Neautorizováno !


 

(10.20 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Lze předpokládat, že na základě takovýchto dat uváděné ocenění banky by spíše vedlo k záporným hodnotám. Ale to jenom na okraj.

Co se týče údajné a udávané skutečnosti, že rozsah investic České republiky, respektive Fondu národního majetku a Konsolidační banky do akciové společnosti Česká spořitelna v posledních dvou letech byl vyšší než závěrečný výnos z privatizace. To je bezesporu pravda, nicméně důvod těchto kroků byl nepřipustit zahájení řízení o odebrání povolení působit jako banka a následnou likvidaci akciové společnosti Česká spořitelna, která byla k takovýmto investicím vlády jedinou alternativou. Myslím, že šlo o postup správný. Volila by jej v situaci naší vlády každá zodpovědná vláda.

Jádro problému je bezesporu v tom, že kdyby byla realizována privatizace českých bank včetně České spořitelny řekněme v polovině let devadesátých, kdy struktura úvěrů a rozvahového portfolia České spořitelny byla mnohem výhodnější a zcela jiná a kdy zároveň byla vyšší připravenost světových finančních trhů vstupovat do bankovnictví v České republice, tak ty výsledky mohly být podstatně lepší.

Nicméně v této souvislosti upozorňuji například na skutečnost, že v Maďarsku došlo k situaci, kdy výnosy z privatizace bankovního sektoru jako celku, která tam již byla dokončena, a to v loňském roce privatizací poslední polostátní banky, obdoby České spořitelny, banky OTP, a to prvotním úpisem na kapitálových trzích v Maďarsku i v zahraničí, především ve Spojených státech, což považuji za obrovský úspěch maďarské ekonomiky, tak přes toto celkově všemi pozorovateli kladně hodnocené provádění privatizace bankovního sektoru v Maďarsku se odhaduje, že celkové výnosy státu z privatizace bank v této zemi byly zhruba na úrovni poloviny nákladů, které měl maďarský stát s přivedením bank do privatizovatelné podoby.

S lítostí mi nezbývá v této situaci než konstatovat, že takto příznivé číslo je pro nás dnes již bohužel nedosažitelné. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministrovi financí panu Pavlu Mertlíkovi.

Se závěrečným slovem vystoupí určený zpravodaj pan kolega Vlastimil Tlustý.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jednací řád v § 58 hovoří výslovně o obecné a podrobné rozpravě. Domnívám se, že není v této sněmovně síla, která by mi mohla zabránit v podrobné rozpravě, která po obecné rozpravě musí následovat, přednést návrh usnesení.

Za druhé jsem své vystoupení avizující takovýto čin učinil v rámci svého prvního vystoupení, kde jsem dal prostor ministrovi financí, aby reagoval na citovaná fakta. Mimochodem konstatuji, že na ně nereagoval a má tvrzení doložená citovanými fakty zůstávají v platnosti. Mimochodem ve většině demokratických zemí by po zveřejnění takovýchto údajů ministr financi podal rezignaci. To je jediný možný výsledek ve stabilizované demokracii. Pokud ministr financí namísto toho v komentářích se snaží rozptýlit fakta zde uvedená, považuji to za politováníhodné.

Nyní k návrhu usnesení, který zopakuji v podrobné rozpravě.

1. Poslanecká sněmovna nesouhlasí s informací ministra financí o podmínkách a postupu prodeje státního podílu v České spořitelně, a. s. ,

2. konstatuje, že ministr financí, to je osoba pověřená vládou privatizací České spořitelny a zodpovědná za její výsledky, způsobil v souvislosti s uzavřením a realizací smlouvy o restrukturalizaci a ručení aktiv České spořitelny, a. s., uzavřené mezi Českou spořitelnou, a. s., a Konsolidační bankou škodu českému státu.

3. Poslanecká sněmovna žádá o předložení podepsaného znění smluv a dokumentů uvedených v usnesení vlády číslo 144 ze dne 2. 2. 2000, a to zejména oné smlouvy o restrukturalizaci a ručení týkající se převzetí úvěrových rizik včetně všech příloh a dodatků.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane kolego, musíme teď vyřešit některé problémy. Nejprve jedno nebo dvě zásadní sdělení. Za prvé pan kolega Mareš má náhradní kartu číslo 8 a pan kolega Teplík náhradní kartu číslo 14. Pak bych připomněl, že od včerejšího dne jsou zde stále brýle, které si nikdo nevyzvedl.

Teď k proceduře. Souhlasil bych s tím, že máme určitý nedostatek v jednacím řádu. Pravdou je, že kdykoli se projednává zpráva, případně body, jejichž podkladem nebyl sněmovní tisk, otevírala se pouze rozprava. To je ustáleným zvykem zde ve sněmovně a myslím, že mi všichni v tomto směru musí dát za pravdu. Existuje ale § 58, a to je určitý spor, jestli se vztahuje pouze k bodům, jejíchž podkladem je sněmovní tisk, nebo obecně ke všem bodům, kde se hovoří o tom, že bude otevřena nejprve obecná rozprava a poté rozprava podrobná. Myslím si, že v tomto směru bude za potřebí, aby sněmovna rozhodla hlasováním, zda upravíme svoji praxi tak, že budeme i body, jejichž podkladem není sněmovní tisk, rozhodovat nebo projednávat v rozpravě obecné i v rozpravě podrobné s tím, že osobně se kloním k tomu, že za prvé rozhodnutí je zapotřebí provést hlasováním, ale že je správnější postupovat podle § 58, to znamená umožnit jak rozpravu obecnou, tak rozpravu podrobnou. Ale rozhodnutí hlasováním po mém soudu proběhnout musí.

Budu gongovat, aby se všichni, kdo chtějí hlasovat, tohoto hlasování mohli zúčastnit. Pan kolega Janeček s faktickou nebo spíš k proceduře, protože rozprava neprobíhá. Prosím.

 

Poslanec Josef Janeček: Požádal bych před tímto hlasováním o patnáctiminutovou přestávku na jednání klubu.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovoříte, pokud se nepletu, jako místopředseda klubu, takže mi nezbývá nic jiného, než vyhovět této žádosti. Budeme pokračovat v 10.42 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 10.27 hodin.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP