Neautorizováno !

(14.40 hodin)

(pokrčuje Mandík)

V návrhu zákona jsou stanoveny, a to docela široce, jen povinnosti poškozeného, ale zákon nestanoví žádné povinnosti povinnému, což je opět prapodivná logika navrhovatele. Ministerstvo životního prostředí samo ze zákona stanoví výčet zvláště chráněných druhů živočichů. Neodpovídá za jejich stavy atd. Tedy nemá žádné povinnosti. Jsem toho názoru, že povinnost předcházet škodám by měla být povinnému, tzn. orgánu ochrany přírody, stanovena zákonem. Mám za to, že navrhovaný zákon se pokouší, a to dost nestandardně, řešit jen důsledky, ale nejsou současně řešeny příčiny.

Na základě těchto skutečností se domnívám, že z hlediska zájmů poškozených subjektů a reálných možností státního rozpočtu a hlavně toho, aby zákon byl smysluplný, bylo by lepším řešením za prvé vypustit kormorány ze seznamu chráněných organismů a stanovit dobu a pravidla lovu v souladu s útlumovým programem EU a platným zákonem o myslivosti, povolovat jeho lov bez obstrukcí i na nehonebních pozemcích, neboť i zde dochází k soustředění největší populace. Za druhé, než dojde ke změně vyhlášky 395/92 Sb., vydat v době co nejkratší metodický pokyn okresního úřadu na utlumení kormoránů. A vydru a rysa přesunout z kategorie II do kategorie III vyhlášky 395/92 Sb.

V tomto duchu a v tomto znění přijal zemědělský výbor právě doprovodné usnesení. Výše citovanými opatřeními bude navržený zákon přijatelný nejen pro veřejnost, ale i pro státní rozpočet, protože legální cestou dojde k tlumení jednoznačně přemnožených živočichů a v zákoně nebudou muset být samoúčelné obstrukce, aby pro občanskou veřejnost bylo vymáhání škod v praxi znemožněno. Tím zákon skutečně zaručí ochranu vlastnických práv a nepovede k ohrožení chráněných živočichů pod hranici reprodukceschopné populace. K tomuto stavu by totiž vedla absolutní ochrana a jednostranné nadřazování zájmů úředníků ochrany přírody nad zájmy zbytku společnosti.

Dále se domnívám, že zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je pojat způsobem, který nejenže nerespektuje reálné ekologické podmínky a možnosti tohoto státu, ale není v souladu s ústavou a je i v objektivním rozporu se zájmy této společnosti. Proto si myslím, že je potřeba jeho novelizace. Doporučuji přijmout navržené pozměňovací návrhy zemědělského výboru a v  podrobné rozpravě předložím ještě doplňující pozměňovací návrhy.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má přihlášený pan poslanec Libor Ambrozek.

Poslanec Libor Ambrozek: Dámy a pánové, vím, že máme ještě hodně práce, ale přece jen musím aspoň několika slovy reagovat na povinné řečnické cvičení kolegy Mandíka, a které vždy v zájmu myslivců a rybářů této sněmovně předestře.

Souhlasím s tím, že ochrana přírody nemůže být všemocnou institucí. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že ani myslivci a rybáři nepředstavují zájem celé společnosti a že i tady se dnes jedná spíše o koníček než o plnění nějakých celospolečenských zájmů. Zákon, který dnes projednáváme, uvádí sedm druhů - a většina diskuse je věnována především ptáku řečenému kormorán. Jsem přesvědčen i na základě studií evropských zákonů, že stát by měl platit určitě za škody, které způsobí živočichové, kterých je v České republice řádově několik kusů. Je to především vlk, medvěd a dejme tomu i rys, i když jeho stavy jsou trochu vyšší. Řada evropských států tyto náhrady platí. My jsme k nim ještě přidali losa a bobra. Los přežívá někde v České Kanadě, na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka. Málokdo ví, že se tam vůbec zdržuje, ale občan(?občas), když podupe nějaké to pole, je zřejmě dobré poskytnout náhradu. Bobr tam sice byl zmíněn, na druhé straně ale nebyly přesně specifikovány škody, které se hradí. Nevím, co se stane, až bobr prohlodá nějakou hráz a dojde k povodni, kdo pak bude zkoumat, kdo vzniklou škodu bude hradit, ale to jsme diskutovali s Ministerstvem životního prostředí. Není to zatím jednoduché, ale už jsou ze zemí západně od nás zkušenosti, kdy bobr může způsobit i nějaké trochu významnější hospodářské škody.

