(Jednání pokračovalo v 15.58 hodin.)

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, dalším bodem pořadu jsou

104.
Ústní interpelace

 

určené předsedovi vlády České republiky, resp. vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Ve čtvrtek 6. dubna roku 2000 proběhla první část ústních interpelací podle vylosovaného pořadí. Nyní budou v kladení ústních interpelací na předsedu vlády České republiky, event. vládu České republiky v čase od 16.00 do 17.00 hodin a na ostatní členy vlády České republiky v čase od 17.00 do 18.30 hodin pokračovat paní poslankyně a páni poslanci, kteří se umístili na dalších místech.

Nyní dávám slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi, který byl vylosován na třetím místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Miloše Zemana.

Prosím pana předsedu vlády, zdržuje-li se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu- ano, jeho přítomnost v jednacím sále je toho jasným důkazem - kdyby mohl zaujmout své místo a vyslechnout tuto interpelaci.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně a kolegové. V průběhu projednávání reformy veřejné správy myslím všichni z nás si zvykli na to, že vládní stanoviska a ministerská stanoviska se poměrně razantně lišila. V průběhu projednávání geologického zákona jsme se setkali s tím, že v podstatě ministerstvo neobeslalo některá připomínková místa, Ministerstvo životního prostředí. Co je ale nového, je, že Ministerstvo životního prostředí ani neuvažuje se svými partnery z vlády, a dovolil bych si ocitovat z dopisu, který dorazil i na Úřad vlády: "Ministerstvo zemědělství jako spolupředkladatel nového zákona o vodách bylo Ministerstvem životního prostředí vyloučeno z účasti na konečné verzi tohoto stěžejního zákona a prosí nás, abychom se seznámili s jejich stanovisky."

Nemyslím si, že to je přístup šťastný, obzvláště pak ve vládě jednobarevné. Proto dovolte, pane premiére, abych vám položil dotaz: Co učiníte pro to, aby Ministerstvo životního prostředí neopomíjelo své partnery při projednávání návrhů zákonů?

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády pan Miloš Zeman.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče Beneši. Váš dotaz je nikoli vaší vinou poněkud archaický, protože vláda se již tímto problémem zabývala a uložila oběma ministrům, tzn. jak ministru životního prostředí, tak ministru zemědělství, aby předložili společně návrh vodního zákona, a to ve variantách, protože není nic zvláštního, jestliže návrh zákona projednávaný vládou, resp. předtím legislativní radou, obsahuje i varianty.

Rád bych upozornil na to, že ve všech vládách na celém světě, vaši vládu nevyjímaje, když vaše strana byla ještě u moci, existují určité kompetenční spory mezi ministry životního prostředí a tu zemědělství a tu energetiky, tu dopravy. Pokládám to za přirozené. Nemyslím si, že je to odvislé od politické příslušnosti toho kterého ministra, ale že je to závislé na jeho odborné specializaci.

Nicméně jak dobře víte, pane poslanče, vláda rozhoduje ve sboru a platí teprve její kolektivní usnesení. Já respektuji právo jakéhokoli ministra prosadit svůj názor, a spor o tom, kdo by měl obhospodařovat vodní systém, je spor dlouhodobý. A tato vláda ho pouze převzala, tato vláda tento spor zdaleka a zdaleka nevytvořila.

Dovolte mi tedy, abych stručně rekapituloval proces, který až dosud proběhl.

17. května 1999 vláda usnesením č. 481 schválila návrh tzv. věcného záměru zákona o vodách. Jedná se v podstatě o kodex vodního práva, který má nahradit obdobný zákon z roku 1973. Jak jistě uznáte, pane poslanče, je to dosti dlouhá doba, aby tento zákon byl podstatně novelizován.

Chtěl bych říci, že asi tak ve třech pětinách, možná čtyř pětinách paragrafů tohoto zákona existuje shoda obou předkladatelských ministerstev, a zcela pochopitelně se tato ministerstva liší ve výrazné variantní otázce, tzn. otázce kompetencí, přesně řečeno, který resort má být ústředním vodosprávním úřadem.

Samozřejmě že důvodová zpráva k tomuto návrhu zákona obsahuje argumentaci pro a proti jednotlivým variantám, probíhá meziresortní připomínkové řízení, protože zákon byl připravený již v únoru, a nyní máme polovinu dubna. A meziresortní připomínkové řízení, jak mám ve svých podkladech uvedeno, již proběhlo a bylo ukončeno, přičemž dokonce proběhlo i ústní projednání s odbornou veřejností, a to první jarní den 21. března t. r.

