(17.30 hodin)
(pokračuje Schling)
Pokud to někdo nepochopil, lituji, ale to není příležitost k tomu, abych mu to vysvětloval. Znovu opakuji, vhodná doba ke korekcím hranic krajů nastane před koncem prvního volebního období zastupitelstev krajských, jednak z důvodů, o kterých jsem hovořil, a jednak z toho důvodu, aby pak v dalších volbách občané volili své zástupce do toho krajského zastupitelstva, do kterého budou patřit. Takový postup pokládám za racionální. Proto navrhuji, aby sněmovna tento návrh zamítla.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Předseda poslaneckého klubu má přednost. Pan kolega Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážené paní a pánové, ač bych mohl souhlasit cirka s polovinou toho, co tady říkal kolega Schling, přece jen mám jiný názor.Vzhledem k tomu, že se tady jednoznačně ukazuje, jak se nám vymstilo, že místo konstituování vyšších územních samosprávných celků, místo skutečného vzniku krajů jsme si tady namalovali mapky na mapě České republiky. Je to prostě realita. Ta se nedá oddiskutovat. Tato realita byla vystižena i v tom, co říkal kolega Schling. Ano, my jsme si to tady namalovali a my lidem určíme, kdy si mohou dovolit říci vlastní názor, na konci volebního období voleného zastupitelstva. To je otázka a trošičku arogance moci, to, co zde bylo řečeno ústy kolegy Schlinga. Myslím si, že takhle se jednat nedá. Jsem přesvědčen o tom a nevím, jaké bude rozložení sil v Poslanecké sněmovně, nebudu ani navrhovat, že bychom si Pelhřimov rádi v Budějovicích podrželi, to určitě ne.
Myslím si, že minimálně debata nad tímto zákonem je potřeba, a je otázka toho, jakým způsobem se postavíme ke snahám některých obcí a jestli je možné jenom stavební kameny, tak jak je tady kolega Schling nazval, brát nahoru, dolů a přisazovat tam nebo onde. Jsem přesvědčen o tom, že takový zákon, který by umožňoval občanům se vyjádřit k hranicím jednotlivých krajů, je v případě takto zřízeného krajského zřízení, tak vzniklého krajského zřízení, třeba přijmout, a nepřijmout ho jenom pro kraj Jihlavský a Brněnský, ale udělat obecnou normu, která bude říkat, jakým způsobem se občané mohou domoci svého práva, a udělat přirozený region, ať už půjde o to, že bychom ve druhém čtení byli schopni formulovat např. územní referendum, jak ho vyhlásit, jak se má obec přihlásit do toho - teď mluvím konkrétně o Pacovu, který patří do okresu Pelhřimov a říká: já nechci patřit do okresu Pelhřimov, já chci do okresu Tábor, protože okres Tábor zůstává v Budějovicích a já chci mít kraj v Budějovicích apod. Tyto věci vznikají a lidé na své otázky nedostávají odpovědi.
Abychom se k odpovědi alespoň za čas dobrali, protože vím, že většina této sněmovny nebude mít náladu na tak komplikovanou debatu, tak jsem přesvědčen, aby tento zákon prošel do druhého čtení, a budu zásadně proti jeho zamítnutí. Jsem přesvědčen, že to nijak nenaruší přípravu voleb do krajů. Myslím si, že to není otázka, a nakonec dnes ještě není ani platný volební zákon, takže se jednotlivým lhůtám můžeme podřídit a svým způsobem můžeme vyhovět těm občanům, kteří mají jiný zájem a jejich zájem se neprotnul s tím, co tato Poslanecká sněmovna přijala svou - byť ústavní - většinou.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan kolega Koudelka, poté pan poslanec Schling.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo tady hovořeno o tom, jestli vůbec je možné takto obyčejným zákonem měnit hranice krajů. V ústavním zákoně, který zavedl krajské zřízení, je vysloveně napsáno, že změny hranic mezi kraji se dějí formou zákona, takže se domnívám, že to možné je.
