(9.10 hodin)

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Maštálkovi.

Prosím jak předkladatele, tak zpravodajku výboru, aby zaujali místo u stolku zpravodajů, protože pan poslanec přednesl pozměňovací návrh, který by určitě rád předal písemně.

Paní kolegyně Páralová, mohla byste zaujmout místo u stolku zpravodajů?

Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy k projednávanému návrhu zákona? Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím.

Prosím, aby se závěrečného slova ujal pan ministr Špidla, pokud o něj požádá, případně zpravodajka poslankyně Alena Páralová a současně aby přednesla návrhy, které v rozpravě zazněly a o nichž by se mělo hlasovat.

 

Poslankyně Alena Páralová: Pokud jsem správně četla stenozáznam rozpravy, žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení do výborů nepadl.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. V dnešní podrobné rozpravě také tento návrh nezazněl. Táži se pana ministra, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Pokud tomu tak není, končím druhé čtení tohoto bodu.

Přistoupíme k dalšímu projednávání bodu

 

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
/sněmovní tisk 484/ - druhé čtení

 

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla a zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Zdeněk Škromach.

V pátek 7. dubna jsme přerušili podrobnou rozpravu. Nyní budeme pokračovat v podrobné rozpravě, do které mám zatím jednu písemnou přihlášku.

Chtěl bych ještě sdělit panu poslanci Vávrovi, který dával procedurální návrh, že s tímto procedurálním návrhem jsme se vypořádali včera při stanovení návrhu a není nutné o něm zde již hlasovat.

Otevírám pokračování podrobné rozpravy, do které se zatím přihlásil pan poslanec Ladislav Šustr.

 

Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrh.

Do přechodných ustanovení se vkládá nový paragraf č. 279, který zní: § 205 d) se k 31. 12. 2001 zrušuje. Ostatní paragrafy se přečíslují.

Zdůvodnění: Současná právní úprava zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je anachronismus, který byl od počátku chápán jako přechodné řešení s dobou trvání 2 až 3 roky. To, že navrhovaná vládní novela tuto situaci neupravuje, je politováníhodné a je nutné konstatovat, že současná situace byla již opakovaně několikrát kritizována ze zpráv Evropské komise i Světové banky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Šustrovi. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pan poslanec Janeček.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, vzhledem k tomu, že v podrobné rozpravě bylo předneseno zhruba 280 pozměňovacích návrhů, chtěl bych spíše morálně požádat ústavně právní výbor, aby se - pokud bude mít časový prostor - těmito návrhy zabýval a připravil obecné stanovisko, pokud to bude v jeho silách.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, prosím pana poslance Zdeňka Škromacha.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych přednést ještě jeden pozměňovací návrh. Je to návrh na změnu části II, změna zákona o zaměstnanosti.

Za bod 9 se doplňují body 10 a 11, které zní:

Bod 10. V § 24 odst. 5 zní:

(5) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odst. 4 je místně příslušný úřad práce, v jehož územním obvodu má zaměstnavatel, který je právnickou osobou, sídlo a zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, místo podnikání nebo bydliště, pokud místo podnikání nemá. U zahraničního zaměstnavatele je místně příslušný úřad práce, v jehož územním obvodu má tento zaměstnavatel umístěnu organizační složku.

Bod 11. V § 24 se dosavadní odstavce 5 a 6 označují jako odstavce 6 a 7. Dosavadní bod 10 se označuje jako bod 12.

Odůvodnění: V § 24, odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 20 zaměstnanců uložena povinnost oznámit úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Místní příslušnost úřadu práce obecně stanovená v § 25 a) výše uvedeného zákona dle místa výkonu zaměstnání je pro účely plnění oznamovací povinnosti nepoužitelná. V praxi by takto stanovená místní příslušnost znamenala, že zaměstnavatelé, kteří mají více provozoven v různých okresech, budou vykazovat plnění povinného podílu za jednotlivé provozovny na rozdílných úřadech práce. Může docházet k situacím, kdy v jedné provozovně bude povinný podíl plněn, případně i přeplňován, a v jiných provozovnách plněn nebude a zaměstnavatel si nebude moci započítat případně své zaměstnání osob se změněnou pracovní schopností nad povinný podíl v jiné své provozovně. To by mohlo vést ke snižování počtu zaměstnanců v provozovnách, které nebudou povinný podíl plnit nad 20 zaměstnanců, a tím zbavení se povinnosti zaměstnávat osoby se změněnou pracovní schopností.

Navrhuje se proto místně příslušný úřad práce pro účely plnění oznamovací povinnosti stanovit odchylně a oznamovat ji od sídla zaměstnavatele - právnické osoby a místa podnikání, případně bydliště zaměstnavatele - fyzické osoby. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Prosím paní poslankyni Páralovou.

 

Poslankyně Alena Páralová: Předkládám následující pozměňovací návrhy:

K bodu 52. V § 95 odst. 2 zní:

Pracovní pohotovost může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen do rozsahu 24 hodin týdně a 400 hodin ročně. Nad tento limit lze pracovní pohotovost se zaměstnancem pouze dohodnout. Rozsah pracovní pohotovosti lze v kolektivní smlouvě snížit.

K bodu 31. Stahuji svůj pozměňovací návrh, který zní: V § 60a odst. 1 se vypouští poslední věta, a místo toho předkládám dvě varianty tak, abychom měli možnost se ještě do hlasování ve třetím čtení dohodnout.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP