Neautorizováno !

(15.00 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Opakované rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti bylo učiněno 19. 1., to je tuším všechno.

Dále Doudlebská družstevní záložna, tam k 29. 11. došlo k rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 13. 12. k opakovanému rozhodnutí tohoto typu, 4. 1. a 13. 1. rovněž.

Živnostenská družstevní záložna Dvůr Králové nad Labem - 8. 12. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, opakované potom 21. 12., 10. 1., 18. 1. a 28. 1. Dne 31. 1. pak došlo k uvalení nucené správy a opakovaně 11. 2. opět rozhodnutí o opakovaném zákazu a omezení činnosti.

Všeobecná družstevní záložna Hradec Králové - 10. 12. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 19. 1. opakované, 4. 2. opět opakované rozhodnutí tohoto typu.

Mavel, družstevní záložna Brno - 23. 12. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 24. 1. rozhodnutí o opakovaném zákazu a omezení činnosti, 9. 2. a 15. 2. opakovaná rozhodnutí.

Záložna Obnova, spořitelní a úvěrové družstvo - k 3. 1. t. r. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti.

Družstevní záložna Pria Brno - 12. 1. nucená správa, 20. 1. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti.

Sláva, spořitelní a úvěrní družstvo, Moravská Ostrava - 18. 1. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti.

První pražská družstevní záložna, Praha -2. 2. 2000 nucená správa, 25. 1. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, zopakováno 3. 2.

Prostor, družstevní záložna - 1. 2. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 14. 2. opakované.

Družstevní záložna Třebovická kampelička - 4. 2. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti.

U všech záložen, na které byla uvalena nucená správa, nedošlo k vyvrácení důvodů, pro které byly nucené správy uvaleny. Bohužel se však ukázalo, že finanční ztráty byly v daleko větším rozsahu, než se očekávalo. Šetření v tomto směru ještě není úřadem ukončeno. Důvody kolapsu v současné době 12 družstevních záložen jsou z pohledu úřadu následující.

Představitelé některých družstevních záložen zkreslovali hospodářský výsledek. To spolu s mnohdy nereálnými sliby vysokých úroků představovalo pro mnohé občany velmi lákavou možnost zhodnocení vkladů. Bohužel právě v případě největších družstevních záložen se na masovém ukládání vkladů podílely velmi nákladné reklamy a dobrozdání od představitelů Asociace družstevních záložen. Jak se navíc ukazuje, celková důvěra ve sliby a reklamu měla rovněž za následek skutečnost, že převážná část družstevníků se dostatečně neinformovala o svých právech a povinnostech, které jim z družstevního vztahu členství v družstvu vyplývají, o což se jimi zvolení představitelé záložen často aktivně nesnažili.

Z důvodu podezření na páchání trestné činnosti v některých družstevních záložnách Úřad pro dohled nad družstevními záložnami podal hromadné trestní oznámení na představitele těchto družstevních záložen: Plzeňské úvěrní družstvo, Česká národní záložna, Živnostenské spořitelní a úvěrní družstvo, První družstevní záložna a Družstevní stavební záložna Praha. Některá další se připravují.

Třetí část - informace o možné pomoci vlády při řešení aktuální situace na úseku vkladů a stability sektoru družstevního peněžnictví. Vláda si je vědoma toho, že situace členů některých družstev v možnosti získat zpět investované finanční prostředky je tíživá, nicméně není předpoklad, že by vláda mohla poskytnout do zajišťovacího fondu družstevních záložen finanční prostředky. Důvodů je několik. Za prvé, ve státním rozpočtu nejsou na takovéto účely vyčleněny žádné prostředky. Za druhé, družstevní záložny jsou družstva a činnost vykonávají na obecných principech platných pro družstva. Družstevní záložna není bankou a neexistuje zde vztah klient - banka, ale člen družstva - družstvo. V tomto případě jde o zcela jiný vztah, neboť člen družstva je spoluvlastníkem družstva a má možnost ovlivňovat chod družstva. Nese tedy také zodpovědnost za hospodaření družstva. V čele družstva jsou osoby, které družstevníci na členských schůzích do jejich funkcí sami zvolili. Stát nemůže z peněz daňových poplatníků hradit ztráty způsobené špatným výkonem vlastnických práv. Je nutné, aby finanční prostředky státního rozpočtu byly investovány do sociální, zdravotní, bezpečnostní a dalších oblastí, nikoli do tohoto sektoru. Pak by mohli i členové dalších družstev, např. bytových, výrobních, zemědělských, spotřebních apod., požadovat na státu, aby kryl ztráty způsobené jejich špatným hospodařením, tedy vlastně často osobami, které oni sami zvolili za členy představenstva. Takové rozhodování je samozřejmě absurdní. Nemáme žádné takové požadavky, ale o to zvláštněji vypadají požadavky členů družstevních záložen.