Přesně v souladu s plánem legislativních prací vlády byl návrh zákona o vodách předložen legislativní radě k 31. 3. 2000. To znamená, že zhruba po jednom až dvou měsících, spíše po jednom měsíci, by se měl dostat na zasedání vlády a po dalším jednom až dvou měsících, podle termínu zasedání Poslanecké sněmovny, by měl být projednáván touto sněmovnou.

Mimochodem, vyžádal jsem si, pane poslanče, stanoviska od obou ministerstev, nikoli od jednoho, a mohu konstatovat, že oba ministři mně dali v podstatě identické podklady. Kdybyste si přál rozdělovník institucí, které byly osloveny při projednávání tohoto vodního zákona, mohu vám ho poskytnout, a musím konstatovat, že zahrnuje více než osmdesát institucí, které měly možnost se k tomuto návrhu zákona vyjádřit, takže nelze tvrdit, že by jistě velmi složitá tematika tohoto zákona nebyla podrobena velmi rozsáhlé, velmi strukturované a pochopitelně i velmi diferencované odborné diskusi.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Chci se zeptat pana poslance, zda hodlá využít své možnosti položit doplňující dotaz. Je tomu tak. Upozorňuji jen na kratší časový limit.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane premiére, budete se divit, já už svůj dotaz nebudu nijak dále rozšiřovat. Myslím si, že jste mi dal za pravdu v tom, že přístup Ministerstva životního prostředí byl velmi nestandardní, a děkuji vám za to, že jste učinil kroky, aby Ministerstvo životního prostředí neopomíjelo své partnery ve vládě, tedy i Ministerstvo zemědělství.

Naprosto rozumím, že jsou názory i jiné a rozdílné.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Hovoří předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Pane poslanče, ze stenozáznamu mého vystoupení nelze vyvodit ani stínem, že jsem vám dal za pravdu v tom, že přístup Ministerstva životního prostředí by byl nestandardní. Pouze jsem konstatoval, že vláda rozhoduje ve sboru, že každý ministr má právo na svůj názor, ale že tento názor je samozřejmě konfrontován s míněním ostatních členů vlády. Tak se stalo v otázce Temelína, tak se stalo - v obráceném gardu - v otázce dotěžby uranu ve Stráži pod Ralskem. Vždycky se stane, že jeden ministr vyhraje a jeden prohraje. Je to tak ve sportu, je to tak v politice a je to tak dobře.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi vlády. Já sám pro zajímavost se půjdu informovat a tento stenozáznam si přečtu, pane předsedo.

Dalším vylosovaným je pan poslanec Josef Janeček a interpelace na předsedu vlády je ve věci odstraňování následků povodní v okrese Mladá Boleslav.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážený pane premiére. V době od 9. do 12. března t. r. došlo vylitím řeky Jizery k povodním, které způsobily v okresech, a především v okrese Mladá Boleslav, rozsáhlé škody. Jedná se jednak o škody na obydlích občanů, jednak o rozsáhlé škody na dopravní infrastruktuře, kde jsou poškozeny mosty, poškozeny silnice, a to samozřejmě ztěžuje pohyb jak občanů, tak podnikatelů.

V oblasti drobného a středního podnikání, zvláště v zemědělství, to je řada subjektů, ať hovoříme o farmě pana Prágra, Hejnáka, Krouckého, ovocnářské farmě Kocmanových, o Zemědělském družstvu Předměřice atd. Tyto škody většinou nejsou kryty běžným pojistným a lidé cítí trošku s podivem, že vláda dokáže podporovat podniky, které jsou v ekonomických potížích vinou špatného managementu, vinou špatného hospodaření, a jaksi pomalu je zřejmě vláda schopna podpořit ty podnikatele, kteří se do obtížné situace dostali ne vlastní vinou.

Chtěl bych vám proto položit následující otázky:

1. Kdy a s jakým výsledkem se vláda řešením následků povodní zabývala?

2. Zda vláda hodnotila způsob a účinnost varování před hrozící živelní pohromou a s jakými závěry?

3. Co vláda udělala pro to, aby poničené silnice a mosty byly včas opraveny a nehrozily dalšími škodami?

4. Co udělá vláda pro podporu těch podnikatelů, kteří platili daně a nyní utrpěli velké škody ne vlastní vinou?

Děkuji vám.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP