(18.50 hodin)
(pokračuje Pilip)
5. § 11 odst. 5 zní: "Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce, je oprávněn vyžádat si od správce zprávy a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření, průběžně projednává výši a správnost vyúčtování hotových výdajů správce a nákladů spojených s udržováním a správou podstaty. Věřitelský výbor plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení a správy konkurzní podstaty."
Tady bych byl velice rád, kdyby bylo možno tomuto upřesnění věnovat pozornost, protože vlastně přesněji vyjmenovává práva, která by měl věřitelský výbor vůči správci konkursní podstaty.
7. V § 12 odst. 4 se na konci doplňuje věta "Soud zároveň podá návrh na výmaz dlužníka z obchodního rejstříku."
Tento návrh také považuji za velice důležitý, protože dnes dochází k situacím, kdy vlastně není titul, na základě kterého by firma byla vymazána z obchodního rejstříku. Tady je tedy přímo pokyn pro soud, aby tak po naplnění určitých podmínek učinil.
Další body se týkají vyrovnání.
8. V § 34 odst. 2 se mezi první a druhou větu vkládá věta: "Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných úpadcem, nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností úpadce."
9. V § 38 odst. 1 se za 1. větu doplňuje věta: "Budou-li práva konkursních věřitelů dotčena, čemuž nasvědčuje ocenění majetku znalcem, odsouhlaseným věřitelským výborem (§ 18 odst. 5), je újma, kterou konkursní věřitelé nuceným vyrovnáním utrpí redukcí hodnoty dluhu, resp. peněžního plnění, kompenzována prostřednictvím kapitalizace jejich pohledávek ve výši újmy.
10. § 40 odst. 1 písm. e) zní: "Konkursní věřitelé pohledávek uvedených v § 32 odst. 2 písm. b) budou podle názoru znalce uspokojeni méně než v případě konkursního řízení,"
11. V § 46 odst. 2 se mezi první a druhou větu vkládá věta: "Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných dlužníkem, nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností dlužníka."
12. § 50 odst. 1 písm. d) zní: "věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostní právo (§ 54), nebylo nabídnuto uspokojení pohledávek alespoň v rozsahu, který je podle názoru znalce možno očekávat v konkursním řízení".
13. § 54 odst. 1 zní: "Pro právo na přednostní uspokojení ve vyrovnání platí přiměřeně ustanovení § 31 a 32 odst. 1 a odst. 2."
To jsou všechno pozměňovací návrhy vztahující se k § v číslování návrhu ÚPV, k návrhu paní poslankyně Dundáčkové. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Myslím, že dal velmi těžký úkol panu stenografovi, aby zachytil jeho věty. Děkuji. Pan poslanec Plachý.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, mám čtyři pozměňovací návrhy, které považuji za důležité a které bych rád načetl v průběhu druhého čtení.
Za prvé v § 4a odst. 1 písm. a) usnesení ÚPV zní:
"a) zdržet se jednání směřujícího ke zmenšení svého majetku s výjimkou běžné obchodní činnosti a plnění povinností uložených veřejnoprávními předpisy".
Odůvodnění: Navržená změna zohledňuje negativní zkušenost s praktickým výkladem pojmu "běžná obchodní činnost", kterou získali slovenští kolegové, a pokouší se provést upřesnění. V praxi by tak mohlo docházet k tomu, že dlužník by na straně jedné nečinil žádná jednání směřující ke zmenšení svého majetku, tj. mimo jiné by přestal plnit povinnosti uložené předpisy o daních, poplatcích, clech, pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jelikož kdyby tyto povinnosti plnil - v účetních výkazech představují závazky -, prováděl by právní úkony, kterými dochází ke zmenšování majetku. Na straně druhé by ovšem docházelo k prohlubování jeho úpadkové situace, protože státní orgány by neplnění těchto povinností začaly ex lege sankcionovat v podobě penále. Toto penále by pak v konečném důsledku celkovou výši splatných závazků jen zvyšovalo. Pokud by byla přijata dikce obsažená v bodu 5 poslaneckého návrhu, mohlo by pak v praxi s ohledem na dříve uvedená fakta docházet k tzv. zákonným paradoxům.
Druhý pozměňovací návrh. V § 6 se za odstavec 3 usnesení ÚPV vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Do podstaty nenáleží dotace, které jsou účelově vázány a musejí být zúčtovány, návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu a zboží, které celní úřad propustil k dočasnému použití."
Odůvodnění: Pozměňovací návrh respektuje skutečnost, že dotace a návratné finanční výpomoci jsou prostředky státního rozpočtu, které jsou vždy účelově nebo časově vázány, a samotné prohlášení konkursu vzhledem k rozvazovacím podmínkám obsaženým ve smlouvě způsobuje vznik nároku na vrácení těchto finančních prostředků zpět do státního rozpočtu v jejich plné výši.
Třetí pozměňovací návrh. V § 40 odst. 1 písm. e) se za slovo "roku" vkládají slova "od podání návrhu".
Odůvodnění: V zájmu právní jistoty účastníků tohoto řízení je nutno nejen stanovit, v jaké lhůtě je třeba navržené nucené vyrovnání splnit, ale také od jakého okamžiku počíná tato lhůta běžet. S ohledem na koncepci nuceného vyrovnání proto navrhuji, aby tato lhůta běžela od podání návrhu na nucené vyrovnání.
Poslední pozměňovací návrh, čtvrtý, zní takto: V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
(4) Pohledávky věřitelů, kteří byli soudem vyzváni, aby své nároky přihlásili k vyrovnání, zanikají, jestliže nebyly přihlášeny ve lhůtě podle odstavce 1 a věřitelé museli o vyrovnání vědět. Pohledávky, které nebyly ke dni povolení vyrovnání splatné, nezanikají."
Odůvodnění: Smyslem mého návrhu je, aby nepřihlášení pohledávky nebo její opožděné přihlášení mělo za následek zánik této pohledávky. Nepřihlášenou anebo opožděně přihlášenou pohledávku bude moci věřitel uplatnit na dlužníkovi jen tehdy, nebude-li vyrovnání splněno. Zánik se samozřejmě týká jen těch pohledávek, které byly splatné ke dni povolení vyrovnání.
Hlavním cílem tohoto návrhu je umožnit, aby vyrovnání bylo opravdu revitalizačním a zákonem ošetřeným prvkem v podnikatelském prostředí. Platná právní úprava totiž nestanoví sankce pro ty věřitele, kteří mnohdy spekulativně nepřihlásili své nepřednostní pohledávky k vyrovnání, ač o vyrovnání věděli, za účelem jejich pozdějšího efektivního vymáhání na dlužníkovi. Současná koncepce tak umožňuje nepřednostním věřitelům vymáhat jejich pohledávku, není-li promlčena, na dlužníkovi kdykoliv po skončení vyrovnání v plné výši, jakmile dlužník nabude nový majetek či se výrazně zlepší jeho ekonomická situace. Navržená úprava respektuje zahraniční zkušenosti a nutno připomenout, že shodná filozofie je obsažena ve slovenském zákonu o konkursu a vyrovnání, který byl předlohou poslanecké novely.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci.
Vážení kolegové, je za minutu sedm, ale máme tady dvě krátká přihlášení bez hlasování. Velmi bych doporučoval, abychom to projednali. Pan poslanec Filip.
***