(17.00 hodin)
(pokračuje Matulka)
A bylo by pošetilé a z hlediska právní jistoty občanů podle mne i neodpovědné a k občanům brutální upravovat způsob vyřizování stížností vždy zvláštní úpravou pro to či ono právní odvětví.
Rozhodnutí navrhovatelů předložit návrh speciálního zákona obecně upravujícího vyřizování stížností, podobně jako petiční zákon upravuje vyřizování petic bez ohledu na právní odvětví, či zákon o svobodném přístupu k informacím fungující rovněž jako obecná norma bez ohledu na právní odvětví, považuji za správnější, preciznější a hlavně právně fundovanější. Překvapuje mě tento argument vlády, že stížnosti upraví novým správním řádem.
To jsou tedy mé námitky a komentáře k obsahu vládního stanoviska, se kterým se z větší části neztotožňuji.
A řekl jsem, že podám jeden návrh. Už jsem uvedl to, že skutečně i já vidím jako velmi problematický nedořešený vztah k petičnímu zákonu. Petiční zákon je podle mého názoru jedním z nejméně podařených zásadních zákonů v lidsko-právní oblasti a již dlouho si zasluhuje novelu. Nikomu se prostě do této novely dlouhodobě nechce.
A tady bych rád využil toho, že je zde návrh zákona, který upravuje cosi podobného. Pan zpravodaj řekl něco o totožnosti, jako že je to možné, že stížnost může být totožná jako petice, a možné to je, pokud se pro to rozhodneme. Ale musíme si holt v těch dvou zákonech udělat pořádek. Buď z toho udělat zákon jeden, anebo z toho udělat dobré zákony dva, které ale budou přesně vědět, o čem mluví. Já mluvím o peticích a to znamená tohle a řídí se to takovýmhle procesem, a tady se mluví o stížnostech a je to něco jiného a má to jiný právní režim.
Domnívám se, že bychom měli využít té příležitosti, že tady takový návrh je podán, a v souvislosti s tím nejenom vyřešit vztah těchto dvou zákonů, ale prostě i spravit trošku petiční zákon, připsat do tohoto návrhu zákona nezbytnou novelizaci petičního zákona.
K tomu je ale nutné, abychom na to měli trošičku času. Jsou před námi parlamentní prázdniny. Tento návrh zákona o stížnostech tak jako tak nepřijde už na červnovou(?) schůzi, to nestíháme, nedá se do prázdnin doprojednat. Aby bylo možné projednat ve výborech v náležité lhůtě tuto materii a zamyslet se nad nutností novely i petičního zákona v rámci tohoto tisku, pak navrhuji, abychom u nyní projednávaného tisku prodloužili lhůtu o 60 dnů, tedy dohromady na 120 dnů.
Předběžně jsem o tom trošku s paní kolegyní Hanačíkovou mluvil, kuloárně mi naznačila, že proti tomuto řešení nemá žádných zásadních námitek. Nejde o to, abychom to posunuli ze schůze na schůzi, ale abychom dali výborům regulérně čas, aby to nemusely projednávat hned teď ještě do prázdnin, ale aby měly ještě možnost v zářijových výborových týdnech tento tisk projednávat. A to vychází vzhledem k parlamentním prázdninám na počet 120 dnů, čili na prodloužení o 60 dnů.
To je můj návrh, aby se souhlasem navrhovatele sněmovna prodloužila lhůtu k projednání ve výborech o 60 dnů. Jakýkoliv jiný další návrh nemám, k návrhům zamítacím či na vrácení se stavím velmi negativně.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan poslanec František Pejřil, připraví se pan poslanec Cyril Svoboda. Ale ještě předtím dám slovo panu poslanci Karlu Vymětalovi k technické poznámce. S technickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Mám procedurální návrh.
Projednáváme materiál, kde ve vystoupeních řečníků je dost významná kritika vlády. Domnívám se, že jde o významný zákon, kterým se budou řídit také všechna ministerstva, a přitom ho projednáváme za naprostého nezájmu členů vlády a vlády jako takové.
Pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji procedurálně, aby Poslanecká sněmovna přerušila svoji schůzi do doby, než se vrátí a zúčastní jednání sněmovny vláda České republiky.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Jsem přesvědčen, že vláda se tímto zákonem zabývala, dala k němu také své písemné stanovisko, které jsme obdrželi ve sněmovním tisku. Za vládu je přítomen ministr spravedlnosti pan Otakar Motejl a ministr vnitra pan Stanislav Gross.
