(9.10 hodin)
(pokračuje Grégr)
K problematice hospodaření energií připravujeme seminář, na který vás z tohoto místa srdečně zvu. Datum, místo a hodina budou po dohodě se zpravodajem a hospodářským výborem stanoveny tak, abyste se ho mohli zúčastnit vy i široká odborná veřejnost. Uvítáme všechny konstruktivní náměty směřující ke zpřesnění projednávaného návrhu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám propustit tento potřebný návrh zákona do druhého čtení. Dovolte mi na závěr ještě jednu technickou poznámku. Tisk, který máte před sebou, obsahuje dvě důvodové zprávy, které se tam dostaly omylem, ale jsou naprosto identické. K tomuto nedopatření, které samozřejmě neovlivňuje návrh zákona, došlo při tisku. Děkuji vám za pochopení a současně i za - teď jsem chtěl říci pozornost, ale že tedy aspoň část Poslanecké sněmovny naslouchala a vnímala. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Grégrovi a nyní udílím slovo ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Předložený zákon je také o změně zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky a z toho důvodu, že se týká, tak jak už naznačil předřečník pan ministr Grégr, oblasti životního prostředí, dovolím si ještě několik dalších stručných informací vám v úvodu přednést.
Vzhledem k tomu, že podpora obnovitelných zdrojů energie byla v minulých letech v naší republice poměrně nízká, nízká z toho důvodu, že se využívalo především mimorozpočtového zdroje, který má jiné prioritní úkoly, především oblast komunální ekologie, a to je výstavba čistíren odpadních vod, byl v roce 1999 navržen a přijat státní program podpory úspor energie a obnovitelných zdrojů. Jeho financování v minulém roce bylo zhruba ze státního rozpočtu částkou 500 milionů korun a ze Státního fondu životního prostředí 300 milionů korun. Právě ta položka, která je ze Státního fondu životního prostředí, je položkou, která by měla být primárně využita na už zmíněnou komunální ekologii, to znamená plynofikace, čistírny odpadních vod, kanalizace apod.
Tímto způsobem se dá postupovat i v roce tomto, to znamená v návrhu státního rozpočtu se počítá zhruba se 350 miliony korun pro úspory a ze Státního fondu životního prostředí zhruba s 300 miliony korun pro obnovitelné zdroje. Proto tedy je předkládán tento zákon, který by měl vytvořit zhruba půlmiliardovou částku ročně ve Státním fondu životního prostředí na podporu obnovitelných zdrojů energií.
Tento návrh, který dnes projednáváte, počítá s tímto zvláštním plošným odvodem ze spotřeby elektrické energie. Já bych chtěl zdůraznit několik momentů. Tento odvod není koncipován jako daň. Je to zhruba stejný mechanismus, jaký je využit u atomového zákona, kde také je z elektrické energie vyráběné v jaderných zdrojích určitý odvod, speciální odvod především za účelem vytvoření finanční rezervy na řešení problematiky konečného uložení jaderných odpadů. Zde tato účelovost je dána jiným způsobem, v jiném smyslu. Účelovost odvodu především neumožňuje použít jeho výnos na jakékoliv jiné účely, čili bude to jen na obnovitelné zdroje energií.
Státní fond životního prostředí je nástrojem politiky životního prostředí, politiky, která byla v minulém roce projednána vládou a přijata. Omezení ekologicky nepříznivých aplikací je regulováno tím způsobem, že zhruba ta půlmiliardová částka bude využívána zásadně jako podpora. Znamená to tedy, že budou mobilizovány vlastní zdroje investorů včetně dalších úvěrových zdrojů. Tím je rovněž podporována vlastní zainteresovanost investorů a jejich odpovědnost za využití těch finančních prostředků, které získají ze Státního fondu životního prostředí.
Zde bych chtěl ještě konstatovat, že přerozdělování těchto prostředků je pod kontrolou i parlamentu. V Radě Státního fondu životního prostředí jsou zastoupeni poslanci této sněmovny a ekonomické resorty. Čili toto hospodaření s těmito zdroji je transparentní a je pravidelně jednou ročně předkládáno příslušnému výboru sněmovny.
Nastavení výnosu zeleného haléře na skutečně jeden haléř z každé kilowatthodiny je tedy fiskální nástroj zaměřený na účelové získání zdrojů pro podporu obnovitelných zdrojů energií. Toto nastavení je zhruba uvažováno na období tří let. Pak by měl tento nástroj být nahrazen standardními daňovými nástroji. Rozsah tohoto odvodu, tak jak je v předkládaném návrhu předložen, nemá výrazný vliv na trh energií, výdaje domácností, inflaci a další finanční parametry. Odvod je účelový a je rovněž směrován do již existujícího státního fondu, který je personálně, technicky a metodicky vybaven pro poskytování podpory z výnosu tohoto zeleného haléře.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že tento zákon navrhnete k propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru životního prostředí panu Miloši Kužvartovi. Dále v rozpravě vystoupí pan kolega Kalousek jako jediný písemně přihlášený.
Pardon, pane poslanče, teď jsem se dozvěděl od kolegyně, moc se omlouvám, že rozprava ještě nebyla otevřena, takže nejprve by měl hovořit zpravodaj pro první čtení pan kolega Oldřich Vojíř. Moc se omlouvám. Nebyl to úmysl, pane kolego. Prosím, pane kolego.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, bylo by to asi poprvé, kdy by zpravodaj k nějakému zákonu nevystoupil a okamžitě by vystupovali kolegové. Nicméně možná že by to bylo třeba přínosné.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: To svůj projev moc neceníte, pane kolego. Prosím.
Poslanec Oldřich Vojíř: Dovolte mi, dámy a pánové, konstatovat, že máme předloženu zákonnou normu, která patří mezi tři minimálně základní normy v oblasti energetiky, a to tato norma, poté zákon - nebo energetický zákon, abych zkrátil jeho název - a zákon o státní energetické inspekci. Všechny tři tyto normy, dá se říci, sice popisují určitý segment energetiky, nicméně spolu do jisté míry souvisejí, a zákonitě tudíž se také prolínají a dochází samozřejmě při těchto návrzích k tomu, že jedna norma se například odkazuje na normu druhou, což je naprosto pochopitelné.
Problémem v této chvíli a podotýkám pouze v této chvíli je to, že máme před sebou pouze jednu z těchto norem, a to dokonce dle mého názoru nikoliv tu základní, ale řekl bych tu v řadě druhou. Základní norma, a já považuji za základní normu širokou novelu nebo respektive celkovou novelu zákona 222/1994 Sb., energetický zákon - nicméně mi dovolte pár slov k této předložené novele. Bezesporu platí, že tato novela akceptuje jistá ustanovení energetické charty, energetických norem platných v Evropské unii. Zde bych zmínil především povinnost výrobců označovat své výrobky energetickými štítky, což znamená pro toho, kdo kupuje tento výrobek, potřebnou informaci o tom, jak je tento výrobek energeticky náročný. Já si myslím, že to je velmi důležitá záležitost především pak ve vazbě na to, že bude každý občan, každý subjekt do jisté míry tlačen - a o tom se bavme, jak silně a pod jakou sankcí - racionálně nakládat se všemi druhy energií. A já bych podtrhl to slovo se všemi druhy energií. Já řeknu poté, v závěru, proč.
***