(11.20 hodin)
(pokračuje Starec)
Pokud jde o rovnováhu, ke které se došlo v tripartitě - a připomínám, že to byl pravděpodobně asi první zákon této šíře, kde tripartita sehrála tu úlohu, kterou sehrát má nebo podle mého názoru má sehrát - myslím si, že je dobře nezasahovat do věci způsobem, který by tuto rovnováhu znova narušil.
Byl-li na místě jednoznačně zástupci zaměstnavatelů a odborářů tento požadavek vznesen, a dostali jsme jej dokonce od nich i písemně, domnívám se, že jej nelze přehlédnout. A myslím, že i ti, kteří chtějí novelizovat ony části zákoníku práce, které jim z těch či oněch důvodů nevyhovují, pro to může být, jak se domnívám, prostor po přijetí této věci.
Máme-li směřovat do Evropy, musíme harmonizovat nebo bychom měli harmonizovat. Jsem pořád přesvědčen o tom, že tento úkol na nás leží a nebude na nás ležet jenom v těchto týdnech, ale i v dalších letech, a není to úkol jednoduchý, který lze stihnout za půl roku.
Má-li tato novela svým přijetím posloužit k tomu, aby tento náš - doufám společný - cíl byl plně naplněn, tak si myslím, že je potřeba jak ve druhém čtení přistoupit rozumně k podávání návrhů - nevylučuji samozřejmě, že toto právo má každý, to je naprosto jasná věc - ale myslím, že bychom měli v takových příležitostech si vzpomenout na to, že jsme se možná při nějakých jednáních přihlásili k tomu, že kromě legislativně technických či drobných návrhů je tato norma vlastně postavena správně.
Tolik asi k mému vystoupení. Já sám nebudu předkládat v podrobné rozpravě žádné návrhy, protože se domnívám, že je potřeba si pamatovat to, co jsem slíbil před dvěma měsíci, tzn. podpořit tuto novelu jak ve druhém čtení tím, že nepodám návrhy, které by rozbily tuto rovnováhu, tak ve třetím čtení, kdy tato novela má můj hlas.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Martinu Starcovi. Jako další vystupuje pan poslanec Radim Chytka a po něm se připraví pan poslanec Jaroslav Štrait.
Chtěl bych upozornit sněmovnu, že polední přestávka bude zahájena ve 12.30 hodin a bude trvat 45 minut do 13.15 hodin a pak budeme v jednání dále pokračovat.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radim Chytka: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové. Před deseti lety v této zemi platily zákony a právní předpisy, které ukládaly povinnost pracovat všem občanům České republiky. Nyní, po deseti letech, nám je předkládána novela zákoníku práce, která naopak pracovat zakazuje.
Vážené dámy a pánové, dovolte mně vyjádřit názor, že se pohybujeme ode zdi ke zdi. Aby mi bylo však dobře rozuměno: Nediskutuji o tom, kolik hodin má mít pracovní týden. Nediskutuji dokonce ani o tom, kolik hodin má zaměstnavatel právo nařídit zaměstnanci práci přesčas. Diskutuji pouze o tom, že pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, že je zapotřebí nějakou práci po pracovní době udělat, abychom jim to touto novelou zákoníku práce nezakazovali. Jde mi tedy o práci přesčas, jde mi o příslužby, jde mi o práci v nočních hodinách, jde mi o vedlejší pracovní poměr.
Když jsem o této novele zákoníku práce diskutoval se zemědělci, tak mně řekli do očí - a to cituji: "Chlapče, v Praze si schvalte, co chcete, ale pokud nám dozraje úroda, je zapotřebí ji sklidit." Pokud jsem o této novele zákoníku práce diskutoval s lékaři, ptali se mě, zda do budoucna příslužby v nemocnicích budou provádět strojní inženýři. Když jsem diskutoval o této novele zákoníku práce se stavaři, tak ti se mně vysmáli a jedna stavební firma, která rekonstruuje tramvajové výhybky na křižovatkách měst, se mě ptala, jak to vůbec míníme. Tramvajová výhybka se obvykle začíná opravovat v pátek v nočních hodinách a oprava končí v pondělí v ranních hodinách. A zde je dokonce celý souběh několika paragrafů této novely zákoníku práce, která by to znemožňovala, pokud by dotyčná stavební firma v pátek v nočních hodinách nepřijala takových 30 nových pracovníků, aby je následně v pondělí v ranních hodinách opět propustila.
Vážené dámy a pánové, protože se domnívám, že nakonec přece jenom může vyhrát racio v této Poslanecké sněmovně, dávám návrh na opětovné projednání této novely zákoníku práce ve výborech. Děkuji vám za pozornost (Potlesk).
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím nyní pana poslance Jaroslava Štraita, připraví se pan poslanec Eduard Vávra.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi v rámci obecné rozpravy několik poznámek k návrhu zákona.
Klub KSČM bude novelu zákoníku práce ve svém celku podporovat. Zdůrazňuji ale, že nám je sympatická vládní verze. Nepochybuji však, že liberální poslanci budou novelu zákoníku práce považovat za luxusní peřinu.
Měření sil jsem již viděl včera při projednávání předlohy poslance Kladívka a dalších o zavedení podnikání firem ve firmách. Typické bylo, že se autoři hlasitě odvolávali na normy Evropské unie. A to je snad první věc, která mi při projednávání vadí, že to pravda není. Evropská unie nechává z velké míry tyto pracovněprávní vztahy na jednotlivých národních vládách. Odvolávat se, že to či ono je příkaz někde z Bruselu, se mně zdá velice farizejské a alibistické.
Takový ten druhý mantinel, který se tady objevuje velice často, je zaklínadlo, že novela je výsledkem křehké dohody v tripartitě, že je to konsens sociálních partnerů - vlády , odborů, zaměstnavatelů.
V České republice působí už deset let, a zaplať pánbůh, že to tak je, pět všesvazových centrál, ale z toho jen dvě jsou považovány za partnery. Podle hrubého výpočtu více než 300 tisíc odborářů je z tripartity takovou tou kvantifikací vylučováno. Stál jsem dost dlouho v čele jedné z odborových centrál, abych věděl, že u nás se dělí odbory na dvě velké skupiny - na skupinu, která chodí s premiéry na opulentní snídaně, a na druhou skupinu, která s nimi nechodí. To je u nás tripartita.
Klub KSČM zvažoval množství a kvalitu pozměňovacích návrhů, které předloží. Předložíme jenom ty základní, které mohou dále zlepšit pracovněprávní vztahy v České republice, snížit nezaměstnanost a obecně ulehčit život lidem práce, tedy zaměstnancům. Je to v souladu s naším volebním programem.
Jsou to takové tři nebo čtyři skupiny pozměňovacích návrhů.
Především se nás týká, aby se do zákoníku práce vrátilo právo na práci. Měl jsem teď v poslední době pochybnosti, jestli jsem se nezmýlil, ale skutečně Evropská sociální charta, kterou jsme tady schválili, mluví o právu na práci. Není pro nás přijatelné právo na zaměstnání. Právo na práci a právo na zaměstnání je podstatný rozdíl. Je něco jiného, když někdo má právo na práci, anebo na zprostředkování zaměstnání. To je jako nebe a dudy.
V pozměňovacích návrzích budeme taky doporučovat, aby se pravidelně valorizovala minimální mzda, a navrhneme tam principy, jak by tomu být mohlo. Dlouhodobě totiž sledujeme spotřební koš zaměstnanců. K té nejprostší reprodukci pracovní síly je potřeba 6 143 Kč. A faktický stav je: čistá minimální mzda v České republice činí 3 410 Kč, tedy polovičku. Není prostě o čem mluvit.
Předložíme i pozměňovací návrh, který se týká zaměstnávání mladých lidí - absolventů učňovských škol, středních škol a vysokoškoláků. To považujeme za jeden z největších boláků naší zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Zhruba 20 % lidí nezaměstnaných se rekrutuje z čerstvých absolventů všech typů škol.
***