, uvedena možnost zadat vedení účetnictví na zakázku. Když už to tam je, proč tam není slovo "kvalifikovanou osobou"? Když konečně došlo ke zpřísnění vydání živnostenského listu na vedení účetnictví, bylo by vhodné, aby se naplnil dřívější požadavek zákona o auditorech a aby osoba, která chce provádět účetnictví jako živnost, musela projít kvalifikačními zkouškami, jak je to konečně obvyklé i v různých státech Evropy. Maturitní vysvědčení nezaručuje okamžitou kvalifikaci pro samostatnou práci bilančního účetního. Nevím, jestli bylo stanovení o odpovědnosti za účetnictví vypuštěno ze zákona - na rozdíl od původních verzí návrhu - proto, že vyplývá samo od sebe z ustanovení obchodního zákoníku. Že za něj odpovídá účetní jednotka, vyplývá pouze nepřímo z druhého odstavce tohoto paragrafu. Nebylo by ale vhodnější, aby bylo výslovně stanoveno, že za účetnictví a za účetní závěrku zodpovídá statutární orgán a že tuto odpovědnost nemůže na nikoho přenést? Domnívám se, že by to bylo vhodné pro zdůraznění odpovědnosti v zákoně o účetnictví uvést - i když to možná vyplývá z obecné odpovědnosti statutárního orgánu.
K § 6. V tomto paragrafu je zakotvena povinnost dokládat účetní zápisy účetními doklady. Dle mého názoru je třeba více zdůraznit úlohu inventarizace, protože pokud se inventurou zjistí skutečný stav jiný než v účetnictví, znamená to, buď že došlo k manku či přebytku, nebo že byly účetní doklady vystaveny chybně. Kromě toho jsou státy, kde se o pohybu zásob - a to nejen v obchodě - určuje jako o rozdílu mezi počátečním stavem, přírůstky a inventurním stavem.
K § 9. V odstavci 3 - podmínka překročení deseti osob jako jediná podmínka pro vedení podvojného účetnictví je nesmysl, protože může vést k umělému potlačování stavu pracovníků. Proto by bylo vhodné stanovit obdobné podmínky jako pro audit, tj. splnění dvou až tří podmínek - pochopitelně na nižší úrovni.
K § 11. Při vedení účetnictví na počítači je podpisový záznam osoby odpovědné za účtování - viz odstavec 1 f) - nesmysl. Ten, kdo podepíše doklad, nemůže přece ručit za to, že nebude v budoucnu záznam v počítači změněn. Proti současnému znění bylo zrušeno ustanovení o možnosti umístění náležitosti i na jiných než účetních dokladech. Považuji za nesmyslné, aby třeba schvalovací podpis nemohl být na jiném dokladu, např. cestovní příkaz, který vedoucí schválí k výplatě, tj. účetní doklad a účetní případ k uskutečnění cesty, a poplatník vyplatí, tj. vystaví účetní doklad o provedení výdaje peněz. Proč by měla odpovědná osoba ještě podpisovat pokladní doklad?
K § 13. Podle současných ustanovení bylo možné vést knihu analytické evidence pouze v jednotkách množství, pokud byla zavedena peněžní vazba na hlavní knihu. To nyní nepůjde. Pokud by tomu tak mělo být, pak doporučuji zařadit odpovídající větu se současným zněním, protože pro vedení skladové evidence na skladových kartách by to mělo být umožněno, pokud je vazba zabezpečena řádně vedeným ceníkem.
K § 20. Zde je trvání na nelogické formulaci. Přece je jasné, že tam, kde je povinnost zveřejňování účetní závěrky, je povinnost jejího ověřování, a ne naopak. Přece to, že je závěrka ověřována, nezpůsobuje její zveřejňování, jak to vlastně jak současný, tak navrhovaný zákon říká. Výnos jako takový je již bez daně z přidané hodnoty, tak nevidím potřebu zmiňovat, což jsou ostatně daně spojené s obratem. Dle mého názoru je to spotřební daň. Ale co třeba daň z převodu nemovitostí? O tu asi výnosy snižovány nebudou, přestože je spojena s obratem.
I když mohu být podezírán z toho, že mám tu následující připomínku ze zištných důvodů, není tomu tak. Jako příklad mohu uvést cestovní kanceláře. Co jiného než povinnost zveřejňování může způsobit, že nebude těm špatným věřeno? A proto se domnívám, že jsou hranice stanoveny příliš vysoko, především obrat. Konkrétní pozměňovací návrhy bych si dovolil přednést v další debatě. Zatím děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Máčemu. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy k této složité problematice. Jestli se nikdo nehlásí, rozumím, že zde byl návrh na zamítnutí. Pan poslanec Vlček navrhoval přerušení. Co tím myslel? Navrácení výboru, nebo přerušení v rámci této schůze, nebo o 48 hodin jako třeba před chvílí, na měsíc na rok? Můžete to upřesnit?
Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedo, toto vzniklo z toho důvodu, že hospodářský výbor neměl projednán zákon o účetnictví. Proto menšina poslanců rozpočtového výboru navrhla tedy přerušení.
***