Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.10 hodin)

(pokračuje Gross)

Pomoc bude poskytnuta zejména vysíláním záchranných jednotek nebo jednotlivých odborníků, zasláním humanitární pomoci nebo poskytnutím potřebných informací. Cílem smlouvy - jak už bylo poznamenáno - je ulehčit pomoc druhému státu a z tohoto hlediska jsou nejdůležitější ustanovení smlouvy ta, která nyní popíšu.

Jedná se o to, že záchranným jednotkám, popř. dalším osobám vyslaným poskytnout pomoc, překračovat státní hranice a pobývat na území druhého státu se do značné míry usnadní výkon tohoto poslání, neboť budou např. osvobozeny od povinnosti mít cestovní doklady, možnost překročit státní hranice jim bude dána i mimo hraniční přechod a ulehčený režim se bude také vztahovat i na zajištění logistického zabezpečení těchto záchranných týmů, včetně lékařské pomoci.

Další oblastí, které se týká tato smlouva, je převoz humanitární pomoci přes státní hranice. Zde se bude jednat např. o osvobození od cel, daní a jiných poplatků. Dále tato smlouva usnadní používání letadel při přepravě a samotném provádění záchranných prací.

Spolupráce mezi státy bude probíhat i v oblasti prevence mimořádných událostí podle této smlouvy, zejména pokud se jedná o technologické havárie, a v oblasti přípravy na odstraňování jejich následků, včetně organizování společných cvičení záchranných složek smluvních stran.

Dále se příslušné orgány smluvních stran zavazují, že se budou informovat o všech mimořádných událostech, které by mohly ohrozit území druhé smluvní strany.

Potud se tedy jedná o zásady, které jsou společné pro všechny tři předkládané mezinárodní smlouvy.

A nyní tedy to, co je specifické pro smlouvu uvedenou ve sněmovním tisku 561. Smlouva o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích s Rakouskem upravuje dále mimo jiné i poskytnutí pomoci evakuovaným osobám. Předpokládá se tedy tzv. řízená evakuace osob, které se v důsledku ohrožení mimořádnou událostí dostanou na území druhé smluvní strany, včetně náhrady nákladů na tuto pomoc. Smlouva tyto osoby osvobozuje od povinnosti mít při vstupu na území druhé smluvní strany cestovní doklad a umožňuje jim překročit státní hranice i mimo hraniční přechody.

Smlouva bude přiměřeně použita rovněž pro poskytování pomoci v rámci tzv. běžné sousedské pomoci v příhraničních oblastech. Nepředpokládá se, že uzavření této mezinárodní smlouvy bude mít přímý vliv na státní rozpočet, protože to, co z ní vyplývá, by záviselo na suverénním rozhodnutí České republiky, zda pomoc poskytne a v jakém rozsahu ji poskytne, tudíž se předpokládá, že pokud by k takovému rozhodnutí muselo dojít, náklady na takovouto akci budou hrazeny buďto z rezervy Ministerstva vnitra, případně z vládní rozpočtové rezervy.

Smlouva, jak již zaznělo, byla podepsána 14. prosince 1998 ve Vídni a to, proč dochází k projednávání v Poslanecké sněmovně až nyní, vyplývá z toho, že bylo zapotřebí počkat na novou právní úpravu některých záležitostí, která se týká především otázky cestovních dokladů. Poslanecká sněmovna projednala tento zákon na konci loňského roku a můžeme nyní v tuto chvíli přistoupit k projednávání této mezinárodní smlouvy.

Smlouva je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv, mimo jiné rovněž s Úmluvou o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice státu z roku 1992 a některých jiných závazků České republiky.

Jak jsem se již zmínil a jak také sněmovna odsouhlasila, budeme za krátkou chvíli projednávat obdobné smlouvy, které se týkají ještě Slovenské republiky a Maďarské republiky, k nim se vyjádřím, až mi dá pan předsedající slovo.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Bude-li to stručnější než v tomto případě, zajisté, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení tisku 561 poslanec Michal Doktor.

Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Já mám poměrně jednodušší úlohu v tom, že pan ministr uvedl odlišnosti smlouvy s Rakouskem podepsané 14. prosince 1998 od těch ostatních smluv. Prosím, abyste tudíž považovali mé vystoupení jako vystoupení k tisku 561 i 562, protože obsah mého obecného úvodu je identický.

Já už v průběhu projednávání zákona o integrované záchranném systému a o krizových stavech i zákona o Záchranném sboru ČR jsem upozorňoval na jisté právní vakuum právě při přeshraniční spolupráci a v situacích vyžadujících překračování státní hranice. Zrovna tak jsem uváděl, že problém byl řešen na základě dvoustranných dohod dotčených subjektů, které pomoc poskytovaly, a upozorňoval jsem na to, že se sice jedná o efektivní způsob a efektivní spolupráci, z které ovšem mohou plynout nedozírné a tragické důsledky v případě, že by došlo ke vzniku škody na majetku či k újmě na zdraví nebo na životu na území cizího státu. Obě dvě smlouvy toto právní vakuum řeší. Z tohoto důvodu mi dovolte, abych vyslovil doporučení, aby sněmovna postoupila tisk 561 i tisk 562 k dalšímu jednání a přikázala jej k projednání zahraničnímu výboru.

Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, kterou v tuto chvíli přerušuji. Je možný dvojí postup - buď otevřu rozpravu společně, nebo otevřu rozpravu u každého bodu, přeruším ji a potom se k ní vrátíme.

Dalším bodem je

Prosím, aby i tento návrh uvedl ministr vnitra Stanislav Gross.

Ministr vnitra Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já v duchu výzvy pana předsedajícího budu stručnější. S tím, že odkážu na ty společné zásady, které jsem zmínil při uvádění předchozího bodu. Ty jsou společné i pro tuto smlouvu se Slovenskou republikou a budu se věnovat jenom tomu, co je odlišné v této smlouvě proti předchozímu bodu.

Smlouva o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech se Slovenskou republikou obsahuje rovněž ustanovení opravňující pomoc osobám, které se v důsledku ohrožení mimořádnou událostí dostanou na území druhé smluvní strany. Pokud jde o překračování společných státních hranic těmito osobami, odkazuje - na rozdíl od předchozí smlouvy - tato smlouva na Smlouvu mezi Českou a Slovenskou republikou o úpravě režimů a o spolupráci na společných státních hranicích z roku 1992, která umožňuje těmto osobám překročit státní hranice bez cestovních dokladů a také mimo hraniční přechody.

Druhá záležitost, která je také nová, je ta, že tato smlouva se vztahuje na případy ohrožení mimořádnou událostí v blízkosti státních hranic, tedy v prostoru 15 km od státních hranic. Úprava režimu poskytování této pomoci je obdobná tomu, co je obsaženo v předchozí smlouvě, kterou jsme před krátkou chvílí projednali.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Uděluji slovo zpravodaji pro prvé čtení tisku 562 poslanci Michalu Doktorovi.

Poslanec Michal Doktor: Odvolávám se na své vystoupení k tisku 561 a doporučuji propuštění k projednání zahraničnímu výboru.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kterou přerušuji.

Zahajuji projednávání dalšího bodu, kterým je

Prosím, aby i tento návrh uvedl ministr vnitra Stanislav Gross.

Ministr vnitra Stanislav Gross: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, opět se budu věnovat jenom tomu, co je odlišné od těch předcházejících dvou smluv. S tím, že odkážu na to, že ty společné zásady jsou obsahem i této mezinárodní smlouvy.

To, co je odlišné, plyne z geografických podmínek, protože Maďarská republika není jak známo sousedním státem s Českou republikou, takže ten režim pomoci musí být v tomto směru trochu jiný. Smlouva o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách a závažných haváriích s Maďarskem se od obdobných smluv s Rakouskem a Slovenskem v tomto směru liší.

Ve smlouvě je definován tzv. tranzitní stát, jehož území je třeba překonat za účelem poskytnutí pomoci jinému státu. Dále je zde stanoven způsob, jakým bude s třetím státem, který není smluvní stranou této smlouvy, dohodnut přelet a překročení jeho území záchranáři a převoz humanitární pomoci a vybavení záchranářů přes území tohoto státu.

***