(11.10 hodin)
Poslanec Karel Šplíchal: Dámy a pánové, já jsem u 361 hlasoval pro a bylo tam, že jsem se nezúčastnil. Ale nezpochybňuji to, jen informuji pro stenozáznam. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Šplíchalovi. Já jsem to sledoval na obrazovce, byl tam větší rozdíl než jeden hlas. Děkuji mu za korektnost.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
103.
Zpráva vlády o řešení problematiky při nevyplácení mezd zaměstnancům
/sněmovní tisk 560/
Prosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu, aby předloženou zprávu uvedl.
Mezitím ještě jedno technické sdělení, které jsem ještě pro stenozáznam neoznámil - pan poslanec Payne má náhradní kartu č. 18. (Velký hluk v sále.)
Prosím sněmovnu o ztišení, slovo má ministr a místopředseda vlády pan Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v minulém roce poměrně výrazně eskaloval problém nevyplácení mezd podniků, které jsou v hospodářských potížích. Dostal se do popředí politického vnímání a vedly se o něm poměrně komplikované debaty. Po celý minulý rok se ukazovalo, že problém existuje, že má vážný rozsah, avšak situace byla nejasná a velmi obtížně se dalo rozeznat, jakou skutečnou váhu tento problém má.
Předběžně Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo několik šetření a v zásadě mohu konstatovat, že rozsah tohoto problému je o něco menší, než se traktovalo ve sdělovacích prostředcích, ale nejedná se přesto o problém, který by byl okrajový a nezasloužil si nejvyšší pozornost.
Bylo zjištěno, že přibližně 53 000 lidí v minulém roce mělo nějaké problémy s vyplácením mezd. U 37 000 problém spočíval v tom, že mzda byla vyplácena se skluzem. 6 545 lidí mělo problém v tom, že jim byla vyplacena pouze záloha. Vůbec nebyla vyplacena mzda přibližně 12 000 lidí. Uvědomíme-li si, že není nejmenších pochyb o tom, že za odvedenou práci náleží odměna, myslím, že rozsah tohoto problému je velmi vážný.
Reakce, kterou učinila vláda, měla několik postupných kroků a já je uvedu. V prvé řadě vláda na podnět sněmovny - a to musím říci zcela jasně - uvolnila 400 mil. pro účely mimořádné půjčky. Tato půjčka se zrealizovala během velmi krátké doby a myslím, že Ministerstvo financí a ostatní ústřední orgány státní správy a posléze okresní úřady a obce prokázaly značnou pružnost a ukázaly, že náš administrativně technický systém je schopen reagovat v určitých vypjatějších situacích velmi rychle.
Dalším opatřením bylo využívání možností půjček podle vyhlášky 182 o sociální podpoře. Tyto půjčky byly poskytovány. Myslím, že se podařilo oběma způsoby zmírnit napětí, které v té době ve společnosti existovalo.
Rozsah problému vedl k urychlení nebo zintenzivnění práce na zákonu o ochraně mzdových nároků zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele a sněmovna i Senát nalezly po řadě velmi těžkých debat řešení, které prošlo legislativním procesem se značnou převahou hlasů. Toto řešení umožní v některých případech nahrazovat mzdu od 1. 6. - pravděpodobně - t. r., protože účinnost nebyla stanovena přesně, ale dva měsíce po schválení zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí zvládá prozatím technické potíže, které s aplikací tohoto zákona vzniknou, a myslím, že jeho uplatnění nestojí nic v cestě.
Další důležitou reakcí byla opět reakce založená v zákoně. Zákon o konkursu v prvé řadě se stal základem pro uplatnění zákona o ochraně mezd v případě insolvence zaměstnavatele. Za druhé jinou formulací předluženosti a povinnosti vyhlásit na sebe konkurs byl vlastně novelou trestního zákona a je možné v současné době, pokud podnikatel na sebe nevyhlásí konkurs v okamžiku, kdy nevyplácí mzdy, tak nikoli nevyplácením těchto mezd, ale tím, že na sebe nevyhlásil konkurs, dopouští se trestného činu. I v tomto případě došlo k posunu, který je možné považovat za velmi dobrý.
Dámy a pánové, současné zkušenosti ukazují, že problém dramatickým způsobem dále neeskaluje, že je stabilizovaný, na úrovni, která stále ještě není odpovídající, ale předpokládám, že plné rozvinutí účinnosti uvedených legislativních nástrojů s využitím současného systému sociální podpory a sociální pomoci umožní, abychom tento problém udrželi na přijatelné úrovni a postupně jej zatlačovali do pozice okrajové. To je vše.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Zprávu projednal výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj poslanec Vnouček a aby nás informoval o jednání výboru.
Poslanec František Vnouček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal na své 31. schůzi 23. března 2000 zprávu vlády o řešení problematiky při nevyplácení mezd zaměstnancům, sněmovní tisk 560, a přijal následující usnesení:
Výbor pro sociální politiku doporučuje
II. Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu vlády o řešení problematiky při nevyplácení mezd zaměstnancům, sněmovní tisk 560.
II. Zmocňuje zpravodaje, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. zahajuji všeobecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci tady mlátit prázdnou slámu, my už jsme se na toto téma tady bavili mnohokrát. Zpráva vlády na toto téma už je také trochu zastaralá, byla tu několikrát na plénu odložena, ale přesto mi dovolte několik myšlenek zdůraznit.
Bohužel insolvence v České republice trvá. Nemám sice přehled o celé republice, ale třeba jsou případy na Semilsku, které by se daly jmenovat teď v přítomné době. Domnívám se, že s fenoménem nevyplácení mezd a dalších náležitostí zaměstnancům je potřeba se vypořádat, razantně vypořádat, než z toho bude epidemie. Žádný podnik není ochráněn, dokonce se to týká i podniků, které jsme vždycky považovali za rodinné české stříbro, třeba známá huť na výrobu porcelánu Pirkenhammer - má asi 160 lidí - se také dostala do této nemoci a to je už velmi špatné.
***