Hlavní diskuse se odehrává kolem vydry a kormorána, se kterými mají problémy naši rybáři. Pochopil jsem usnesení zemědělského výboru - a kolega Mandík to otevřeně přiznal - jako snahu dostat kormorána ze seznamu chráněných druhů, protože je ho už příliš mnoho. S tím lze zčásti souhlasit. Hnízdní populace kormoránů u nás čítá několik desítek párů, odborníci ten počet odhadují asi na 170 s tím, že je soustředěn většinou v chráněných oblastech, na Třeboňsku a pod Pálavou. Ovšem hlavní škody, které kormorán působí, jsou tažná hejna, která se sem na zimu zatoulají ze západní Evropy, a jsou to hejna v počtu tisíců kusů.

Samozřejmě i dnes je možnost, aby okresní úřady povolovaly výjimky. Byli jsme s kolegou Mandíkem na stejném semináři, slyšeli jsme spoustu argumentů a je trochu škoda, že zopakoval úplně stejné výhrady, které měl před dvěma či třemi měsíci. Ale už dnes okresní úřady dávají výjimky a není nějak výjimečné, že na jednom okrese jsou střeleny v zimě dva tři tisíce kormoránů. Kormorán je ovšem velmi chytrý pták, a i když Ministerstvo životního prostředí vydá metodický pokyn, ne že by ho respektoval, ale těžko se podaří rybářům i přes tuto možnost - oni dnes platí nějaké peníze za přinesený zobák - ty stavy výrazně snížit. Zkušenosti z Německa ukazují, že tam, kde došlo k razantnímu odstřelu kormoránů, stavy vůbec neklesly, naopak mírně vzrostly, protože do uprázdněného prostoru se stahovala další velká hejna. Takže se obávám, že jestliže bychom kormorána vyjmuli ze seznamu chráněných živočichů, což říkám, že odborníci nevylučují a já si to dovedu představit, znamenalo by to, že rybáři žádné odškodné nedostanou, protože ten zákon se vztahuje - a zcela právem - jen na chráněné živočichy, a protože se jim odstřelem nepodaří snížit stavy a kormorán dál bude působit škody, budou nespokojeni a hněv se obrátí jak proti nám, tak proti Ministerstvu životního prostředí.

Jsem proto přesvědčen, že by kolega Mandík tu svoji snahu měl ještě zvážit, abychom opravdu došli k výsledku. Myslím, že kdyby státní rozpočet platil za škody, které působí těch několik desítek párů, které stejně žijí v rezervacích a nemohou se střílet, tak je to v pořádku. Souhlasím s tím, že je potřeba vydat metodický pokyn, aby rybáři měli možnost si vyzkoušet, jestli kormorán se nechá zastřelit či nikoli. Ale varoval bych před tím - a předpokládám, že to kolega Mandík přednese v podrobné rozpravě - platit za kormorána celý rok a navíc platit i v rybářských revírech, protože stejně jako u myslivců, kde zvěř není majetkem mysliveckého sdružení nebo rybářské jednoty, tak je těžké platit náhradu za škodu, který tam chráněný živočich způsobí.

Jinak jsem rád, že ten zákon je konečně na stole, a doufám, že přes diskuse, které nad ním vedeme, bude Poslaneckou sněmovnou schválen. Zvláště mám na mysli chovatele ovcí v Beskydech a také samozřejmě rybáři v některých oblastech budou dostávat náhrady škody, o které se museli dřív celé měsíce tahat se dvěma ministerstvy, že tento zákon jim to umožní a že se nám podaří chráněné živočichy, které tady chceme uchovat, jako je třeba medvěd a vlk, zachovat i pro další generace.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. Hlásí se někdo dále do obecné rozpravy? Pan poslanec Mandík se hlásí do obecné rozpravy. Má slovo.

***