(11.20 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Nezazněl ani návrh na vrácení ani návrh na zamítnutí návrhu zákona. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Chci se zeptat pana poslance Koudelky, kterého nevidím, zda byly ony pozměňovací návrhy k bodu č. 44 v písemné podobě již rozdány do poslaneckých lavic či nikoliv. Ještě ne. Dobře. Znamená to tedy, že se ještě nemůžeme vrátit do přerušené podrobné rozpravy k bodu 44 a budeme pokračovat dále ve druhých čteních návrhů zákonů, a to body 29, 31, 32 a 34.
Dalším bodem je
29.
Návrh poslanců Pavla Svobody, Cyrila Svobody, Pavla Němce, Jana Grůzy a dalších
na vydání zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
a o změně a doplnění dalších zákonů
/sněmovní tisk 394/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím poslance Pavla Němce.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona o soudních exekutorech pod sněmovním tiskem 394 byl předložen Poslanecké sněmovně 8. 10. 1999. V obecné rozpravě pro první čtení padlo odůvodnění návrhu tohoto zákona a já bych se teď spíše soustředil na výsledek projednávání v ústavně právním výboru, kde tento návrh zákona doznal určitých změn, které byly promítnuty do komplexního pozměňovacího návrhu.
Úvodem bych chtěl velmi poděkovat ústavně právnímu výboru za to, že vytvořil časový prostor pro to, aby mohl být přijat tento komplexní pozměňovací návrh, který podle názoru předkladatelů tento návrh zákona vylepšuje. Rovněž tak bych chtěl poděkovat Ministerstvu spravedlnosti, které poskytlo své odborníky, a rovněž tak osobně panu ministrovi, který sám osobně se podílel na projednávání tohoto návrhu v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny.
Nyní bych si dovolil zmínit o obsahu tohoto komplexního pozměňovacího návrhu a o principech, na kterých stojí návrh zákona o soudních exekutorech již ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který byl přijat ústavně právním výborem. Tento návrh zákona o soudních exekutorech zachovává hlavní výhodu soudních exekutorů, kterou je určitá pružnost při konkrétním rozhodování o způsobu provedení exekuce. Tento návrh zákona nadále umožňuje exekutorovi, aby podle konkrétní povahy věci volil jednotlivé způsoby exekuce, to znamená, že již nadále by nebylo zapotřebí, aby oprávněný vyhledával majetek povinného. To je práce, kterou by zajišťoval sám exekutor, který by potom podle zjištěného majetku volil konkrétní způsoby exekuce.
Na druhé straně jsme přijali princip, který zachovává určitou jednotu procesní formy, tedy jednotu, kdy nařízení exekuce nařizuje soud a od tohoto okamžiku je exekuční řízení v rukou soudního exekutora. Rovněž tak s nařízením exekuce, které je v rukou soudu a je to v podstatě praktický jediný úkon soudu, kterým se zahájí exekuce, přičemž pro nařízení takového úkonu je soud vázán lhůtou. Od tohoto okamžiku nastává zablokování majetku povinného, to znamená, že účinky nařízení exekuce se vztahují k tomuto okamžiku.
Nařízení exekucí soudem bylo zvoleno z toho důvodu, že bylo třeba důsledně dbát ochrany práv třetích osob, a rovněž z toho důvodu, aby došlo k formálnímu přezkoumání platebního titulu, který doloží oprávněný.
Vážené dámy, vážení pánové, tento návrh zákona vychází, jak už jsem řekl, z jednotné procesní formy pro nařízení exekuce. Jednotlivé způsoby provedení exekuce již zůstávají na uvážení exekutora, přičemž exekuční postupy jsou upraveny v zákoně tam, kde je třeba důvodné odchylky od občanského soudního řádu. V ostatních případech, kdy jednotlivé způsoby exekuce budou stejné jako v případě exekuce podle občanského soudního řádu, to znamená při exekuci soudním vykonavatelem, zůstávají tyto procesní postupy totožné. Tam, kde s ohledem na povahu věci byla třeba odchylná právní úprava, tak návrh zákona popisuje odchylné provedení exekuce u některých způsobů exekuce.
Vážené dámy, vážení pánové, domnívám se, že pro úvodní slovo pro druhé čtení je tato zpráva dostačující, a jsem přesvědčen, že pan zpravodaj ústavně právního výboru mě případně doplní. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 394/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, projednávání tohoto zákona, který, jak už řekl předkladatel, leží ve sněmovně od října loňského roku, nepřilákalo do parlamentních lavic příliš kolegyň a kolegů, ač by si to tento zákon zasloužil, resp. nejen tento zákon, ale způsob jeho projednávání, protože se tady ukázalo, že je možné i na předlohách kontroverzních, na předlohách, které zpočátku nevzbuzovaly příliš důvěry, a zdálo se, že bude proti nim velký odpor v části politického spektra, nakonec vytvořit normu, která je přijatelná veliké části této sněmovny, a domnívám se proto, že takovýto postup by byl chvályhodný i u jiných norem, ačkoliv se nám to u jiných norem nedaří.
Na této předloze jsme velice pracovali jako členové ústavně právního výboru, za velmi výrazné podpory Ministerstva spravedlnosti. Domnívám se, že tato podoba tohoto zákona je jedním z velkých vítězství Ministerstva spravedlnosti a spolu samozřejmě i vítězstvím předkladatelů, že obě tyto části dokázaly najít kompromis, najít rozumné řešení, které nepochybně je také součástí justice, protože tento zákon nemá dosud obdoby v legislativě tohoto státu, této republiky, protože poprvé v její historii umožňuje soukromým osobám, aby prováděly soudní úkony, aby prováděly exekuce, výkony rozhodnutí, takže to je velký průlom. Domnívám se, že tato podoba zákona si zaslouží vaši podporu.
V podrobné rozpravě navrhnu některé změny k usnesení ústavně právního výboru, které vám bylo předloženo a ve kterém je doporučeno, abyste propustili tuto podobu zákona do třetího čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám v tuto chvíli žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se ministr spravedlnosti Otakar Motejl.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno Parlamentu České republiky, ujímám se slova v obecné rozpravě nejen proto, abych kvitoval to, co zde odeznělo ve zpravodajské zprávě a zdůvodnění návrhu o smyslu, významu a pozitivní spolupráci zúčastněných stran na přípravě této osnovy, která by měla podstatným způsobem přispět k vymáhatelnosti a vynutitelnosti práva a kterou v plném rozsahu podporuji.
***