(12.30 hodin)
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Všichni jste obdrželi sněmovní tisk, který se týká mého návrhu, to znamená novely zákona o spotřebních daních. Ještě než začnu zdůvodňovat tuto novelu, popíši situaci, která zde ve sněmovně nastala v minulém roce a na počátku letošního roku.
Novela spotřební daně, kterou sněmovna přijala v létě minulého roku a velkou většinou můj pozměňovací návrh, který zvýhodnil malé výrobce tohoto zboží oproti těm větším, a lhůta splatnosti se posunula z 25 dnů na 55 dnů. Myslím si, že to byl krok správným směrem a následně ho zdůvodním. Bohužel na počátku tohoto roku, kdy jsme projednávali vládní novelu zákona o spotřebních daních, byly podány dva pozměňovací návrhy, které v podstatě tuto výhodu zrušily, a nastal absurdní stav, že tyto dva pozměňující návrhy šly v podstatě proti sobě, to znamená jeden pozměňující návrh šel na hranici 55 dnů splatnosti této daně a druhý na 25 dnů.
Současný stav je absurdní, protože došlo k "překlopení" této výhody a dnes velké firmy, které mají měsíční splatnost daně ve výši nad 10 mil. Kč, mohou vlastně tuto daň splácet po 55 dnech a malé firmy mají splatnost této daně 25 dní. Myslím si, že sněmovna toto neměla ve svém úmyslu, když schvalovala tyto pozměňovací návrhy, neměla tento záměr. Šlo zde o to, aby se tyto podmínky vyrovnaly, to znamená, aby se dostaly malé i velké firmy na srovnatelnou úroveň.
Dnešní stav je bohužel absurdní a zvýhodňuje velké firmy. Proto jsem podal novelu zákona, která je velice jednoduchá a vlastně napravuje tento stav a dostává malé firmy na stejnou úroveň, srovnatelnou úroveň, splatnost se tedy posunuje na 55 dní.
Současná praxe znevýhodňuje malé firmy. Není pravda tvrzení vlády - a nyní se již dostávám vlastně ke svému názoru na stanovisko vlády, která ve svém sněmovním tisku 579/1 se k tomuto návrhu vyjadřuje, která hovoří o tom, že není kvantifikováno vlastně nějaké úvěrové zatížení těchto malých plátců. Toto není pravda. Stačí zajít do praxe a zjistíte, že obchodní řetězce vyžadují splatnost za zboží 60 i více dnů a velké firmy samozřejmě mohou překlenout těchto 35 dnů, protože mají cash peníze, ale malé firmy mají velké problémy, musejí si brát úvěry. Toto je doopravdy argument z praxe.
Nesouhlasím také s názorem vlády, která říká, že sama předloží novelu zákona, kde toto bude řešit a bude snižovat tuto dobu splatnosti na 25 dní, aby se tedy dostaly velké i malé firmy na srovnatelnou úroveň.
Chtěl bych zde upozornit na praxi, která je zcela běžná v Evropské unii. Například v Rakousku a Německu je splatnost 25. den druhého měsíce následujícího po měsíci předání do prodeje, v Lucembursku a Portugalsku 25. den třetího měsíce následujícího po měsíci předání do skladu, ve Francii do jednoho měsíce počínaje koncem měsíce předání do skladu atd. atd. Je tedy patrné, že evropské země, Evropská unie doopravdy jde stejným směrem, jako byl můj původní návrh zákona, to znamená, že lhůty splatnosti se prodlužují, a ne snižují jako u nás.
Neobstojí ani argument vlády, že tato novela by mohla vlastně vyvolat nežádoucí požadavky na prodloužení lhůty splatnosti i u daně z přidané hodnoty. Tento argument nepovažuji za správný, protože u spotřebních daní je podíl daně na ceně výrobku mnohonásobně vyšší, až 70 %, a u DPH je to 5 až 22 %, to znamená, není zde tlak ani požadavek, aby se tyto lhůty v tomto směru vyrovnávaly.
