(16.10 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
První odkazuje na úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně mzdy a přímo zde cituje ustanovení, podle kterého mzda, jež je přednostní pohledávkou, bude vyplacena celá dříve, než běžní věřitelé mohou vymáhat podíly z aktiv. Tvrdím, že tato věta úmluvy, i když dávno splněna je, neboť oni skutečně jsou uspokojováni v první třídě před všemi ostatními věřiteli. Není proto zapotřebí přijímat v tomto případě odchylný režim.
Zároveň chci Poslaneckou sněmovnu ujistit, že nedochází k žádnému krácení práv občanů, byť žijících v zahraničí, a nedochází k rozporu s Listinou základních práv a svobod. Zvláštní režim, který je navrhován v bodě 106 pod ustanoveními 66 - 66F, se snaží zrychlit proces vyplácení podílů z onoho koláče, který jsme zjistili, zajistili a o jehož rozdělení bylo rozhodnuto. Říká proto, že je možné, aby se rozhodnutí stalo účinným již od okamžiku, kdy je vyvěšeno na úřední desce, a není zapotřebí čekat na doručování. Zahraniční účastníci budou ve většině případů informováni prostřednictvím svého právního zástupce, který je v takovýchto případech zastupuje, a v neposlední řadě předmětem těchto ustanovení je mj. i otázka povinné veřejné kontroly a zveřejňování všech rozhodnutí, která padla v rámci konkursního řízení, prostřednictvím internetové sítě. Neznamená to tedy, že účastník, ať již domácí či zahraniční, by se mohl dostat do situace, kdy se o některém rozhodnutí, proti němuž by se snad mohl odvolat, nedozvěděl.
To jen pro vyjasnění a pro údajný rozpor s Listinou základních práv a svobod.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji paní poslankyni. Táži se zda, se ještě někdo jiný hlásí do rozpravy. Ne-li, tak rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 219/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 219/7."
Ano, vidím, že jsem žádán o odhlášení, což nepochybně učiním a prosím, abyste se znovu všichni přihlásili svými kartami. Jakmile se přihlásíte, tak bude možné zahájit hlasování. Pro ty, kteří přišli pozdě, opakuji, jde o schválení znění schváleném Senátem.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 32 z přítomných 181 poslanců 98 hlasovalo pro, 81 proti. Návrh ve znění schváleném Senátem byl přijat.
Děkuji všem zúčastněným, děkuji panu senátorovi a přecházíme k dalšímu bodu našeho programu, kterým je
3.
Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1995 Sb.,
o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících
a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 244/4/ - vrácený Senátem
Usnesení, jímž Senát návrh zákona vrátil, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 244/5. Vítám mezi námi senátora Alfréda Michalíka. Prosím, aby se za navrhovatele k předloženým návrhům Senátu vyjádřil poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se jménem předkladatelů vyjádřil k pozměňovacím návrhům k usnesení Senátu ze 16. schůze 25. února 2000 k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, senátní tisk č. 182.
Jak už zde bylo řečeno, jedná se o zásadní usnesení týkající se naprosto žhavého problému, který jsme se zde v minulém období pokoušeli řešit. Já bych nechtěl zacházet do detailní diskuse na téma jednotlivých pozměňovacích návrhů. Myslím si, že na téma diskuse týkající se aktuální situace ve spořitelních družstvech zde padly všechny zásadní argumenty. Myslím si, že padaly v takové rovině, že všichni z nás, každý z členů této Poslanecké sněmovny měl možnost zvážit argumenty znějící pro i proti v hlasování, ať už sněmovního tisku, který jsme projednávali pod jednacím číslem 244, a jistě měl i dostatek času na to, aby se seznámil se zněním pozměňovacích návrhů ve znění usnesení Senátu.
Přiznám se, že jsem se v průběhu jednání ocitl ve zvláštní situaci. Jako předkladatel návrhu novely zákona jsem po celou dobu tří čtení obhajoval tisk uvedené novely, abych v závěrečném hlasování hlasoval proti jeho přijetí. O to víc bych chtěl ocenit průběh projednávání na půdě Senátu a průběh projednávání na půdě garančního výboru, ale i ústavně právního výboru Senátu.
Kdybych se měl vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které - doufám a jsem přesvědčen, že velmi kvalitně - obhájí pan senátor Michalík, pak bych uvedl jen ty, které se týkají zpřísnění podmínek nebo zpřísnění původní novely zákona, pro něž jsme nehlasovali z velmi praktických důvodů, nikoliv z jakéhosi alibistického či naivního postoje, tak jak se nás někteří snažili označit.
Chtěl bych říci, že zcela mylně je senátní verze pozměňovacích návrhů vykládána jako jakési změkčení usnesení Poslanecké sněmovny, a tudíž je i v ODS podsouván jakýsi měkčí postoj k situaci v družstevních záložnách. Bylo-li zadáním k řešení a k systémovým změnám v zákoně 87/1995 zpřísnění právního prostředí a zcela oprávněně se tohoto usnesení týkala především situace v dceřiných společnostech, pak bych si dovolil podtrhnout jeden jediný pozměňovací návrh z těch 23 pozměňovacích návrhů, které Senát předložil. A sice pozměňovací návrh pod bodem č. 23. Chtěl bych položit jakousi řečnickou otázku těm členům sněmovny a tohoto sboru, kteří se rozhodli hlasovat proti senátní verzi, proti znění novely zákona ve znění senátního usnesení. Toto ustanovení říká, že do doby ukončení majetkových účastí družstevní záložny v kontrolovaných osobách je úřad oprávněn provádět kontrolu činnosti a hospodaření těchto osob. Při kontrole se přiměřeně používá ustanovení § 23 odst. 1 a § 27 odst. 1. Jestliže kontrolovaná osoba odepře při kontrole vydat vyžádané informace a listiny nebo bude v prodlení z jejich vydání nebo znemožní vstup do prostoru kontrolované osoby nebo bude v prodlení s uložením vstupu, je úřad oprávněn uložit kontrolované osobě pokutu až do výše 10 milionů korun.
***