(18.00 hodin)
(pokračuje Müllerová)
Proto se na vás, pane ministře, obracím s otázkou, v čem spatřujete funkčnost a kompetentnost komise pro posuzování a rozmístění přístrojů. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní poslankyni. Slovo má pan ministr.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, k ústní interpelaci paní poslankyně Müllerové ve věci fungování komise pro přístrojovou techniku na Ministerstvu zdravotnictví chci sdělit následující. Neustále rostou náklady léčebně preventivní péče a často je to způsobeno tím, že nám vzrůstá množství přístrojové techniky, která není plně využita. Z toho důvodu ministerstvo ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami přistupuje k určitým regulačním opatřením. K těmto regulačním opatřením také patří vytvoření komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky, do které jsou zařazeny jenom přístroje, které jsou výjimečně náročné, jako je přístroj pro computerovou tomografii, přístroj pro nukleární magnetickou rezonanci, angiografický komplet, terapeutický ozařovač, rentgenový simulátor, skiaskopicko-skiagrafický komplet s velkou rozlišovací schopností, gamakamera, lithotryptor, hyperbarická komora, mamografický přístroj, dialyzační lůžka a dialyzační monitor.
K těmto regulacím se přistoupilo hlavně z toho důvodu, že se tato drahá, nákladná zařízení v některých oblastech kupila, takže byla využita jenom po několik hodin denně, takže cena těchto zařízení vzhledem ke vztahu mezi kursem koruny a kursem jiných měn, hodnotou koruny a hodnotou jiných měn, ve kterých se nákup těchto zařízení provádí, protože se jedná o zařízení, která jsou vesměs vyráběna prakticky pouze ve třech oblastech, v Severní Americe, v zemích Evropské unie a v Japonsku, je příliš vysoká. A právě proto, že pořizujeme příliš drahá zařízení, tak potom nemáme dostatek prostředků např. na navýšení platů zaměstnanců ve zdravotnictví.
Hlavním cílem těchto regulačních opatření je tlumit nákup zdravotnické techniky tam, kde v určité oblasti už tato zdravotnická technika je k dispozici a není plně využívána. To znamená, že není využívána v třísměnném provozu, o sobotách a nedělích. A to je ve většině oblastí. My postupujeme trochu benevolentněji, protože chápeme, že transportovat pacienty z jedné nemocnice do druhé je vždycky proces, který pro pacienty představuje určitou obtíž. Proto přistupujeme k tomu, že umožňujeme nakupování přístrojů i tam, kde je z našeho hlediska tou určitou technikou celá oblast pokryta, to znamená, že nemocní mají v tom mikroregionu možnost využívat zdravotnické techniky, která už je tam pořízena.
Hlavní význam této komise není v tom, zásobení zdravotnickou technikou v té určité oblasti podporovat, ale naopak v určité oblasti tlumit, protože už tam zdravotnická technika nedostatečně využívaná je. Tomu odpovídají obě regulační opatření, o kterých se zmínila paní poslankyně. To znamená, že zdravotnické zařízení si ji musí koupit z vlastních prostředků, ale přesto jednotlivé výkony nemusí být nasmlouvány, pokud chceme, aby zdravotnická technika, která je v jiném zdravotnickém zařízení, byla plně využívána. Tomu odpovídá i ten druhý krok, že pojišťovna může nasmlouvat jednotlivé výkony až v příštím období, protože pokud chceme určitým způsobem plánovat, musí nám jít o to, aby nákup té zdravotnické techniky - dejme tomu předčasný nákup - najednou nezatížil rozpočet příslušné okresní pobočky zdravotní pojišťovny nebo regionálních pojišťoven zaměstnaneckých. Pak se počítá s provozem až od určitého dalšího období a od tohoto období jsou teprve hrazeny náklady.
Ministerstvo zdravotnictví se snaží o obé, jednak tlumit nákup zdravotnické techniky v těch oblastech, kde není dostatečně využívána, jednak přispívat z fondu Ministerstva zdravotnictví pro technický rozvoj tam, kde této zdravotnické techniky je nedostatek, aby potřeba zdravotnické techniky - náročné zdravotnické techniky - ve vypočítaných položkách, o kterých jsem hovořil, byla přibližně rovnoměrně pokryta po celém území státu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nehodlá položit doplňující otázku. Dalším interpelujícím je pan poslance Jan Grůza, interpelovaným ministrem je ministr financí Pavel Mertlík ve věci novely zákona č. 587/1992 Sb., o spotřební dani. Připraví se pan poslanec Miloslav Kučera ml.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane ministře, při projednávání novely zákona č. 587/1992 Sb., o spotřební dani, v prosinci minulého roku byla do návrhu zákona zapracována kromě jiného i důležitá změna. Bylo zrušeno daňové zvýhodnění tzv. bionafty. Vy sám jste při projednávání tohoto bodu ve sněmovně řekl - cituji: Jsme si vědomi toho, že podobný krok by nebyl vhodný, pokud by poškodil zemědělce, což bezesporu není úmyslem vlády. Tato ztráta nebo spíše zvýšené výdaje budou naopak kompenzovány dotací pro pěstitele řepky, se kterou počítáme řádově ve výši 1,8 miliardy Kč. Konec citace.
Jelikož vláda novelu zákona připravovala již v průběhu minulého roku a byla si vědoma nutnosti dotování ztrátové výroby bionafty, přijala již dne 9. června usnesení - cituji: Vláda ukládá ministru financí 2. zahrnout do návrhu státního rozpočtu na rok 2000 výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství částku až do výše 1 miliardy Kč účelově určenou pro pěstitele řepky jako kompenzaci za zrušení daňového zvýhodnění bionafty. Konec citace.
Výši částky vláda změnila svým dalším usnesením ze dne 22. září 1999 na 1,8 miliardy Kč.
I přes toto dvojí doporučení vlády a i přes to, že zemědělský výbor sněmovny přijal v tomto bodě doporučující usnesení, nebyla do rozpočtu České republiky na rok 2000 zapracována ani koruna na podporu výroby bionafty. Dovolte mi proto několik otázek.
1. Proč jste, pane ministře, nesplnil usnesení vlády a nezapracoval potřebnou finanční částku do návrhu státního rozpočtu na rok 2000?
2. Chce vláda ČR zrušit program výroby bionafty?
3. V případě, že vláda tento program zrušit nehodlá, z jakých prostředků a jakou formou bude dotována výroba bionafty nadále?
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci. Slovo má ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, otázky byly stručné a jasné, odpovědi budou rovněž takové. To, co bylo zapracováno do rozpočtu, je v konečné fázi výsledkem jednání Poslanecké sněmovny a ta se rozhodla určitým způsobem definovat rozsah příslušné kapitoly. Je tomu prostě tak.
Co se týká druhého bodu, těch dvou usnesení vlády, zda je hodlá vláda naplnit, samozřejmě je hodlá naplnit, naplněna budou. V současné době je pouze připravována změna jednoho z těchto usnesení, a to toho prvního, které jste citoval. Zde je totiž řečeno, že má jít o dotaci účelově určenou pro pěstitele řepky, zatímco současný názor Ministerstva zemědělství je, že by to neměli být pěstitelé řepky, ale tzv. míchači. Přiznám se, že nevím, co to zcela přesně je. Čili bude se muset změnit podle názoru Ministerstva zemědělství usnesení vlády tak, aby to šlo těm správným dotovaným lidem. Jaká přesně položka proti tomu bude, to vám teď neřeknu, protože si nepamatuji výsledky porad na toto téma. Ale je to normálně pokryto v rámci rozpočtu a nebude to žádný rozpočtový problém. Je to v procesu přípravy a v dohledné době bude příslušné modifikované usnesení ve vládě. Ta modifikace nebude ve výši té částky.
***