Především bych chtěl ocenit práci navrhovatelů, kteří nechtěli dát určitý návrh jenom jako poslanci, byť mají zákonodárnou iniciativu, ale dali si tu práci, že napsali všem obcím, aby zjistili jejich názory, na okrese Žďár a na okrese Třebíč. Přičemž chtěli názory nikoliv starostů, ale chtěli názory zastupitelstev. V příloze k tomuto návrhu je jasně uvedeno v procentech i podle počtu obyvatel, i podle počtu obcí, že naprostá většina obcí si přeje připojení k Brněnskému kraji. Samozřejmě jsou tam i obce, které by chtěly - a je jich velká menšina ve srovnání s těmi, kteří se vyjádřili pro změnu hranic krajů - které by chtěly zůstat u Jihlavského kraje. Toto je možno řešit ve druhém čtení případnými pozměňovacími návrhy.
Na rozdíl od pana kolegy Schlinga se domnívám, že je vhodný čas na změnu hranic krajů. Protože dokud kraje fakticky neexistují, tak změny jejich hranic si nevyžádají žádné finanční náklady. Jakmile budou kraje zřízeny, budou zavedeny úřady, bude zavedena určitá evidence, začne se pracovat s úředníky pro určité území, tak každá tato změna hranic po jejím zřízení si vyžádá finanční náklady. Proto tento zákon by měl projít do druhého čtení. Je tady jasná vazba na samosprávu, jasná vazba na vůli obcí dole. Tento zákon si nevyžádá nároky na státní rozpočet ani na rozpočet budoucích krajů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan poslanec Schling, poté pan poslanec Beneš.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, byl bych rád, kdyby se tu argumentovalo korektně. To, co tady předvedl pan kolega Koudelka, korektní nebylo. Právě ty průzkumy takzvané, které byly udělány, byly dělány v té situaci, kdy obecní zastupitelstva si myslela, že si budou jezdit své úřední záležitosti vyřizovat bůhvíkam do krajského města. Byly dělány na základě velmi sugestivně pokládaných otázek. Já jsem s mnoha starosty mluvil a znám jejich názory, které jsou diametrálně odlišné od toho, jak vyzněly jejich odpovědi před určitým časem. Dávají mně za pravdu v tom, že doba k rozhodování není zralá, že potřebují vědět mnohem více, než vědí dnes.
Ke kolegovi Filipovi bych chtěl říci, pokud on označuje mé vystoupení za aroganci moci, když jsem tu říkal, že rozhodování by se mělo dít v obecních zastupitelstvech na základě relevantních informací, naopak musím označit za aroganci moci to, když on chce řešit zákonem, jak se mají nebo nemají změny hranic dělat. Domnívám se, že na to žádný zvláštní zákon nebudeme potřebovat, jestliže zastupitelstvo určité obce získá názor po nějaké době, že pro něj bude výhodnější být v nějakém jiném kraji, tak to prostě prosadí a nebude k tomu potřebovat zákon, protože žádné rozumné krajské zastupitelstvo ani jednoho ani druhého dotčeného kraje mu v tom nebude trvale bránit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Vážení kolegové, je mou povinností, požádáte-li o možnost vystoupit, udělit vám slovo, ale pokud trpíte iluzí, že někoho přesvědčíte, obávám se, že je mou povinností vás na tuto iluzi upozornit a vyvést vás z ní.
Prosím. Pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, pane iluzionisto, promiňte, pane předsedající. Členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím, že tady neexistuje nalézt řešení, které by bylo kompromisní, které by bylo jednoznačné. Nerad bych přispěl do arogance, protože s panem poslancem Schlingem zítra jedu do Jihlavy na besedu na téma "Reforma veřejné správy potažmo zřízení krajů". Ještě ani nebyly zřízeny, a už zde máme signál od zastupitelstev, a já naprosto souhlasím s panem Schlingem, že bez důkladné znalosti toho, co vlastně obce čeká. Logicky, znalost nemohou mít, protože ji nemáme ani my. Tím nechci shazovat úroveň našich znalostí, ale spíše to, že na podzim víme, že se chýlí den D, resp. den V, den voleb, mnozí se těší, že to bude den vítězství, a nevíme přesně, do čeho se bude volit.
***