Neautorizováno !

(12.20 hodin)

(pokračuje Němcová)

To podstatné, co mělo být řečeno ke smyslu tohoto zákona i k metodám, jakými má být tohoto cíle dosaženo, zde uvedli oba místopředsedové vlády. Já jako zpravodaj si pouze dovolím upozornit na dvě bezpochyby problematická místa tohoto jinak útlého návrhu zákona, a obě tato problematická místa zde z úst mých předřečníků zazněla.

Tím prvním je skutečně vymezení, a je to otázka politického uvážení, zda má být zvolena forma nařízení vlády k vydání některého majetku židovským právnickým osobám, nebo zda se má postupovat formou taxativního výčtu, jako tomu bylo např. analogicky u zákona č. 298/1988(?) Sb., o úpravě některých majetkových vztahů, řeholních řádů, kongregací a Arcibiskupství olomouckého. Jestliže z právního hlediska je možné obojí, bude věcí politického rozhodnutí a věcí uvážení každého z nás, ke které metodě by se přiklonil.

Druhým problematickým místem, ovšem ne takovým, které by bránilo postoupení tohoto zákona do druhého čtení, je vymezení § 1, kde se stanoví, že určité věci budou převedeny do vlastnictví Federace židovských obcí v ČR anebo do vlastnictví židovských obcí v České republice. Není zde však stanoveno, kdo určí, komu konkrétně má být určitá věc převedena, zda Federaci židovských obcí, či jednotlivé židovské obci, kterých je v současné době registrováno několik, a to s vlastní právní subjektivitou.

Zmocnění dané § 2 není v tomto případě dostatečné a spory, které i předpokládá § 4, bude možno řešit pouze soudní cestou a obávám se, že právě tento způsob může přičinit to, že soudní cesta bude zdlouhavá a k nápravám křivd, o které budeme usilovat v dalším projednávání, bude docházet velmi pomalu a s velkým zpožděním.

To jsou mé výtky coby zpravodaje k těmto dvěma nebo třem bodům navrhovaného zákona, ale vzhledem k tomu, co jsem řekla, dovolím si navrhnout vám, vážené kolegyně a kolegové, postoupení tohoto návrhu zákona do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Němcové. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Cyril Svoboda, připraví se pan poslanec Vojtěch Filip.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, velmi vítám tento vládní návrh zákona, kterým se zmírňují některé majetkové křivdy způsobené židovským právnickým osobám. Já sám za sebe jsem byl autorem několika různých návrhů, které nikdy nepokročily dále než do vlády a byly založeny na jiném principu vydávání, na principu, že existuje výčtová metoda a že každý individuální majetek je vydáván ještě rozhodnutím soudu, totiž aby byla absolutní jistota, že se neopakuje nějaká chyba, která by mohla vzniknout technickým nedostatkem špatně uvedeného katastrálního čísla nebo čísla popisného.

Z tohoto důvodu jsem přesvědčen o tom, že tento návrh je vlastně skrytá výčtová metoda, ať se rozhodneme pro cokoliv, protože nevidím rozdíl mezi tím, jestli výčet majetku napíšu do zákona, nebo ho napíšu do nařízení vlády. Má-li to rozhodnout sněmovna jako celek, potom bych byl pro to, aby se výčet, byť v obecné podobě, napsal do tohoto zákona s tím, že by potom se stanovil postup, jak by se tento majetek vydával, a sám bych se přimlouval za to, aby se vydávaly smlouvy, které by případně mohly projít ještě buď schválením soudu nebo něco podobného, aby se neopakovaly problémy, které by mohly problematizovat vznik vlastnictví.

Bylo zde řečeno to, co je pravda. Tento návrh není zákonem restitučním, protože právnické osoby, kterým byl tento majetek zabrán, dnes neexistují a neprokáží kontinuitu své existence, a z tohoto důvodu jde správně o bezúplatný převod. Tady v tom případě to lze jen vítat.

Zároveň vítám i prohlášení pana ministra financí, že nařízení vlády, pokud sněmovna bude souhlasit s tímto postupem, nabude účinnosti ve stejný den jako návrh tohoto zákona. Kladu ovšem jednu otázku, jestli bychom neměli být velkorysejší, pokud jde o novelu zákona o půdě, protože tady na jednu stranu vážeme návrh pouze na státní občanství, jestliže rozumím správě tomuto návrhu, a zároveň ovšem tam máme mnoho limitujících prvků, dokonce i schválení privatizačního projektu, a můžeme klást otázku, zda privatizační projekt má být schválen po přijetí zákona, ke dni přijetí zákona nebo k uzavření smlouvy, protože potom není nic jednoduššího než schvalovat jeden privatizační projekt za druhým a tím de facto zabránit vydání tohoto majetku.

Takže brzd, které brání vydání tohoto majetku, je v tomto zákoně dost, ale protože jsme v obecné rozpravě, nebudu se zabývat jednotlivými ustanoveními, tak bych na druhou stranu byl pro větší velkorysost a nevázal bych nabytí tohoto majetku na občanství ČR a vydal bych to každému, kdo byl tehdy občanem, bez ohledu na to, zda dnes občanem je nebo není.

To jsou dvě poznámky, které mám k tomuto návrhu, a nyní jednu vzpomínku. V roce 1991 jsem byl v delegaci, která navštívila tehdy místopředsedu vlády Pavla Rychetského, který byl tehdy předsedou vlády pro legislativu, ve stejné pozici, jako je dnes, a mluvili jsme o této otázce, o otázce restitucí, a tam i z jeho úst zaznělo, že je to největší problém, restituce spolků, nadací, případně židovských obcí právě proto, že neprokáží právní kontinuitu. A proto, jak říkám, vítám tento návrh zákona, ale dovolím si připomenout, že tady jsou subjekty, které prokáží svou subjektivitu a svou kontinuitu po dobu totality, a to jsou církve a náboženské společnosti. Takže já jenom doufám, že velkorysost, která se promítla zde a kterou lze jen podpořit a pochválit, bude pokračovat dál, že proces restitucí tímto není zastaven a že mají naději i ti, kteří prokáží svoji kontinuitu.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Svobodovi, slovo má pan poslanec Vojtěch Filip.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, vážená vládo, paní a pánové, skutečně v obecné rozpravě může padnout jen málo sporných bodů k této normě, než které tady zazněly z úst zpravodajky nebo z úst předkladatelů, případně ve slovech předřečníka, pana kolegy Svobody.

Já mám zásadní výhradu k předložené normě v tom, že v celém procesu, ať už privatizace, restituce a zejména převodů, které pocházely z principu restitučních nebo zmírnění křivd, se postupovalo zásadně vůči fyzickým osobám, a pan místopředseda Rychetský to tady řekl, a pokud šlo o právnické osoby, tak byly vlastně jen dvě výjimky.

Byly obce, což je právnická osoba sui generis, a ty měly obecní zákon - nakonec jsme ho novelizovali včera, novelu zákona č. 172/1991 Sb. - a pak to byly církve, a to výčtový zákon Federálního shromáždění, který jsem - a ověřoval jsem si to - dokonce podporoval při hlasování ve Federálním shromáždění. A já nerozumím tomu, proč tento zákon je zákonem, který zmocňuje vládu k vydávání, a proč není výčtový, když jsme si před chvílí ověřili, že ano, pan ministr kultury ví, že v Národní galerii je 67 konkrétních obrazů.

***