Jsem přesvědčen i o tom, že novela je potřebná, že bychom neměli čekat na vládní předlohu novely tohoto zákona, protože nevíme, kdy přijde do sněmovny, víme, jak dlouho trvá vlastní projednávání ve sněmovně, a nevíme ani, jak tato novela ve sněmovně dopadne, protože podle mých informací opět obsahuje mnoho kontroverzních bodů, jako je kolkování lihovin atd. Nevíme tedy, jak tato novela dopadne. A jsem přesvědčen, že tento problém musíme řešit. Pokud chceme pomoci drobným a malým firmám, měli bychom ho řešit co nejdříve. Proto tento můj návrh, proto tato novela, která je ve sněmovně, a myslím si, že získám pochopení u vás, u kolegů, kteří s tímto návrhem v létě minulého roku velkou většinou, drtivou většinou ve sněmovně souhlasili. Jsem přesvědčen, že bychom měli vyrovnat podmínky pro malé i velké na stejnou úroveň.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Zdeňku Kořistkovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. To, co zde uvedl navrhovatel tohoto zákona pan poslanec Kořistka, je pravda a doporučuji Poslanecké sněmovně propustit tento návrh zákona do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za stručné vystoupení pana zpravodaje.
Otevírám obecnou rozpravu, žádnou přihlášku nemám. Hlásí se pan poslanec Karel Sehoř, prosím.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych potvrdit to, co tady bylo řečeno oběma předřečníky. Kromě toho bych chtěl říci ještě jednu věc. Před časem jsme zde měli zprávu o podpoře malého a středního podnikání ze strany vlády. Neustále vymýšlíme nějaké programy, jak bychom jakoby podpořili ústy malé a střední podnikatele, na druhé straně při konkrétních příležitostech, kde řešíme konkrétní věci, vzpomenu např. zákon o účetnictví, tam po nich vyjedeme tak, že jim maximálně znevýhodňujeme podmínky.
Myslím si, že toto je právě jeden z těch příkladů, kdy těmto podnikatelům můžeme vyjít vstříc. A proto doporučuji, aby tento návrh prošel do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Karlu Sehořovi. Další přihlášku nemám, obecnou rozpravu končím.
Nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Jiný návrh nevidím. Přistoupíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 185. Kdo je pro tento návrh na přikázání? Kdo je proti?
Z přítomných 112 poslanců pro hlasovalo 92, proti dva. Návrh byl přijat.
Jen upozorňuji, že rozhodnutí sněmovny na přikázání je jedna věc, ale každý výbor iniciativně ze svého vlastního rozhodnutí může předložený návrh zákona projednat. Platí to tedy i tomto návrhu i případně o hospodářském výboru.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Přistoupíme k bodu
59.
Návrh poslanců Jaromíra Talíře, Petra Mareše, Petra Plevy, Miloslava Kučery st.
a Zdeňka Klanici na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb.,
o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku
a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
/sněmovní tisk 595/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 595 a stanovisko vlády k němu jako tisk 595/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Jaromír Talíř.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Předkládáme vám drobnou novelu tiskového zákona, který tato sněmovna přednedávnem projednala a schválila.
Abych odůvodnil předložení této novely, musím se vrátit právě do doby projednávání a schvalování tiskového zákona a připomenout, že sněmovna vlastně přepracovala vládní návrh, který byl předložen ve výboru, a dlužno připomenout, že při tomto přepracování jsme se zřejmě soustředili příliš na periodický tisk, který známe všichni nejblíže, a to znamená noviny, a poněkud jsme pozapomněli, že periodickým tiskem jsou také časopisy, zejména odborné. Při řešení tzv. povinného výtisku, který knihovny dostávají, se tudíž stala taková věc, že přestože knihovny jsou obdařovány povinným regionálním výtiskem příslušných novin, tak přišly o povinný výtisk časopisů.
***