Neautorizováno !
(11.40 hodin)
(pokračuje Pleva)
Je tedy lepší pro tyto školy nepřijímat více studentů, poslat absolventy středních škol na úřady práce.
Podívejme se na tento problém z hlediska finančního. Jeden student na vysoké škole stojí stát zhruba 27 000 ročně. Kolik stojí nezaměstnaný absolvent střední školy, který jde na úřad práce pro podporu, si určitě umíte spočítat. Rozhodně to bude více než 27 tisíc korun ročně. Proto navrhuji přijmout následující usnesení:
V kapitole 333 - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - posílit položku veřejně vysoké školy, vzdělávací činnost podle studijních programů, o částku 366 346 tisíc korun dle přiložené tabulky, kterou přečtu, s určením na pokrytí normativní dotace na studenty, které vysoké školy přijímají ke studiu nad rámec omezení nárůstu počtu studentů financovaných normativem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a o tuto částku snížit v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí - položku Dotace na aktivní politiku zaměstnanosti.
Přečtu tabulku, která vám ukáže, jak jsou regionálně rozprostřeny tyto peníze. Tato tabulka by měla být součástí tohoto usnesení.
Univerzita Karlova by měla být navýšena o 4 598 tisíc, Masarykova univerzita 55 094 tisíc, Univerzita Palackého 9 217 tisíc, Jihočeská univerzita 21 747 tisíc, Západočeská univerzita 7 424 tisíc korun, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně 1 501 tisíc, Slezská univerzita 12 041 tisíc, Ostravská univerzita 14 675 tisíc, Veterinární a farmaceutická univerzita 2 091 tisíc, Vysoká škola pedagogická 7 478 tisíc, Vysoká škola ekonomická 18 876 tisíc, ČVÚT 63 586 tisíc, Vysoké učení technické 46 676 tisíc, Vysoká škola chemicko-technologická 3 582 tisíc, Univerzita Pardubice 1 589 tisíc, Technická univerzita Ostrava 34 805 tisíc, Technická univerzita Liberec 25 099 tisíc, Česká zemědělská univerzita 28 612 tisíc a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 7 655 tisíc.
Toto snížení na aktivní politiku zaměstnanosti, a tato kapitola má skutečně obrovský nárůst proti minulému roku a už o tom mluvil ve svém slovu také pan zpravodaj, jsou to peníze, které jsou určeny na dotace podnikatelským subjektům, a navíc tento přesun ušetří peníze v další položce, a to v položce na podporu v nezaměstnanosti. Faktickým dopadem tohoto přesunu bude úspora státních financí.
Dovolte mi přednést druhý pozměňovací návrh. V kapitole 334 - Ministerstvo kultury - posílit program 334 010, položku 9 792 - Rekonstrukce a dostavba Uměleckoprůmyslového muzea, Husova 14, Brno, o 35 mil. korun jako individuální dotaci a o tuto částku snížit položku VPS v položce vládní rozpočtová rezerva.
Zdůvodním tento návrh. 35 milionů, o které požaduji navýšit tuto položku, v původním rozpočtu připravovaném Ministerstvem kultury bylo. Až v přepracované verzi se tato položka zkrátila o 35 milionů korun. Stavba je plánována na tři roky, tento rok běží druhým rokem. Bude pokračovat ještě i v příštím roce. Jestliže dojde teď ke snížení o 35 mil. korun, v příštím roce to vyvolá vícenáklady zhruba kolem 15 mil. korun. Navíc dojde k prodloužení stavby. Pokud teď dáme 35 milionů, myslím, že 15 milionů ušetříme v příštím roce. Znamená to 35 + 15.
Oba návrhy byly schváleny výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se pan místopředseda vlády Špidla s poznámkou. Předpokládám, že ne s návrhy na změnu rozpočtu.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Nebudu předkládat návrh na změnu rozpočtu.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh, jak byl teď nastíněn, se vyznačuje určitým nepochopením celého problému a dokonce i velmi nedůsledným ekonomickým uvažováním.
Musím jasně říci, že aktivní politika zaměstnanosti otevírá cestu na trh práce v okamžiku, kdy jsou uplatněna opatření aktivní politiku. Vedou k tomu, že se lidé ocitají na trhu práce, produkují hrubý domácí produkt, odvádějí se odvody atd. Kalkulace, kterou provedl pan poslanec, je velmi nedůsledná.
Dále bych ho chtěl upozornit, jakkoliv je to smutné: absolventi vysokých škol nejsou absolutně zaměstnaní, je celá řada oborů, kde se v nezaměstnanosti ocitají i lidé z vysokých škol. Úvaha, že dostanu-li někoho i nevhodně na vysokou školu, přinese výrazné efekty na trhu práce, je úvahou chybnou.
Dále bych chtěl upozornit na to, že v poměru k pasivní politice zaměstnaností současná aktivní politika zaměstnanosti je stále ještě pod obvyklým evropským průměrem a pouze zvolna narůstá vzhledem k tomu, že se odpoutala od velmi nízkého základu. Proto musím návrh pana poslance odmítnout jako návrh, který nebyl učiněn po dostatečně zralé úvaze.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Další vystupuje pan poslanec Tomáš Kvapil, připraví se poslanec Recman.
Stručná poznámka pana poslance Plevy.
Poslanec Petr Pleva: Pane předsedo, dovolte, abych reagoval krátkou faktickou poznámkou. Prameny OECD uvádějí, že absolvent vysoké školy má pětkrát větší šanci na trhu práce než absolvent střední školy.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, v kuloárech bych se vás zeptal, jestli v České republice, nebo ve zbytku světa. Prosím pana poslance Kvapila.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v roce 1997 byla zavedena tzv. dvousettisícová půjčka s těmito základními podmínkami: Je určena na pořízení nového bytu nebo domu domácnostem s příjmem do čtyřnásobku životního minima. Další podmínkou je, aby žadatel měl zajištěno alespoň 10 % nákladů, a poskytuje se k hypotečnímu úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření. Splatnost půjčky je 10 let, žadatel však může požádat o desetiletý odklad splátek.
Za tři roky půjčku využilo téměř 10 000 občanů.
Ve svém programovém prohlášení se vláda zavázala zlepšit přístup k bydlení především mladým lidem. Ve skutečnosti však vláda tím, že na tento účel v návrhu rozpočtu nenavrhuje prakticky žádné prostředky, škrtá nástroj, který je pro mladé rodiny klíčem k vlastnímu bytu. Rodinám, které nemají na dodavatelskou formu výstavby, se tak bere naděje na vlastnické bydlení. Proto podávám tento pozměňovací návrh k vládnímu návrhu rozpočtu:
Navrhuji zvýšit v kapitole Ministerstva pro místní rozvoj položku na bezúročné půjčky na bytovou výstavbu o 500 mil. korun a současně o stejnou částku snížit v kapitole Veřejná pokladní správa položku realizace státních záruk.
Dále navrhuji toto doprovodné usnesení k návrhu státního rozpočtu:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR připravit novelu vládního nařízení č. 148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, a to s ohledem na mladé rodiny a skupiny obyvatel s nižšími příjmy, a před schválením návrh novely předložit výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí PSP ČR.
To je můj návrh.
***