Neautorizováno !

(20.50 hodin)

(pokračuje Špidla)

Uvedená Úmluva č. 40, která vstoupila v platnost v roce 1933, je v řadě případů již překonána a v zájmu odstranění duplicitních závazků z mezinárodních smluv vláda navrhuje vypovězení této úmluvy.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Špidlovi. Prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Ludmilu Müllerovou.

Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od předcházejících, kdy jsme měli vyslovit souhlas s ratifikací, v tomto případě se jedná o vyslovení souhlasu s vypovězením Úmluvy č. 40 o povinném pojištění pro případ smrti zaměstnanců v zemědělských podnicích. Vývojem byla tato úmluva překonána, zejména Úmluvou č. 102 a Úmluvou č. 128 o dávkách invalidních, starobních a pozůstalostních. Právě - jak již bylo řečeno - v zájmu odstranění duplicitních závazků z mezinárodních úmluv se navrhuje Úmluvu č. 40 o povinném pojištění vypovědět.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, paní zpravodajko.

Dalším bodem je

Prosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu o úvodní slovo.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážené poslankyně, vážení poslanci, cílem této úmluvy je zákaz noční práce žen v průmyslu s povolením určitých výjimek. Rozhodnutím Soudního dvora Evropských společenství v Lucemburku v roce 1991 bylo shledáno, že zákaz noční práce žen je neoprávněnou diskriminací. Pod vlivem tohoto názoru byla přijata nová Úmluva č. 171 o noční práci a v roce 1992 byla přijata samostatná směrnice Evropských společenství 92/85/EEC. V rámci procesu harmonizace práva s právem Evropských společenství se Česká republika plně vyrovnala s požadavky acquis communautaire. Proto je noční práce žen u nás již možná, avšak v důsledku toho nemůžeme plnit závazky plynoucí z Úmluvy č. 89, která noční práci žen naopak zakazuje. Proto vláda navrhuje, aby Parlament České republiky vyslovil souhlas s vypovězením této úmluvy a s vypovězením rotokolu k této úmluvě.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi vlády a prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Ludmilu Müllerovou.

Poslankyně Ludmila Müllerová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je před námi opět návrh na vyslovení souhlasu s vypovězením Úmluvy č. 89 o noční práci žen zaměstnaných v průmyslu. Úmluva je svým obsahem poplatná době svého vzniku. Její obsah byl shledán v rozporu s principy rovných příležitostí pro muže a ženy. Vzhledem k současnému trendu byla přijata zcela nová Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 171 o noční práci, kterou Česká republika ratifikovala v roce 1996, a v důsledku toho nemůže plnit závazky plynoucí z Úmluvy č. 89.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, paní poslankyně.

Dalším bodem je

Prosím pana místopředsedu vlády a ministra práce Vladimíra Špidlu, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážené poslankyně, vážení poslanci, Evropský zákoník sociálního zabezpečení je nejvýznamnějším dokumentem Rady Evropy v oblasti stanovování standardů ochrany v jednotlivých oblastech sociálního zabezpečení. Otevřen k podpisu byl v roce 1964. Mezi státy, které jej ratifikovaly, jsou všechny země Evropské unie s výjimkou Finska a Rakouska, dále Kypr, Norsko, Švýcarsko a Turecko. Ze zemí střední a východní Evropy se k zákoníku do současné doby připojilo Estonsko, které jej podepsalo 24. ledna 2000.

Nejde o smlouvu reciproční, jakou je např. Evropská sociální charta, jejímž cílem je zajistit příslušníkům ostatních smluvních stran stejnou ochranu jako vlastním státním příslušníkům. Cílem zákoníku je, aby jeho smluvní strany zachovávaly vůči stanoveným skupinám osob takovou ochranu, která odpovídá standardům stanoveným zákoníkem.

Z hlediska struktury je zákoník rozdělen na 14 částí a k ratifikaci zákoníku není nutné provádět všechny z jeho částí. Podle článku 4 je stát povinen při ratifikaci označit minimálně 6 jeho částí, které hodlá provádět, s tím, že část druhá je považována za dvě a část pátá za tři části.

V rámci přípravy ratifikace Evropského zákoníku sociálního zabezpečení provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozbor vnitrostátní právní úpravy u jednotlivých sociálních událostí a její srovnání s požadavky zákoníku. Analýzou bylo zjištěno, že Česká republika v současné době splňuje standardy u všech výše zmiňovaných sociálních událostí s výjimkou dávek při pracovních úrazech a nemocí z povolání. Proto také byly všechny části zákoníku s výjimkou části 6 navrženy k ratifikaci.

Evropský zákoník sociálního zabezpečení je součástí seznamu úmluv Rady Evropy, jejichž ratifikace se očekává od států kandidujících na členství v Evropské unii. Kromě toho je úroveň sociálního zabezpečení podle požadavků Evropského zákoníku Rady Evropy charakterizována článkem 12 odstavec 3 Evropské sociální charty, která vstoupila pro Českou republiku v platnost na konci minulého roku jako úroveň, ke které by měly smluvní strany charty postupně dospět.

Česká republika jako členský stát Rady Evropy a země kandidující na členství v Evropské unii by ratifikací rovněž demonstrovala svou vůli připojit se k současnému evropskému systému sociální ochrany a k úsilí o dosažení vyšších standardů sociální ochrany v rámci Evropy.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Špidlovi a prosím pana poslance Václava Hanuše, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Hanuš: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, návrh na ratifikaci je činěn pouze v těch případech, kde v současné době nečiní obtíže plnění analogického mezinárodněprávního instrumentu vzniklé na půdě Mezinárodní organizace práce. Ratifikace vybraných částí nebude znamenat zvýšení požadavků na státní rozpočet. Ostatní uvedl pan ministr.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Hanušovi. V tuto chvíli byly uvedeny všechny projednávané body a já zahajuji obecnou rozpravu, do které jako první registruji přihlášku pana poslance Karla Vymětala. (Ohlas v sále.)

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych předložil procedurální návrh, a to, aby rozjednané body 81 až 87 se doprojednaly zítra ráno a potom se projednával dál schválený pořad. To je všechno. Děkuji. (Námitky. Hlasy: To nejde!)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já si nejsem vědoma, že by něco nešlo. O procedurálním návrhu můžeme dát hlasovat.

Rozhodneme o něm v hlasování pořadové číslo 102, které zahajuji a ptám se: Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 102 tento návrh nebyl přijat, když se z přítomných 96 pro něj vyslovilo 20, 54 bylo proti.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rozprava byla zahájena. Nicméně - protože mám avizováno, že budou do této rozpravy přihlášky - nemohu rozpravu v tuto chvíli uzavřít. To znamená, že v tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu ve fázi otevřené rozpravy. Budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno schváleným pořadem schůze.

(Jednání přerušeno ve 21.00 hodin.)

***