(11.40 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Pokud by tato dvě hlasování sněmovna akceptovala, mohlo by se projednávání dnes ve druhém čtení i ve třetím čtení významně zrychlit.
Omlouvám se, že jako předkladatel si dovoluji sněmovně navrhovat tyto procedurální kroky, ale jde mi o to, aby z této relativně snadné předlohy se nestal procedurální problém. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a petičnímu výboru. Usnesení obou výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 449/2 až 449/4.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu pan poslanec Jan Kostrhun.
Poslanec Jan Kostrhun: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, výbor pro vědu, vzdělání kulturu, mládež a tělovýchovu se návrhem zákona kolegy Tlustého a dalších zabýval na své 28. schůzi dne 15. března a přijal usnesení, kterým sněmovně doporučuje přijmout tento návrh zákona ve znění tak, jak je uvedeno v již zmiňovaném parlamentním tisku 449/2, tak jak jej máte před sebou. Dovolím si tedy jenom velmi stručně shrnout obsah tohoto tisku.
Základním motivem, který se nesl při projednávání tohoto návrhu zákona ve výboru pro vědu, vzdělání, mládež a tělovýchovu, byla snaha odstranit legislativní nedostatky, které byly obsaženy v původním tvaru návrhu tohoto zákona. Myslím, že se nám to ve spolupráci s legislativním odborem podařilo. To byl první moment.
Druhý moment byl, že z rozpravy vyplynul ještě jeden svátek navíc. Kromě navrhovaného 17. listopadu jako Den boje za svobodu a demokracii je v tomto tisku obsažen ještě jeden státní svátek, a to 28. září - Den české státnosti. Tolik tedy k obsahu parlamentního tisku 449/2.
Dovolte, abych v tuto chvíli reagoval i na návrhy pana předkladatele kolegy Tlustého, který za prvé navrhl, aby se základem dalšího jednání stalo usnesení buď výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, anebo usnesení petičního výboru. Já si na rozdíl od něho myslím, že by bylo lépe, kdyby se základem našeho jednání stal komplexní pozměňovací návrh, tak jak je obsažen v usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, č. tisku 449/2. Dovoluji si v tomto smyslu vznést procedurální návrh, aby o tomto rozhodla sněmovna. Pro tuto chvíli vám děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, panu zpravodaji. Nyní prosím, aby nás informovala o jednání petičního výboru zpravodajka poslankyně Zdeňka Stránská.
Poslankyně Zdeňka Stránská: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Na schůzi petičního výboru, která proběhla 30 května(?) jako 30. schůze, projednal petiční výbor návrh poslanců Vlastimila Tlustého a dalších - návrh zákona o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o významných dnech. Po odůvodnění navrhovatele Vlastimila Tlustého, zpravodajské zprávě Zdeňky Stránské a po rozpravě přijal toto usnesení:
1. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit návrh poslanců V. Tlustého a dalších o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o významných dnech, ve znění, které je obsaženo v již zmíněném tisku 449/4 a bylo vám rozdáno.
2. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny ČR.
3. Zmocňuje zpravodajku výboru aby s usnesením seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a navrhla, aby tento komplexní pozměňovací návrh se stal základem pro její jednání.
Pane předsedající, vzhledem k tomu, že jsou dva pozměňovací návrhy obou výborů, a to výboru petičního a výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a již předřečníci, ať už to byl pan předkladatel návrhu zákona Vlastimil Tlustý, nebo kolega Kostrhun z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, oba navrhli, že by se mělo v proceduře hlasovat o tom, který z komplexních pozměňovacích návrhů se přijme jako předloha, ke které se budou podávat eventuálně pozměňovací návrhy. Proto si dovolím navrhnout vzhledem k tomu, že petiční výbor přijal širší komplexní pozměňovací návrh, aby se hlasovalo ve sněmovně o tom, že si vezmeme za základ projednávání návrh, tak jak byl přijat na petičním výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Jestli dovolíte předsedajícímu jistou volnost při řízení schůze, tak bych nejprve nechal proběhnout obecnou rozpravu, možná, že zazní návrh na zamítnutí. Pokud ne a návrh projde do podrobné rozpravy, jako o prvním bodu bychom hlasovali o těchto dvou procedurálních návrzích, který z těchto návrhů vezmeme jako základ, abychom se zbytečně možná neunavovali mačkáním tlačítka a zvedáním jedné ruky.
Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášené kolegyně a kolegy, resp. jenom kolegy: pana poslance Brouska, pana poslance Zemana a pana poslance Svobodu - a čtvrtého pana poslance Jičínského. Prvně jmenovanému uděluji slovo.
Poslanec Václav Brousek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, naše státní svátky hodnotím velmi rozdílně. Na jedné straně stojí Svátek práce, který byl sice vždycky volným dnem, ale pro mne byl symbolem příkazů a zákazů. Příkaz jít do průvodu jsem většinou nedodržoval a zákaz podávání alkoholu po dobu průvodu jsem cítil jako křivdu, i když jsem se napít nepotřeboval. V televizi byly v tento den samé budovatelské filmy, zkrátka, tento den nestál za nic.
Na druhé straně v mém vědomí stojí svátky vánoční.Tyto svátky jsem vždy vnímal jako svátky hojnosti, rybí hody a také svátky pohody a krásných pohádek, a dobrá nálada mě většinou vydržela do Silvestra. Nyní přišel návrh na zařazení 17. listopadu jako svátku.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče, z vašich slov usuzuji, že váš projev může být velmi zajímavý i pro ostatní kolegy a kolegyně, a proto je na něj upozorňuji v tom smyslu, aby se zklidnili a aby jej v naprostém klidu v tomto jednací sále také vyslechli. Myslím, že budou mile překvapeni. Prosím, na řadu přijdou velmi vážné věci.
Poslanec Václav Brousek: Nyní přišel návrh na zařazení 17. listopadu jako svátku. 17. listopad 1989 odstartoval události, které znamenaly konec režimu nesvobody a zvůle. Způsob, jak k tomu došlo, se v našich dějinách nevyskytoval často, a tak si tento den zaslouží být zařazen mezi dny sváteční a já jeho zařazení plně podporuji a nebude pro mě nikdy svátkem nuceným, jako byl a částečně zůstal Svátek práce. Raději bych 1. květen slavil jako Den lásky.
***