(17.30 hodin)
(pokrčuje Špidla)
Tento proces je ještě dlouhý, odhaduji ho minimálně na deset, možná i o něco více let. Vzhledem k tomu, že taková je situace, že tedy ČR se dělí na určitá dvě území a dá se očekávat, že v územích, která jsem zmínil, se situace nebude zlepšovat, možná, že se ještě i o něco zhorší, je váš dotaz zcela na místě.
Vláda se rozhodla, že pro tyto oblasti posílí, resp. rozhodl jsem se předložit vládě návrh na posílení počtu zaměstnanců úřadů práce v těchto extrémně zatížených regionech, což je Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Most, Chomutov, Děčín atd. Je to celkem asi 14 úřadů práce, na které v bezprostředním období předkládáme návrh na zvýšení počtu zaměstnanců tak, aby se zlepšila situace. Důvod pro zvyšování počtu zaměstnanců kromě toho, který jste naznačil, to je zatížení jednotlivých zprostředkovatelů a jednotlivých pracovníků, kteří přímo pracují s klienty, se objevuje ještě druhý. Totiž nutnost dobře zvládnout administrování rozsáhlejší aktivní politiky zaměstnanosti. Jsem velmi rád, že aktivní politika zaměstnanosti se zřejmě osvědčuje a přináší o několik tisíc pracovních míst více v průběhu minulého roku, než to bylo v letech předcházejících.
Zajímavý a důležitý údaj je i to, že počet absolventů škol v meziročním porovnání březen - březen je nižší, než byl v březnu před rokem, a to o několik tisíc lidí. Čili jsou to trendy, které jsou určitým způsobem zajímavé a kterým je třeba přispět i odpovídající činností úřadů práce a systému služeb zaměstnanosti.
Čili shrnu-li to, budu předkládat do vlády zvýšení počtu zaměstnanců úřadů práce přibližně o 100 osob, 80 - 100 osob. Toto zvýšení bude zaměřeno do oblastí, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností, a bude rozděleno do tří samostatných částí. 80 - zprostředkovatelé, to znamená přímý kontakt s klienty, 20 - administrace aktivní politiky zaměstnanosti a těch 8 bude zaměřeno do oblasti meziregionální koordinace, protože se ukazuje, že je vhodné politiku zaměstnanosti koordinovat v rozsáhlejších územích. Jak už jsem uvedl, ta nejpostiženější je severní Morava, čili zahrnuje to řadu okresů a přesahuje to i hranice jednoho regionu. Druhá oblast jsou severozápadní Čechy, kde platí totéž.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec Kořistka.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Děkuji za odpověď panu ministrovi. Přesto ta čísla, která jsem tady sdělil, jsou pro mne velice pochmurná, protože jestliže jde o čtrnáct úřadů práce, jak jste tady zmínil, to znamená 14 postižených okresů a 80 zprostředkovatelů, to znamená, toto navýšení nevím, jestli vyřeší problémy v těchto úřadech práce, hlavně když se teď budu zmiňovat například o Ostravsku, kde se očekává velký nárůst nezaměstnanosti s tím, že tam probíhá restrukturalizace klíčových podniků a očekává se nárůst o několik tisíc pracovníků.
Takže snad jen můžu tady vyjádřit apel, aby tento počet nebyl konečný a možná v dalším kroku se ještě navýšil. Jinak za odpověď děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, děkuji. Pan ministr Špidla přece jen ještě bude reagovat.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Zareaguji jenom velmi krátce. Toto navýšení je vlastně druhé v řadě a naší snahou je zvyšovat postupně počet pracovníků úřadů práce tak, abychom dokázali zvládnout problémy, které jsou před námi, s tím, že je zase velmi důležité hledat i druhou hranici, abychom se s cílem, který je správný, nedostali dále, než je optimální. Ale těch 100 lidí, těch 80 plus 20 plus ještě 8, čili 108 lidí, je, souhlasím s panem Kořistkou, na minimální hranici toho, co je potřebné, a nepochybně budeme uvažovat o dalším navýšení, pokud se ukáže, že náš odhad nebyl dostačující.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Další vylosovanou kolegyní v pořadí je paní poslankyně Alena Svobodová a interpelovaným ministrem ministr zdravotnictví Bohumil Fišer, a to ve věci privatizace Polikliniky v Pardubicích.