Přesto jste podal procedurální návrh, dám o něm neprodleně hlasovat, jakmile se dostaví potřebný počet poslanců do sněmovny. (Do jednací síně se vrací řada poslanců i někteří členové vlády.)
Pane poslanče, ještě bych vás možná požádal o specifikaci, o které ministry nebo o které členy vlády přímo stojíte, aby byli přítomni.
Nyní se do jednacího sálu dostavil i místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla, ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Eduard Zeman.
Prosím pana poslance Karla Vymětala.
Poslanec Karel Vymětal: Ušetřím práci sněmovně. Vzhledem k tomu, že se dostavil už i místopředseda vlády pan Vladimír Špidla, stahuji svůj návrh. Ale je třeba, aby z vedení vlády někdo byl přítomen.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji za vstřícnost. Omlouvám se všem, které jsem vyrušil svým gongováním. Nebude probíhat hlasování, uděluji slovo panu poslanci Františku Pejřilovi. (Velký hluk v sále. - Řada poslanců opět opouští jednací sál.) Prosil bych o klid.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Podle mého názoru dosud chybí ucelená úprava vyřizování stížností. (Neustálý hluk v sále.)
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, pane poslanče. Já vám skutečně neudělím slovo, dokud nebude ve sněmovně aspoň elementární klid, abychom slyšeli jeden druhého. Prosím o klid jak na levé, tak na pravé straně. Opět musím konstatovat, že střed zůstává neustále klidný, ale levá i pravá strana hlučí.
Děkuji. Pane poslanče, můžete pokračovat.
Poslanec František Pejřil: Budu velice stručný.
Pokládám tento návrh zákona za pozitivní. Stanovuje postup při vyřizování stížností, lhůty k jejich vyřízení a konečně sankce za neplnění povinností.
Celkově si myslím, že je zapotřebí tento návrh podpořit. Mám výhrady, které se dají vyřešit pozměňovacími návrhy, nebudu je teď uvádět. Pokud tento návrh zákona projde, podám je. Jedná se například o přijímání a vyřizování anonymních stížností atd.
Ale jak jsem řekl, budu stručný. Tento návrh zákona podporuji a navrhuji, aby byl přikázán petičnímu výboru k projednání. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní se slova ujme pan poslanec Cyril Svoboda, jinou písemnou přihlášku do rozpravy nemám.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Asi nepřekvapím sněmovnu, když budu mluvit ve prospěch předložené nové právní úpravy, protože patřím k jejím spolupředkladatelům.
Především chci upozornit, že my zákon, který upravuje tuto oblast, již máme. Ale je to prapodivný zákon, je to vládní vyhláška č. 150/1958 Sb. se silou zákona. Už ta skutečnost, že to je z roku 1958, nám nasvědčuje, z jaké je doby a jakým duchem je tento zákon napsán. Mluví se tady o posilování socialistické zákonnosti, vtahují se odbory do vyřizování stížností, vyřizují se anonymní stížnosti apod. Je to možná zajímavé čtení číst tento zákon, protože duch doby z tohoto zákona jasně vane.
To byl důvod, proč jsme se rozhodli k tomu, že je potřeba předložit nový zákon. A to je také moje odpověď na položenou otázku od pana poslance Křečka, zda je tady potřeba nový zákon nebo není, protože tady je velmi problematické, zda to je zákon, protože to byla vládní vyhláška se silou zákona a my potřebujeme podle dnešního ústavního pořádku zákon.
Tento zákon je zákonem procesním. Ten říká, kdo, vůči komu a jak uplatňuje stížnost. To znamená, že podle mne se nepřekrývá se zákonem o veřejném ochránci práv, protože ten má jiný úkol, ten se zabývá podněty, kde došlo k porušení práv, a on nevyřizuje stížnosti na běžné operace a běžné postupy, které se činí na ministerstvech a jiných správních úřadech. Zároveň si myslím, že to není zákon, který by se křížil se zákonem o svobodném přístupu k informacím, protože tam jde o jakoukoliv informaci, a může být i pozitivní, kde nedochází ke kritice postupu správních úřadů.
A hlavní důvod, proč tento zákon potřebujeme, je skutečnost, že v českém právním řádu máme zákon o odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a za nezákonné rozhodnutí.
***