Neautorizováno !
(15.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Já bych chtěl ještě uvést některé skutečnosti. Zákon vyšel se Sbírce 20. dubna 1995 s účinností od 1. ledna 1996. Avšak tehdejší ministr financí ČR zřídil Úřad pro dohled nad družstevními záložnami až rok poté, co nabyl zákon platnost, a jmenoval jeho ředitele také až o rok později. Tím byl založen živelný a nekontrolovatelný přístup k záložnám. Účtování záložen je upraveno Finančním zpravodajem č. 6 z 28. 6. 1996 a obsah účetní závěrky Finančním zpravodajem č. 9 z 30. září 1996. To znamená, že tyto důležité dokumenty jsou vydány až po půl, resp. třičtvrtě roce od možného začátku fungování družstevních záložen. To rovněž přispělo k určité živelnosti této situace.
Dovolte mi ještě, abych uvedl konkrétní situaci v Družstevní stavební záložně Praha, která v určitém slova smyslu byla tou záložnou, která odstartovala nejdůležitější problémy. Z podkladů, které mimo jiné potvrdil nucený správce Družstevní stavební záložny Praha pan ing. Vít Kos, vyplývá, že v této družstevní záložně nebylo účetnictví řádně ani založeno, ani vedeno, a to do doby jeho zpracované odpovědi, to znamená do 12. ledna 2000. Vnitřní směrnice o družstevním tajemství nebyla nikdy zpracována. Zákonem stanovené vnitropodnikové směrnice, kterých zákon stanovuje 16, nebyly zpracovány, až na jedinou - o cestovních náhradách. V této družstevní záložně nebyly zpracovány směrnice pro vedení provozních pokladen ani směrnice pro vedení pokladny pro příjem a výplatu vkladů. Nebyla zpracována směrnice pro úschovu, třídění a archivaci dokumentů a písemností. Neexistují zápisy inventarizační komise o provedené inventarizaci a inventarizačních rozdílech a inventarizace dva roky po sobě - v roce 1997 a 1998 - nebyly provedeny. Daňové přiznání nebylo k dispozici ani v termínu do 30. 6. 1999, pokud jde o rok 1998, a také nebyla známa žádost postoupená finačnímu úřadu o to, aby bylo možné prodloužení termínu pro daňové přiznání. Výkaz o peněžních tocích za období od ledna do 20. prosince loňského roku je ještě na začátku ledna i pro nuceného správce nefunkční a je obsažen - podle jeho údajů - jenom v rámci výpočetní techniky, bez vytištění na papíře. Přitom nucený správce ví, že v pořádku nejsou počáteční stavy. Chybějí zápisy z členských schůzí např. z r. 1997. Jsou k dispozici jenom částečně kontrolní a revizní zprávy vyhotovované úřadem pro dohled, včetně uložených nápravných opatření a sankcí. Nejsou v záložně k dispozici metodické pokyny od tohoto úřadu. Nejsou k dispozici periodická hlášení a výkazy odeslané pro tento úřad.
Pokud jde o ustavování nucených správců, kterých se konkrétně v této záložně vystřídalo několik - čtyři -, ani v jednom případě nebyly k dispozici předávací a přejímací protokoly mezi těmito jednotlivými nucenými správci. Teprve poslední nucený správce zpracoval svůj vlastní protokol o tom, co vlastně převzal. A tak je možno postupovat ve výčtu jednotlivých problémů dál a dál. O všech těchto věcech Úřad pro dohled nad družstevními záložnami buď věděl, nebo měl vědět na základě hlášení, která byla k dispozici, avšak nic se nestalo. Nyní se po všech těchto záležitostech díváme na družstevníky jako na jediné, kteří chybovali.
V této souvislosti se zcela jednoznačně přihlašuji k tomu, že není možné zbavit se odpovědnosti za vzniklou situaci a že je nutné ze strany státu pomoci situaci vyřešit tak, jak bylo už navrženo v přednesených usneseních. Domnívám se však, že jako Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR s pravomocemi v konkrétních oblastech musíme požadovat od vlády ČR, od ČNB i přijetí dalších opatření, která by vyloučila opakování podobné situace nejen pro družstevní záložny, ale obecně pro celý sektor.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Můj dotaz zní, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím.
Ptám se pana ministra financí, zda má v úmyslu vystoupit se závěrečným slovem. Z pohybu jeho těla soudím, že tomu tak jest, a udílím mu proto slovo. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dostal jsem celou řadu otázek, resp. byla kritizována celá řada prvků postupu Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a rovněž Ministerstva financí. Není asi dost dobře možné, abych jednotlivě odpovídal na veškerá tato tvrzení či otázky, ale dovolím si několik málo informací, podle mne zásadních.
Za prvé bych chtěl říci - a je to na ilustraci poměrů v části tohoto sektoru - že jak jsem se právě před malou chvíli dověděl, dnes nebo včera možná rezignoval v pořadí tuším už třetí nucený správce Českomoravské družstevní spořitelny, spořitelního úvěrního družstva v Ostravě. Rezignoval na základě rodinných důvodů. Ty rodinné důvody v praxi znamenají velmi tvrdé kriminální postupy, vyhrožování členům rodiny apod. Čili stejné důvody, jaké se týkaly předchozího nuceného správce. Jde o tutéž záložnu, jejíž někteří družstevníci v organizované kampani poslali již několik tisíc dopisů jak na úřad, tak na Ministerstvo financí. My na tyto dopisy poctivě odpovídáme, odpovídáme na telefonáty, které dostáváme, a to i domů, včetně mě, v době volného času, např. v neděli večer či v noci, ale tato kampaň je organizována způsobem, který skutečně by měl být velmi efektivně řešen ze strany Policie ČR. Příslušná podání samozřejmě jsou dávána. Upozorňuji na to proto, že ten stav se vyhrocuje a jde do jisté míry o střet zákonné moci s těmi, kteří postupují způsobem, který rozhodně není v zájmu družstevníků, avšak tito družstevníci jsou k tomu zneužívání.
Druhá věc, kterou jsem chtěl říci, je otázka toho, kdy a za jakých okolností se vláda finančně angažuje v oblasti peněžního sektoru. Naše vláda zatím takové kroky učinila z jednoho jediného důvodu. Bylo to v případě bank, kde veřejný sektor, přesněji řečeno Fond národního majetku, měl majoritu a byl jakožto vlastník bezprostředně odpovědný za chod těchto institucí. Zároveň tyto kroky byly velmi úzce provázány s procesem privatizace, jehož smyslem je přivést do těchto peněžních institucí silné kredibilní finanční strategické partnery, kteří mají prvotřídní rating a svými zkušenostmi jsou schopni ustát závazky spočívající v tom, že dané instituce nejenom vlastnicky převezmou, ale jakožto zodpovědní vlastníci dál rozvinou a budou se o ně starat na místo státu a možná lépe než stát, tedy bez příslušných ztrát. To se vládě podařilo dotáhnout do konce v případě Československé obchodní banky, velmi blízko je podobná situace v České spořitelně, kde dojde k podpisu příslušných dokumentů zítra, a na dobré cestě je i privatizace Komerční banky.
Zde stát určitým způsobem -
***