(10.20 hodin)
(pokračuje Šustr)
Popáleniny druhého a třetího stupně, což je 30 % povrchu těla, včetně následných plastických operací a rehabilitace činí 10 až 13 mil. Kč, nebo skok z druhého patra v případě přežití při mnohočetných zlomeninách činí až 3 mil. Kč, při poškození páteře 5 mil. Kč.
Říkám otevřeně, že to není věc laciná, je to věc v Evropě běžná. Pokud by bylo pokrytí celoplošné, dejme tomu 85 bodů, v České republice, je to půl miliardy, je ale možno rozložení do více let a je také možno využít velkého zájmu komunální politiky o řešení této problematiky.
Navíc si dovolím ještě podotknout, že to nejsou investice, které jsou vyloženě v prevenci zakonzervovány, jako plynové masky, nýbrž tato zařízení by sloužila po celý rok běžnému výcviku a tělovýchově.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji,pane poslanče. Slovo uděluji panu poslanci Petru Koháčkovi, připraví se kolega František Ondruš.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si předložit dva pozměňovací návrhy k tisku 544/1 o Záchranném sboru České republiky, a to v § 2 odst. 6 navrhuji za středník vložit slova "po projednání s hejtmanem kraje a " a dále pokračuje stávající text: "v hlavním městě Praze po projednání s primátorem hlavního města Prahy."
Druhý návrh se týká § 14 odst. 2, kde navrhuji za druhou větou tečku nahradit čárkou a doplnit text: "příslušníkovi je nařízena pohotovost ve službě."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má kolega František Ondruš, připraví se pan poslanec Miroslav Máče. Upozorňuji, že je předposledním přihlášeným poslancem do podrobné rozpravy.
Poslanec František Ondruš: Vážený pane předsedající, pánové ministři, kolegyně a kolegové. Přestože se v hodnocení komplexu předkládaných zákonů naprosto shoduji se svými předřečníky, dovolte mi přednést a okomentovat krátce některé pozměňovací návrhy.
Nejprve pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 544/1 návrhu zákona o Záchranném sboru České republiky.
Vymezení působnosti Záchranného sboru je podle návrhu zákona nedostatečné. Podle § 1 odst. 1 je základním posláním sboru chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.
Je třeba si ale uvědomit, že existují i jiné mimořádné události než havárie a živelní pohromy a poskytování účinné pomoci při těchto mimořádných jiných událostech Záchrannému sboru nemůže příslušet. Jedná se zejména o ohrožení ústavního pořádku, veřejného pořádku a bezpečnosti ve velkém rozsahu. Případné použití Záchranného sboru proti demonstrantům lze pokládat za jeho zneužití.
Proto navrhuji působnost Záchranného sboru upřesnit následujícím způsobem:
§ 1 odst. 1 stávající text nahradit následujícím zněním:
"Zřizuje se Záchranný sbor České republiky (dále jen Záchranný sbor), jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při haváriích a živelních pohromách, které bezprostředně ohrožují životy, zdraví, majetek a životní prostředí."
Odpovídajícím způsobem je pak třeba upravit i služební přísahu, o které se hovoří v § 11, a tuto navrhuji upravit tak, že slova v textu "a jinými mimořádnými událostmi" se nahrazují slovy "haváriemi a živelními pohromami". Ostatní text § 11 zůstává beze změn.
Dále bych chtěl podotknout, že návrh zákona ve svém § 2 odst. 7 předpokládá centralizované řízení Záchranného sboru včetně jeho financování. To není mimo krizové situace věcně zdůvodněné. Vzhledem k charakteru činnosti Záchranného sboru je optimální decentralizace na úrovni kraje. V tomto rámci je možné soustředit dostatečné síly a prostředky pro řešení všech mimořádných událostí, které nemají charakter krize národního rozsahu. V případě vyhlášení krizového stavu vládou či Parlamentem je ovšem zapotřebí řízení Záchranného sboru zcentralizovat.
Navrhuji proto následující úpravu:
Stávající znění § 2 odst. 7 nahradit novým textem a doplnit ještě další odstavce 8 a 9 takto :
(7) Záchranný sbor kraje je podřízen krajskému hejtmanovi. Je samostatnou účetní jednotkou, jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtu kraje.
(8) Generální ředitelství řídí odbornou přípravu záchranných sborů krajů a po odborné stránce v nich usměrňuje výkon služby. Zabezpečuje též výzkum, vývoj a ediční činnost v působnosti Záchranného sboru.
(9) V případě vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu (odkaz na čl. II. odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) záchranné sbory krajů přecházejí do podřízenosti Generálního ředitelství.
V § 2 stávající odst. 8 přečíslovat na odst. 10.
Tolik moje pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 544/1.
A nyní mi dovolte krátce okomentovat a uvést své pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 447/1, zkráceně nazvanému krizový zákon.
Návrh zákona o krizovém řízení ukládá všem orgánům krizového řízení zajišťovat připravenost k řešení všech předvídatelných krizových situací, zejména krizí bezpečnostních, což je ohrožení ústavního pořádku, veřejného pořádku a bezpečnosti, ekologických a krizí ohrožujících primárně obyvatele a životní prostředí, jako jsou havárie a živelní pohromy. Ke splnění tohoto úkolu musí vedoucí orgánu krizového řízení využívat příslušné odborné pracoviště. Tato pracoviště na ministerstvech a okresních úřadech již existují. Jsou to oddělení nebo odbory obrany či krizového řízení na ministerstvech a referáty obrany a ochrany na okresních úřadech.
Návrh zákona velmi správně ukládá zřízení pracovišť krizového řízení na ministerstvech v přímé podřízenosti ministrů. Krajským a okresním úřadům však zákon ukládá využití pracoviště krizového řízení zřízeného u záchranného sboru kraje. Toto řešení je nevhodné z následujících důvodů:
a) Krajský hejtman a přednosta okresního úřadu jsou odpovědni za zajištění krizové připravenosti k řešení i jiných krizí než těch, které mohou být způsobeny haváriemi a živelními pohromami. Připravenost k řešení zejména bezpečnostních krizí nemůže být zajišťována pracovištěm záchranného sboru, neboť to je oblast mimo působnost tohoto sboru.
b) Aby pracoviště krizového řízení mohlo plnit úkoly v oblasti zajišťování krizové připravenosti na příslušném řídicím stupni, musí být v přímé podřízenosti a pod přímou kontrolou vedoucího příslušného orgánu krizového řízení, který má odpovědnost za krizovou připravenost daného celku, to znamená krajského hejtmana nebo přednosty okresního úřadu. Je v rozporu s elementárními zásadami řízení, aby orgán, který má odpovědnost, tuto odpovědnost naplňoval prostřednictvím pracoviště, které mu není vůbec podřízeno.
c) Navrhované řešení by znamenalo okamžitou likvidaci referátu obrany a ochrany okresních úřadů. Navrhované pracoviště krizového řízení záchranného sboru kraje by naopak muselo být o mnoho rozsáhlejší, než kdyby zajišťovalo pouze krizové úkoly, které jsou v kompetenci záchranného sboru. Navrhované řešení tedy znamená likvidaci již existujících struktur a budování nadměrných struktur nových. Přitom přechod stávajících civilních zaměstnanců referátu obrany a ochrany k záchrannému sboru by byl vzhledem k připravovanému služebnímu poměru jeho příslušníků problematický a zbytečně nákladný.
Navrhuji proto v § 14 odst. 2a) a v § 18 odst. 2a) nahradit stávající text "využívá pracoviště krizového řízení zřízené u Záchranného sboru kraje" novým textem "zřizuje pracoviště krizového řízení".
***