(20.30 hodin)
(pokračuje Kohlíček)
To je nezvyklá formulace. Je odlišná od jiných smluv tohoto typu. Nejdříve budou ustanovení smlouvy aplikována od 1. ledna roku následujícího po oznámení. Termín vstupu této smlouvy v platnost je poněkud zamlžen.
Výpověď smlouvy je poněkud jasnější. Po pěti letech platnosti nejméně šest měsíců před koncem kalendářního roku, kdy má být platnost ukončena, ale článek 28, jak jste si jistě povšimli, obsahuje opět zpochybnění. Říká se zde "nebo později". Doplňkový protokol se pokouší odstranit předem některé z možných nejasností výkladu smlouvy, a je tudíž její nedílnou součástí. Naštěstí je tento zcela jasný.
Pokud se podaří zjistit, proč smlouva existuje pouze ve dvou anglických originálech, nikoliv jak je zvykem jinde v originálech jednacích jazyků obou dvou zemí - já se osobně domnívám, že je to zřejmě proto, aby do výkladu smlouvy nikdo nepovolaný moc nemluvil - a pokud se vyjasní, odkdy vlastně má smlouva platit, protože tady, jak jsem již řekl, není to zcela jasné, doporučuji, aby byla přijata v prvním čtení bez doprovodných usnesení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím. Rozpravu končím. Pokud jsem postřehl, pan poslanec Kohlíček nenavrhl ani vrácení, ani zamítnutí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, chtěl jsem požádat v určité tradici projednávání smluv, které se týkají zamezení dvojího zdanění a daňovým únikům, aby to bylo přikázáno rovněž rozpočtovému výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano. Děkuji. Další návrh nevidím. Přistoupíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 140. Ptám se, kdo je pro přikázat předložený návrh zahraničnímu výboru. Kdo je proti?
Z přítomných 100 poslanců pro návrh 58, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme o přikázání rozpočtovému výboru, a to v hlasování s pořadovým číslem 141, které jsem zahájil. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Z přítomných 100 pro návrh 27, proti 27. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Dalším bodem je
88.
Vládní návrh na učinění prohlášení České republiky
podle článku 14 mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace
/sněmovní tisk 461/ - prvé čtení
V zastoupení místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí uvede tuto úmluvu místopředseda vlády pan Rychetský.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace přijatá Valným shromážděním OSN v prosinci 1965 je jedním ze základních smluvních dokumentů OSN v oblasti lidských práv a základních svobod. Úmluva vstoupila v platnost 4. ledna 1969. Tímto dnem vstoupila v platnost rovněž pro tehdejší ČSSR, ale tehdejší totalitní režim nedovolil učinit prohlášení podle čl. 14 úmluvy, tj. naše země neuznala příslušnost Výboru pro odstranění rasové diskriminace pro přijímání a projednávání oznámení jednotlivců nebo skupin osob o porušování práv zakotvených v úmluvě, a to zejména z obavy z tzv. vměšování se do vnitřních záležitostí členských států.
Česká republika sukcedovala do závazků vyplývajících z této úmluvy s účinností ode dne svého vzniku, tj. od 1. ledna 1993. V současnosti učinilo prohlášení podle čl. 14 úmluvy 28 států z celkového počtu 153 smluvních stran, mezi nimi mj. i Maďarsko, Polsko a Slovensko a členské státy EU. Světová konference o lidských právech, která se v červnu 1993 uskutečnila ve Vídni a která vytyčila dlouhodobý směr pro zlepšování mechanismů na ochranu lidských práv, vyzvala ve svém závěrečném dokumentu smluvní strany úmluvy k učinění prohlášení podle čl. 14 úmluvy. Obdobný požadavek byl naposledy vyjádřen rovněž v rezoluci Komise OSN pro lidská práva, přijaté k problematice rasismu a intolerance na zasedání komise v roce 1999. Česká republika byla k učinění prohlášení podle čl. 14 úmluvy vyzvána Výborem pro odstranění rasové diskriminace a Evropskou komisí proti rasismu a nesnášenlivosti. Pokud Česká republika prohlášení k čl. 14 úmluvy učiní, dá tím mezinárodnímu společenství jasný signál, jaký význam přisuzuje problematice rasové diskriminace, nesnášenlivosti a tolerance.
Dovolte mi proto vyslovit naději, že Poslanecká sněmovna propustí tento návrh do druhého čtení, ve kterém vysloví souhlas s tím, aby i Česká republika učinila prohlášení podle čl. 14 mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane místopředsedo, za skoro stručnost. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení Jan Svoboda.
Poslanec Jan Svoboda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k pokročilé hodině, k řídnoucím řadám a vyčerpávající zprávě pana místopředsedy vlády mi dovolte jenom krátké hodnocení a shrnutí. Prohlášením vlastně uznáváme příslušnost Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace přijímat stížnosti jednotlivců nebo skupin, kteří se stali oběťmi porušení práv vyhlášených v mezinárodní úmluvě OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace. Rozšíří se tak možnosti dotčených občanů domáhat se svých práv, přičemž se nezmění rozsah faktického stavu ochrany lidských práv. Rovněž doporučuji propuštění do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Pan poslanec Kohlíček chce odhlásit. Odhlašuji vás. Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, neboť byla ukončena obecná rozprava. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nevím, co se stane s panem poslancem Kohlíčkem. Poslanců je na hlasování sice málo, ale na jednoho poslance pořád dost. Myslím, že když se vybavíme jistou dávkou trpělivosti, během krátké chvíle zde bude potřebných 67 kusů poslanců.
Prosím, aby se příchozí zaregistrovali.
***