Nepřichází v úvahu ani poskytnutí peněz ze státních rozpočtů do fondů formou úvěru nebo půjčky, neboť řada družstevních záložen - a ty předchozí části zprávy, zejména část II, o tom podle mě svědčí dostatečně - zřejmě bude dříve nebo později likvidována. Pokud neskončí v likvidaci, jejich členové mohou kdykoli po získání peněz z družstva vystoupit. V případě poskytnutí úvěru nebo půjčky ze státního rozpočtu by musel zajišťovací fond družstevních záložen splácet dluh z peněz, které získá od družstevních záložen v budoucnosti. Došlo by tak k situaci, kdy by náhrady vzniklých škod platili družstevníci, kteří s jejich vznikem neměli nic společného, zejména ti, kteří do systému teprve vstoupí. Byli by tím předem zatěžováni budoucí eventuální členové družstevních záložen.

Děkuji vám za pozornost.

Poslední věta, kterou bych snad k tomu dodal. Vláda velmi pečlivě tento sektor sleduje. Víte rovněž to, že došlo k určitým personálním změnám ve vedení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Problém je v tom, že řada těchto věcí vůbec neměla být připuštěna k tomu, aby vznikla. Další problém spočívá v tom, že je často velmi ztěžována práce nucených správců, kteří byli úřadem dosazeni do jednotlivých problémových záložen, aby tam uchránili stávající vklady družstevníků. Dochází k případům výhrůžek, fyzického napadání, sledování automobilů po celých 24 hodin denně, telefonátů apod. Není divu, že někteří správci pod tímto tlakem odmítají pracovat. Dále to zhoršuje postavení poctivých družstevníků, kteří v takových případech svěřili záložnám prostředky.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Zahajuji rozpravu. První se přihlásili kolegové Šafařík a Recman. Prvnímu jmenovanému uděluji slovo a prosím ho, aby se po jeho vystoupení z něj stal, jak je již vžitou zvyklostí v Poslanecké sněmovně, zpravodaj k tomuto bodu.

Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, tento bod začíná slovem "informace", kterou pan ministr myslím určitým vyčerpávajícím způsobem podal pro ty, kteří nemají vhled do problémů, které se objevují v tomto sektoru finančním, ale druhá část tohoto bodu se nazývá "možné pomoci vlády při řešení aktuální situace na úseku vkladů a stability sektoru". Pan ministr mluvil o možnostech, možná o chtění a nechtění vlády. Pochopil jsem to tak, že z hlediska vlády tento sektor na rozdíl od jiných finančních sektorů hází vláda určitým způsobem přes palubu, i když se domnívám, že určité možnosti má.

Samozřejmě spořitelní a úvěrová družstva jsou určitou úvěrovou institucí, která sbírá vklady řadových občanů. Tu samou činnost dělají finanční instituce spadající pod bankovní dohled České národní banky, pod jiný zákon. Je zde určitý problém asymetrie vkladové ochrany řadových občanů. Každý z vás, pokud si dá termínovaný vklad do jakékoli banky, je chráněn z fondu pojištěných vkladů, který má svůj určitý status, v zákoně je vyjmenováno co, proč a jak, a v případě nesolventnosti, a to už se samozřejmě mnohokrát stalo, nastoupil jak fond pojištěných vkladů, tak i posun prostředků ze státu do tohoto fondu, který se ovšem stará pouze a jenom o vklady vložené do bankovního sektoru.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče. Chtěl bych poprosit kolegyně a kolegy, kteří jsou v jednacím sále, aby ztlumili intenzitu svých slovních projevů tak, aby pan kolega Šafařík mohl vystoupit v důstojném prostředí.

***