(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Pane předsedající, já bych vaším prostřednictvím vzkázal panu kolegovi, že jsem tady pokud vím nepoužil slova "záměrně", ale použil jsem slova, že je tam fatální chyba, což je poněkud rozdílná záležitost. Dovolil bych si panu kolegovi také vzkázat, že v materiálu Ministerstva financí jsou srovnávány jak rok 1999, tak rok 2000.
Pokud se týká dotací na věci, které dostane Praha jako každý jiný kraj převodem podle kompetenčního zákona, tak nevidím jediný důvod, proč by Praha neměla dostat totéž co ostatní kraje. Je zcela evidentní, že Praha musí na tyto funkce dostat totéž jako všichni ostatní. Myslím, že k této záležitosti se možná vyjádří ministr financí. Podle mého názoru je to ale naprosto evidentní záležitost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se dále hlásí? Ještě pan poslanec Doležal. Já jsem rád, kolegové, že respektujete jednací řád, který vám neumožňuje oslovovat jeden druhého přímo, takže já působím v roli tlumočníka, nicméně podotýkám, že jste si mohli tyto věci vyjasnit mimo jednací sál.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, pane předsedající. Žádám vaším prostřednictvím pana kolegu Martínka, aby nám tu fatální chybu tady předvedl, protože čísla jsou až na "drobné" úplně stejná.
Co se týče majetku, k tomu možná nějaké prostředky přijdou. Nechci říkat, jaké prostředky, ale co se týká povinností, které vyplývají z reformy veřejné správy, o tom tady pan kolega záměrně nehovoří a já se těším, až jednou Praha dostane totéž z hlediska účelových dotací jako ostatní obce a kraje České republiky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Jako tlumočník mezi vámi dvěma vám slova pana poslance Doležala tlumočím, pan kolego Martínku, a uděluji vám slovo, abyste mohl odpovědět.
Poslanec Radko Martínek: Pane předsedající, já bych vaším prostřednictvím panu kolegovi přetlumočil, že využiji vaší nabídky a nebudu zdržovat tuto sněmovnu. Vyřeším si tuto záležitost v kuloárech, což jsem ostatně činil už předtím.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Přiznám se, že jsem si připadal jako ve zvláštním sendviči mezi vámi dvěma. Kdo další se hlásí? Pan poslanec Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, využívám možnosti vystoupit ještě v závěru obecné rozpravy, abych předešel případným procedurálním diskusím o tom, jestli pak mohu vystoupit se stanoviskem klubu Unie svobody v době nepřítomnosti jejího předsedy. To, s čím, vystupuji, je v zásadě stanovisko klubu Unie svobody, které také bude naprostou většinou jeho členů podpořeno.
Tento zákon se dnes v té podobě, která je předložena k hlasování, soustředí vlastně na dvě věci. Jednak je to změna rozdělování daní směrem k obcím, jednak je to budoucí přidělování daní směrem k nově vzniklým krajům.
K první věci je nutné zopakovat to, co tady bylo řečeno už ve druhém čtení, ale přesto to považuji za zcela klíčové. Současný systém a principy přidělování daní obcím z vybraných prostředků či z vybraného přílivu celkových vybraných daní je špatný, vyžaduje změnu a diskuse o jeho změně se vede již řadu let. Důvodů je několik. Zopakuji jenom ty hlavní.
U lokálních ekonomický propad v některých daních vede skutečně k vážným problémům pro samotnou ekonomickou funkčnost některých obcí. Jsou dva principy, které v dnešním systému měly vést k zainteresovanosti obcí na míře ekonomické aktivity v místě. Oba tyto principy se ukazují jako nefunkční a někdy dokonce vedoucí k velmi problematickým situacím pro jednotlivé obce. Je to za prvé trvalé bydliště podnikatele, protože jeho případná změna může být velkým nárazem na obec, pokud se odstěhuje jinam, i když obec třeba s příjmy počítala, a za druhé vede často k ne zcela korektním hrám o to, kde bude nějaký prosperující podnikatel, podnikající jako fyzická osoba, zaměstnán.
Princip tzv. plátcovy pokladny vede k tomu, že velmi často obec, je-li menší, leží-li například mimo nějaké významné centrum, ale je tam zaměstnáno mnoho lidí, jsou tam náklady na infrastrukturu z toho vyplývající, přesto přichází o daně, neboť v nemalé části případů firmy mají své oficiální místo v nějakém formálním centru, například v okresním městě. Tento princip se také nezavedl.
Další problém je, že územní vyrovnávací dotace tyto problémy dnes paradoxně nepomáhá vyrovnat a spíše je zvětšuje.
Nechci zacházet do dalších problémů, ale jen tyto tři jsou těmi, které samy o sobě vedly k mnoha náročným diskusím a vedou k tomu, že klub Unie svobody je připraven podpořit zákon, který povede ke změně tohoto systému a který - jak věřím - nastartuje i změny další.
Přesto v dnešním principu - upozorňoval jsem na to již minule - by nebylo správné přejít k systému, který se bude řídit pouze počty obyvatel v jednotlivých obcích a pouze podle tohoto principu rozdělovat vybrané daně. Z tohoto pohledu považujeme za nepřijatelný pro nás vládní návrh a apelujeme na všechny, kteří chtějí, aby tento návrh byl změněn, aby byl zvýšen motivační podíl obcí na výnosu daně. Proto věřím, že bude podpořen náš návrh, který dává varianty 30 %, 34 % a 45 % jako podíl obcí na výnosu daní fyzických osob a podnikatelských subjektů.
Druhý okruh, ke kterému bych krátce rád něco řekl, je podíl krajů na výběru daní. Domnívám se, že nejsme schopni tuto otázku dořešit a že příští rok je nutné řešit zavedením určitého přerozdělení směrem ke krajům a dořešit celý problém v průběhu příštích měsíců, stejně tak jako v průběhu příštích měsíců předpokládáme dořešení definitivní podoby i přídělu daní obcím, jak je to navrhováno v doprovodném usnesení, které jsem minule předložil.
V této souvislosti však - myslím pokud jde o příspěvky krajům - je velmi problematické stanovisko zastupitelstva hl. m. Prahy, které významnou část své argumentace opírá o to, že porovnává možné převody výdajů zřizovatelských funkcí z resortu na kraje a hovoří zde o částce 12,4 mld. Kč. Pokud by tomu tak bylo, a Praha by přicházela o takovýto objem peněz, nebylo by možné, aby klub Unie svobody takovouto změnu podpořil.
Jádro tohoto zákona v tuto chvíli - to, co jsme tady dnes podle všeho schopni dohodnout - se nebude dotýkat příspěvku státu na financování zřizovatelských funkcí, a to ani v Praze, a proto nedojde k poklesu příjmů Prahy z tohoto titulu. To je jeden omyl ve stanovisku hl. m. Prahy. Druhá věc je, že zde, ač nerad, musím říci, že další propočty, ze kterých Praha vychází, nejsou přesné. Velmi rád se zastupitelům hl. m. Prahy omluvím, pokud se ukáže, že to není pravda, ale všechny propočty jiné včetně propočtu týmu Ministerstva financí ukazují, že příjmy pro Prahu nebudou nižší proti dnešnímu návrhu, jak ukazuje přiložená tabulka, která hovoří téměř o dvou stech milionech, ale budou vyšší, a to podle přijaté varianty zhruba o 1 mld. Kč.
Nechci zabíhat do detailů, v čem vidím omyly propočtů Prahy, ale chci říci, že není naším zájmem snížit příjmy Prahy, protože je to velké ekonomické centrum, kde probíhá velká část ekonomických aktivit.
***