(11.40 hodin)
(pokračuje Vymětal K.)
Teď je otázka, jestli je účinný takový program, který nemůže pokračovat celý rok. Na program podpory poradenství je plánováno 30 mil. korun, na program malých půjček ministerstvo plánuje 90 mil. korun a na program Design plánuje 10 mil. korun.
Byl bych velmi rád, kdyby pan ministr ve svém dalším vystoupení řekl, jaký je současný stav v čerpání prostředků v jednotlivých programech, abychom viděli, jak jsou i z finančního hlediska tyto programy realizovány, ať už jde o celoplošné programy, nebo regionální programy.
Již při minulém projednávání účinnosti těchto programů za rok 1998 jsem zde vyjádřil myšlenku a přesvědčení, že tyto programy nedostatečně přispívají k tomu účelu a smyslu, pro který jsou určeny, neboť strukturálně postižené okresy jsou čím dál tím více postižené a hospodářsky slabé okresy jsou ještě slabší ve svém vývoji.
Je logické, že jsou další formy, jak těmto okresům pomáhat. V loňském roce naše sněmovna odsouhlasila uvolnění 350 mil. korun na tvorbu nových pracovních míst za utlumované části OKD. Máme informace, že z těchto prostředků v loňském roce bylo vytvořeno přes 600 pracovních míst, očekává se, že v letošním roce by měla vzniknout místa další, snad v úrovni tisíc nových pracovních míst.
Dámy a pánové, je ovšem třeba se zamyslet nad touto otázkou takovýmto způsobem. Považujeme za velký úspěch, že se vytvořilo v loňském roce z těchto programů 600 míst, z programů podpory malého a středního podnikání možná také stovky míst, ale je třeba si uvědomit, že meziměsíční nárůst nezaměstnanosti v samotném okrese Karviná nebo v samotném okrese Ostrava o jedno procento znamená zvýšení nezaměstnaných o dva, dva a půl tisíce, tedy ztrátu dva a půl tisíce pracovních míst, o jedno procento meziměsíčně. Tak to prostě v těchto okresech běží na severu Moravy. Samozřejmě se nelze ukolébat celostátními výsledky, že různé zaměstnanosti stagnují, v těchto okresech nezaměstnanost permanentně roste a roste i o procenta meziměsíčně. Jestliže za rok vytvoříme např. v okrese Karviná 300 pracovních míst takovýmto zásahem, když meziměsíčně ztratíme 2,5 tisíce, tak musím konstatovat, že účinnost těchto programů je velmi zanedbatelná až téměř mizivá.
Další formou, jak pomoci těmto okresům, jsou investiční pobídky. Možná že jste dnes četli deník Právo, dosti čtený deník, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo z jeho podkladů je hodnocena pomoc investic na sever Moravy. Je to článek "Polovina podporovaných investic jde na sever Moravy". Já bych se tady pozastavil nad jednu věcí. Když se podíváme, jaká je míra nezaměstnanosti a absolutní počty nezaměstnaných v jednotlivých okresech severní Moravy, tak vidíme, že se nezaměstnanost, problémy, koncentrují do severních okresů. Karviná, Ostrava, Frýdek-Místek. V tomto velkém článku se dozvíme, že vláda pomohla investičními pobídkami severní Moravě tím, že investiční pobídky dostala Hella Mohelnice. Já to nezpochybňuji, myslím, že pobídka byla správná, ale chci říci, že neřeší problém severní Moravy jako takové a okresů, o kterých jsem hovořil. Stejně tak Autopal Nový Jičín, jediná je pro firmu Hayes Lemmerz Ostrava, dál je tady dokonce pomoc severní Moravě, investiční pobídka firmě Toray Textiles Prostějov. Prostějov nikdy nebyl ani v Severomoravském kraji minulém, možná, že to tak naozaj vyzerá z Athén, že Prostějov patří do severní Moravy, pro neznalce bych přeložil, že česky to takto vypadá, ale Prostějov Ostravě a Karviné nepomůže. Stejně tak Invensys Šternberk, Siemens Matsushita Šumperk a Philips Hranice. "Micušita", je to takto napsáno, čtu, jak je tištěno. Ale jistě se ve faktické poznámce najde některý kolega, třeba Dostál, který opraví moji nesprávnou výslovnost do správné výslovnosti. Chci tím ale v každém případě říci, že asi je iluzorní, že by někdo předpokládal, že nezaměstnaní občané v okresech Frýdek-Místek, Ostrava a Karviná budou dojíždět do Mohelnice nebo do Prostějova, a tím bude řešena jejich nezaměstnanost.
Dámy a pánové, já se velmi pozastavuji u všech těchto forem nad tím, že ony skutečně nejsou směřovány do těch nejpostiženějších okresů severní Moravy, a samozřejmě tím ubývá jejich efekt v těch nejpostiženějších okresech, ke kterým tyto programy mají vlastně sloužit. Poprosil bych jenom pana ministra, kdyby byl tak laskav a ve svém vystoupení řekl k těm finančním otázkám.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Dostál. Nebo řádně, pane ministře?
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Pane předsedající, já se hlásím s faktickým dotazem. Chtěl bych se zeptat pana ministra Grégra, co je na tom pravdy, že předseda poslaneckého klubu KSČM dostal investiční pobídku.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji za tento dotaz. Pan ministr si určitě zaznamenal. Slovo má pan poslanec Jaroslav Plachý. Jinou písemnou přihlášku do rozpravy nemám.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych v úvodu svého vystoupení nejprve poděkoval panu ministrovi za předložený materiál, který snad poprvé do startu programů malého a středního podnikání obsahuje velmi zajímavou statistiku. Z této statistiky je jasně patrno, že význam malého a středního podnikání v ekonomice České republiky neustále roste a že je nepopíratelný.
Malé a střední podnikání je nesmírně dynamické a životaschopné. Z předložených tabulek je zřejmé, že malé a střední podnikání zaměstnává více než polovinu zaměstnanců z celkového počtu v České republice, má více než poloviční podíl výkonů, více než poloviční podíl přidané hodnoty na celku v České republice, a to vše při podílu investic 41,5 %. Z toho jasně plyne, že malé a střední podniky dokážou lépe a efektivněji využívat investice, ale také že by bylo vhodné, aby investice v malém a středním podnikání byly více preferovány a byly vyšší než ve velkých a vesměs problémových podnicích.
Bohužel ze statistiky plyne, že je tomu právě naopak. Navíc jsme v nedávné době schválili zákon o investičních pobídkách, který tuto nerovnost investic bude zřejmě dále prohlubovat. Připomenu, že tento zákon stanoví jako vstupní podmínku, aby investice přesahovala 350 mil. korun, což je ve většině případů pro malé a střední podniky podmínka nesplnitelná. Proto by bylo vhodné, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu reflektovalo tuto skutečnost a nebudovalo cílenou podporou investic do velkých podniků - obrovské a neživotaschopné kolosy na hliněných nohách, které bez Revitalizační agentury nebo raději resuscitační agentury nejsou schopny přežít ani jeden jediný den.
Tyto kolosy jsou často v podstatě detašovanými pracovišti úřadů práce, protože jejich zaměstnanci mají sice zaměstnání, ale nemají přitom práci. Velmi často jsou doma na 60 % mzdy. To vše ve svém důsledku znamená, že produktivita práce se blíží nule. Jediným produktem těchto kolosů je pochybný sociální smír, který je ovšem jako zboží dále neprodejný. Jednoduše řečeno: velké podniky, velké problémy.
Dámy a pánové, předložený dokument obsahuje 18 programů malého a středního podnikání, což představuje téměř trojnásobný nárůst počtu programů proti počátečnímu stavu. Bohužel značný počet programů není asi žádnou výhodou, pouze rozmělňuje celkovou částku ve výši téměř 2 miliard korun na příliš mnoho programů. Obávám se, že kráčet dál cestou zvyšování počtu programů začíná být kontraproduktivní.
***