(15.50 hodin)
(pokračuje Zuna)
Tím došlo k tzv. nepřímé novelizaci ustanovení § 5 písm. e) ze zákona bývalé ČNR č. 130/1974 Sb. Uvedené ustanovení novely vodního zákona je tedy splněno. Nutno zdůraznit, že ti, kteří svou každodenní prací činnost v oboru vodních toků provádějí a za dobrou funkci nesou odpovědnost, jsou přesvědčeni, že současná organizační forma je mnohem vhodnější a účinnější než forma státní organizace, se kterou je již mnoho neblahých zkušeností z minulé doby.
Především větší motivace a větší osobní odpovědnost každého zaměstnance akciové společnosti za dosažené výsledky přináší značné efekty, čímž se minimalizují požadavky na státní rozpočet. Ponechání formy akciových společností prosazuje též Svaz vodního hospodářství, který sdružuje převážnou většinu vodohospodářských organizací. Nezbývá než položit otázku, kdo má zájem na zestátnění a proč.
Již v roce 1993 byly značné snahy různých podnikatelských subjektů na zprivatizování finančně atraktivních objektů. Jejich vytržení z vodohospodářských soustav by znamenalo vznik bohatých podnikatelů, ale chudého vodního hospodářství, které by stát - pokud by chtěl, aby fungovalo - musel dotovat. Zestátnění vytvoří opět šanci pro zmíněné "podnikatele".
Akciové společnosti Povodí nejen udržely majetek pohromadě, ale ještě jej zvětšily. To potvrdila i kontrola prováděná třemi ministerstvy, kterou vláda uložila. Je třeba si také uvědomit, že ať se návrh zákona tváří jakkoliv, jde o předpis vyvlastňovací. Nic na tom nemění skutečnosti, že sto procent akcií vlastní stát. Nepopíratelnou skutečností je, že jde o znárodnění. Zákonem znárodnění v roce 2000 jistě minimálně z hlediska mezinárodního kontextu je na pováženou, zejména přihlédneme-li k tomu, že stát je stále ještě významnějším majoritním vlastníkem v řadě obchodních společností.
Proto se domnívám, že je zapotřebí tento zákon nepřijmout a zbývající část špatně zapsaného majetku vložit do akciových společností vkladem a splnit tak usnesení vlády ČR ze dne 17. června 1998 č. 418.
Vzhledem k tomu, co tady přednesl pan ministr, a vzhledem k tomu, že řekl, že je připraven zákon o vodách, navrhuji přerušit projednávání tohoto zákona a odročit jednání do doby, než vládou bude předložen nový vodní zákon. V případě, že sněmovna neodsouhlasí odročení, v tom případě alternativně navrhuji tento zákona zamítnout. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Zunovi. Jako další je přihlášen pan poslanec Ouzký.
Rozuměl jsem tomu dobře - odročit do projednání vodního zákona, anebo zamítnout? (Poslanec Zuna: Ano.)
Poslanec Miroslav Ouzký: Vážený pane předsedo, viděl jsem, že se ještě hlásí pan ministr, ale dle jeho gestikulace vidím, že nechce využít svého přednostního práva. Tímto mu děkuji.
Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení páni ministři projednáváme zákon, který se dle svého zdůvodnění zdá být pouhou technickou novelou, která se chystá napravit nesouhlas s ustanovením § 5 písm. e) zákona č. 130/1974, o státní správě ve vodním hospodářství. Zároveň si klade ambice vyřešit sporné otázky týkající se založení těchto společností a jejich vztahu k majetku, který do nich byl vložen. Jedná se jistě o bohulibý úkol.
Při hlubším proniknutí do problému ovšem zjistíte, že současné akciové společnosti spravují obrovský majetek. Majetek, který budí zájem mnoha zainteresovaných, majetek, který vyvolává značné vášně kolem tohoto pro většinu poslanců tak nezajímavého tématu. Při hlubším proniknutí také zjistíte, že odborná veřejnost je rozdělena na dvě části. Ta první v současné době Povodí spravuje, a ta druhá by ho - zjednodušeně řečeno - chtěla spravovat.
Na obou stranách zaznívají silné argumenty o manipulaci s majetkem, či dokonce o tunelování. To je argument jistě velmi silný a neumím si představit, že by bylo snadnější tunelovat akciovou společnost s plnou účastní státu či státní podnik.
Pokusím se oprostit od silných argumentů a vypůjčím si argumentaci od děkana jedné právnické fakulty, který s předloženou normou jednoznačně nesouhlasí.
Nyní mi dovolte citace z jeho připomínek. Například: "Důvody, že představenstvo akciové společnosti Povodí by mohlo prodat jiným soukromým osobám Orlík nebo třeba celé Labe, jsou tendenční a zavádějící, neboť se také neuvažuje o znárodnění ČEZ, a. s., přestože by jeho představenstvo mohlo někomu darovat Temelín."
Dále: "Od právních poměrů státního podniku se tak navrhovaná organizace nového typu liší vlastně jen pevně stanoveným počtem členů dozorčí rady. To je pro zdůvodnění nového typu organizace, která se má chovat jako státní podnik, a přesto jím nemá být, přece jen trochu málo."
"Důvodová zpráva v části Zhodnocení platného právního stavu vůbec nevysvětluje, proč je třeba zavést do našeho beztak nejednoduchého právního řádu zcela nový typ právnické osoby, která se odlišuje jen velmi málo od původní akciové společnosti a hlavně téměř vůbec od státního podniku."
"Stejně tak zavádět v roce 2000 v demokratickém právním státě novou formu právnické osoby proto, že ji předpokládá zákon z roku 1974, je poněkud na pováženou."
A takto bych z tohoto rozboru mohl citovat do nekonečna a každému, kdo by měl zájem do tohoto rozboru nahlédnout, velmi rád vyhovím. Je samozřejmě také napadán navržený termín transformace, který je dle zákona navržen k 1. 10. t. r., což je z hlediska technického a převodu majetku věc značně problematická.
Nechci být ani horlivým, ani jednoznačným soudcem, ale cítím, že problematika vodních toků, jejich vlastnictví, využití a funkce by zasloužila hlubší diskusi v jednotlivých resortech.
Je mi známo, že vláda odsouhlasila dikci zákona o vodách, a vzhledem k nutné provázanosti těchto zákonů bych doporučil projednávání do doby předložení tohoto zákona, ale pakliže tento návrh nebude shledán touto sněmovnou hlasovatelným, tak doporučím vrátit tento návrh vládě k dopracování.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Ouzkýmu. Jako další se hlásí pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já skutečně nejsem etatista a jsem přesvědčen, že státní podíly v akciových společnostech mají být zprivatizovány pokud možno co nejdříve. Na druhé straně jsem vždycky chápal deetatizaci, jako nástroj, který vede k privatizaci. Nikdy jsem nepochopil etatizaci, jejímž účelem by měla být forma akciových společností či nových odstátněných forem, které by k privatizaci nevedly. A to myslím že se povedlo v tomto případě.
Co stát vlastnit nemusí pro výkon svých funkcí, nechť nevlastní. A co vlastnit má, nechť vlastní formou, která mu umožní vykonávat jeho vlastnická práva v plném rozsahu. Jestliže si neumíme představit a pravděpodobně podle odborníků neumíme, že Povodí budou plně privátními společnostmi v dohledné době, pak nechť mají formu, která umožní státu vykonávat výkon jeho vlastnických práv v plném rozsahu.
Dovolil bych si v tomto případě připomenout usnesení č. 282 z roku 1996 vlády ČR, kde vláda bere na vědomí zprávu o transformaci v organizacích Povodí, která jí byla předložena, a ukládá ministru životního prostředí předložit vládě návrh transformace akciových společností Povodí Vltavy, Ohře, Labe, Moravy a Odry do formy státního podniku spolu s výčtem a analýzou všech druhů nákladů připadajících při této transformaci v úvahu. Provede ministr životního prostředí, podepsán předseda vlády Václav Klaus.
***