Poslankyně Alena Svobodová: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, moje interpelace se týká Polikliniky v Pardubicích, která poskytovala až do její privatizace komplexní lékařskou péči pro více než 120 tisíc občanů Pardubic a okolí. V roce 1993 byl vypracován základní privatizační projekt na bezúplatný převod ve prospěch města podporovaný širokou veřejností. Polikliniku však získala soukromá společnost. Vzhledem k tomu, že nebyla schopna plnit závazky vyplývající z kupní smlouvy, Fond národního majetku v roce 1998 odstoupil od této smlouvy. Poliklinika opět přešla do vlastnictví státu. Vinou soukromé společnosti a neúspěšné privatizace dnes slouží jen částečně k účelu, pro který byla vybudována.
Zájem o bezúplatný převod polikliniky městu trvá. Město je ochotno odkoupit zpět pozemek, na němž poliklinika stojí a který zmíněná soukromá společnost stačila prodat. Převod na město je však opět nejasný, protože se znovu objevili další zájemci o odkoupení polikliniky. Zda bude nakonec toto zdravotnické zařízení, potřebné pro občany Pardubic a okolí, o něž má navíc město velký zájem, skutečně sloužit svému účelu, to je v rukou především Fondu národního majetku a Ministerstva financí. Proto zároveň písemně interpeluji ministra financí pana Mertlíka, ale také Ministerstvo zdravotnictví by se mělo podílet na řešení tohoto problému, jak mimochodem vyplývá i z dopisu pana ministra Mertlíka primátorovi města Pardubic z 28. února t. r.
Ptám se vás proto, vážený pane ministře, jaký postup z hlediska privatizace zdravotnických zařízení bude Ministerstvo zdravotnictví prosazovat, jak bude přistupovat k usnesení vlády číslo 411 z 28. dubna roku 1999 o dalším postupu privatizace zdravotnických zařízení, a za druhé, jaký konkrétní postup a podporu ze strany Ministerstva zdravotnictví mohou očekávat občané Pardubic při řešení problematiky polikliniky i vzhledem k opakovaným žádostem města o bezúplatný převod na obec. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní poslankyně. A nyní má slovo ministr zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, k ústní interpelaci paní poslankyně Aleny Svobodové ve věci privatizace Polikliniky Pardubice bych chtěl sdělit následující.
Jak paní poslankyně správně řekla, další způsob privatizace tohoto majetku lze řešit na základě dohody všech zainteresovaných, to je Fondu národního majetku ČR, Ministerstva financí, zřizovatele Okresního úřadu Pardubice, společnosti KOLF, s. r. o., VEG, s. r. o. a i Ministerstva zdravotnictví. Iniciativa v této věci musí ale vzejít od Fondu národního majetku ČR.
Já bych se nyní vrátil k otázce, jakým způsobem bude privatizace probíhat dále. My počítáme s tím, že proces privatizace opět otevřeme. V současné době zahajujeme jednání s Ministerstvem financí. Ten náš postup bude asi následující, že příslušná vyhláška vlády nebo usnesení vlády, kterým byla privatizace zastavena, bude trvat, bude nadále v platnosti, ale budeme předkládat určité výjimky. Chceme zabránit náhlé privatizaci všech velkých objektů, abychom tím nezpůsobili chaos, protože v období privatizace došlo k celé řadě chyb, a jak paní poslankyně uvedla, tady je jeden z příkladů. My chceme postupovat tak, že tam, kde bude připravena privatizace tím způsobem, že převedeme nemovitý majetek a movitý majetek také ze státu na obec, připravíme příslušné smlouvy a potom požádáme vládu, aby výjimkou z toho příslušného vládního usnesení, o kterém jsem hovořil, byla privatizace převodem na obec takovýmto způsobem umožněna.
***